Inbox staví rozhovory na zprávách od komunity

Podcast Inbox vznikl z potřeby mluvit o světě a společenském dění v širších souvislostech a dát prostor tématům, která se často rodí v osobních zprávách.

Autorka vybírá hosty i témata podle toho, co se jí skutečně schází v inboxu, a staví na otevřeném, nehodnotícím přístupu k rozhovorům. „Zakládám si také na tom, že rozhovory nevedu konfrontačním stylem. Naopak se snažím vytvářet bezpečný prostor, ve kterém mohou hosté otevřeně mluvit o svých zkušenostech a názorech.“

V rozhovoru autorka mluví o tom, jak se podcast postupně proměňoval a rozšiřoval. Přibližuje také roli komunity, která se kolem podcastu vytvořila, a aktivity, které se přelévají z online prostoru do offline setkání, diskuzí nebo společných cest.

Jak byste popsala svůj podcast někomu, kdo o něm nikdy neslyšel?

Inbox je podcast pro všechny, koho zajímá svět a společenské dění v souvislostech.

Co vás přivedlo k myšlence založit podcast?

Vznikl z komunikace s mojí komunitou na Instagramu, který už mi k vyjádření přestal stačit. Zjistila jsem, že se mi lidé často svěřují, mě to přirozeně zajímá, ráda se jim věnuji a témata, která řeší, s nimi přirozeně rozebírám. A proto vznikl Inbox.

Jak vznikl název a co pro vás znamená?

Trochu plyne z odpovědi na předešlou otázku. Pojmenovala jsem ho Inbox, protože témata a hosty volím podle toho, co se sejde v mém inboxu.

Jakou roli hraje podcast ve vašem životě?

Podcast je pro mě příjemnou částí mozaiky toho, čím jsem - máma, žena, člověk se zájmem o kulturu a komunikaci.

Jak se vaše tvorba od prvních epizod proměnila?

Od prvních dílů se mění, alespoň doufám! Přidáváme formáty, vytváříme speciální série, rozjeli jsme i newsletter a Discord, potkáváme se na offline akcích. Jedna věc ale zůstává - pořád mám ráda lidi, jejich příběhy a možnost sdílení. Až nebude platit tohle, přestanu to dělat.

Pokud vás zajímají podcasty, které otevírají témata spojená se ženstvím, vztahy, tělem nebo společenskou rolí žen, připravili jsme i samostatný výběr podcastů od žen pro ženy.-

Co všechno obnáší příprava jedné epizody?

V případě vlajkového rozhovorového formátu je vždycky v popředí téma. K němu najdeme a oslovíme vhodného odborníka, nebo člověka, který to žije, případně oba. Poté si připravím scénář, ten doplním příběhy a dotazy od posluchačů a sledujících. Potom nastává ta nejpříjemnější část - natáčení, při kterém poznávám zajímavé lidi, od kterých se mám co dozvědět.

V případě Pěny dní jde o komentování toho, co se za uplynulý týden stalo. Ať už v politice, společnosti, nebo bulváru. Na to nejsem sama, mám k sobě kamarádky. Každá z nás má trochu jiný background a můžeme se tak v názorech a zkušenostech doplňovat nebo si odporovat. Tady máme takovou opakující se rubriku, jmenuje se Amen a nasrat, a je to taková terapie sdílením.

Kde berete inspiraci na témata a hosty?

Primárně od sledujících, z jejich otázek, zkušeností a témat, která řeší. Zároveň se snažím vnímat, co aktuálně rezonuje společností. Často otevíráme témata označovaná jako „ženská“, ale věřím, že se týkají každého. Takže nápady na hosty ke mně chodí poměrně často a z různých stran.

Co je pro váš podcast typické, třeba opakující se otázka, rubrika nebo tón, kterým ho vedete?

Jak už jsem zmínila, Inbox není o jednom formátu. To mě na něm dost baví, protože je poměrně pestrý. Snad nejen pro mě, ale i posluchače. Zakládám si také na tom, že rozhovory nevedu konfrontačním stylem. Naopak se snažím vytvářet bezpečný prostor, ve kterém mohou hosté otevřeně mluvit o svých zkušenostech a názorech.

Kde nahráváte a jakou techniku používáte?

Z techniky, kterou v současnosti používáme, bych zmínila kamery od Blackmagic Design. Nahráváme ve studiu našeho podcastového vydavatelství NWCMRS, kde vznikají i další podcasty, které byste mohli znát, jako Insider, 10:35 nebo Štěpení. Po Novém roce nás ale čeká velký upgrade, a to po technické i vizuální stránce, na což se moc těším. Aktuálně totiž stavíme studio v holešovickém Chapteru, které obleče Inbox do zbrusu nového kabátu. Podle toho, co jsem zatím z plánů viděla, se na výsledek dost těším.

Máte při nahrávání něco, co z něj dělá váš osobní rituál, nebo třeba nástroj, appku či technologii, bez které si to už neumíte představit?

Vždy před začátkem rozhovoru si ještě jednou projdu podklady, abych si utřídila, jak a o čem konkrétně chci rozhovor vést. Také se vždy ještě koukám, zda pro hosta na našem komunitním Discordu nepřibyla nějaká otázka od posluchačů.

Co vás na podcastování baví nejvíc?

Hosté a to, že se pořád něco učím.

Ke které epizodě máte nejbližší vztah a proč?

Asi k epizodě s Ivou Davies o tom, jak se žije obézním lidem. Uzavřela naši trilogii o těle a váze, kde jsme měli výživového poradce, psychiatričku a nakonec Ivu, moji kamarádku, která s váhou a vztahem k jídlu bojuje celý život. Byl to strašně silný a upřímný díl, kde se i trochu brečelo a na který máme ohlasy doteď.

Zažila jste díky podcastování něco, co by se jinak nestalo?

Určitě bych se nebýt podcastu nesetkala se spoustou zajímavých lidí - vědci, olympioniky, ministryněmi, miliardáři… Taky jsem díky němu začala dostávat nabídky na moderování krásných offline akcí. Třeba na Světě knihy jsem měla možnost moderovat panel s osobnostmi, jako je Magda Vašáryová nebo Markéta Pekarová Adamová.

Co byste poradila někomu, kdo chce začít s podcastem?

Dobře si promyslete koncept a ekonomický model. Je to práce jako každá jiná a v tom procesu se najde spousta věcí, které vás budou demotivovat. Běžte do toho s vášní a přesvědčením, nebo vůbec.

Jakou roli hraje podcast ve vašich financích? Přináší vám příjem, investujete do něj čas a prostředky – nebo něco mezi?

Ze začátku to byla určitě investice, postupně se to stabilizuje. Jsem moc ráda, že máme čím dál větší komunitu, která umožňuje našemu podcastu růst a rozvíjet se.

Jaké další aktivity se kolem podcastu postupně objevily?

Na podcastu je pro mě nejzajímavější živá komunita a jeho přelévání do offline života. Díky tomu už jsme se třeba se skupinou předplatitelů podívali do Istanbulu. Vzniklo to úplně organicky, z reakcí na epizodu s orientalistou Lukášem Kubínem, který nám nakonec celý trip odprůvodcoval a už teď víme, že to chceme zopakovat. Podobně spontánně vznikl Book club, daří se nám dělat zajímavé offline diskuze a eventy s relevantními hosty.

Co byste si s podcastem přála zažít?

Vlastně ani nevím, už teď je to mnohem víc, než jsem si před rokem dokázala představit. Budu každopádně moc ráda, když se komunita kolem Inboxu ještě zvětší, protože už teď je plná skvělých lidí, ze kterých se stávají přátelé.

Jaké podcasty sama posloucháte?

Insider, Mrchy z pekel, Michala Ptáčka z CzechCrunch, Příběh, který se opravdu stal, Vlevo dole, 5:59

Co doporučujete svým posluchačům? Třeba knihu, podcast, cokoliv vás zaujalo.

Mám jich poměrně dost, a jelikož tuto otázku dostávám často – a to nejen na to, co čtu já, ale i třeba moje kolegyně z Pěny dní. Rozhodly jsme se proto tipy sepsat a brzy je najdete na www.shelfie.cz, kde si rovnou knížky budete moci koupit. Na první dobrou mě napadá kniha Tchyně, kterou jsme rozebírali na našem posledním Book clubu. Doporučuji!

Koho byste si přála pozvat? Ať už žijícího nebo ne…

Z živých Esther Perel. Z těch, u kterých se to už nepodaří, spisovatelku Ruth Bondy, přeživší holocaustu a od roku 48 členku československé brigády, která odjela do Jaffy pomáhat Izraeli. Stala se jednou z nejuznávanějších izraelských novinářek a byla první ženou, která dostala v Izraeli prestižní novinářskou cenu. A taky si nechala odstranit tetování z Osvětimi.

Více rozhovorů s podcastery najdete tady.