Transplantace prasečího srdce člověku: Jako cesta člověka na měsíc, říká lékař

17. 1. 2022 | Ptám se já

V americkém Marylandu se 7. ledna odehrál revoluční lékařský zákrok. Tamním kardiochirurgům se totiž po mnoha desetiletích výzkumu podařilo úspěšně transplantovat geneticky upravené prasečí srdce lidskému pacientovi. O jak velký krok pro lidstvo jde? Hostem Ptám se já byl brněnský kardiolog, lékař a vědec Tomáš Kára. „Jsme svědkem historického momentu. Nejen v dějinách medicíny, ale v dějinách lidstva. Díky výsledkům xenotransplantačního výzkumu bylo poprvé možné poskytnout upravené srdce člověku na záchranu života. To je průlomový moment,“ popisuje Kára zákrok, který se začátkem ledna ve Spojených státech odehrál a který dává naději, že lidé, již potřebují transplantaci, dostanou možná v budoucnu včas potřebné orgány, na které dnes mnohdy marně čekají. Na výzkumu xenotransplantace - tedy procesu, kdy se nefunkční tkáň nebo orgán příjemce nahradí zdravým odpovídajícím orgánem či tkání od jedince jiného živočišného druhu - se brněnský lékař společně s dalšími českými odborníky sám podílel díky spolupráci s prestižním americkým vědeckým a lékařským pracovištěm Mayo Clinic. I proto vnímá operaci jako zlomový bod pro lidstvo. „Pro představu, rozsah výzkumu předcházející tomu, aby mohl být tento zákrok proveden, se svým rozsahem, odbornou i finanční náročností vyrovná projektu Apollo, tedy pilotovanému letu na Měsíc,“ vysvětluje kardiolog. První pokusy s transplantací tkáně jiných druhů člověku proběhly přitom už v devadesátých letech. Výrazný posun v transplantaci prasečích... Číst dále.