Pavlína Horáková o zákulisí Prostoru X

„Mluvit s lidmi, kteří jsou většinou chytřejší než já, je inspirující,“ říká moderátorka Prostoru X Pavlína Horáková, která vede jeden z nejstálejších rozhovorových podcastů Reflexu. Vnímá ho jako místo, kde hosté dostávají férový prostor, ale kde zároveň u politiků musí platit jednoduché pravidlo: máte právo na svůj názor, ne na svoje fakta.

V rozhovoru popisuje, jaké to je převzít kormidlo zavedeného pořadu a proč věnuje rešerším tolik času. Otevírá i zákulisí podcastu a to, jak jí podcast mění život.

Jak byste popsala svůj podcast někomu, kdo o něm nikdy neslyšel?

Jsou to delší rozhovory s lidmi, kteří nějakým způsobem ovlivňují náš společný prostor, ať už to jsou politici, odborníci, umělci nebo zkrátka výrazné osobnosti. Snažíme se dát prostor, jak již název napovídá, ale zároveň zejména u politiků, vnímám, že našim úkolem je nastavit zrcadlo a upozornit, pokud něco není v souladu s fakty. Moje oblíbené rčení je, že máte právo na svůj názor, ale ne na svoje fakta a ano, ukradla jsem ho Otakaru Foltýnovi.

Co vás přivedlo k myšlence založit podcast?

Tady ten kredit nenáleží mně. Prostor X je nejdéle působící podcast Reflexu a já jsem jen měla to štěstí, že jsem mohla kormidlo téhle vlajkové lodi převzít, tak snad ještě nějakou dobu poplujeme.

Jak vznikl název a co pro vás znamená?

Redakce tehdy hledala název pro rozhovorový pořad, který by poskytl prostor, nezávisle na to v jakém prostoru se točí, protože jde o obsah. Název pro mně znamená, že je fajn, že se tam našel prostor i pro mě:)

Jakou roli hraje podcast ve vašem životě?

Velkou a dost mi ho teď i mění. Miluju hrabat se pokaždé v jiném tématu, učit se nové věci, nahlížet pod pokličky. U muzikantů si naposlouchávám jejich písničky a zamilovávám se do pro mě nové muziky. Dělat práci, díky které se můžu dál rozvíjet, je pro mě splněný sen. Je pro mě taky nové, že mě někdo pozná na ulici a poděkuje mi za mojí práci.

Rozhovory dělám už šest let, ale až teď jsem nějak víc vidět. Což s sebou nese i negativa v podobě hejtů na sociálních sítích. S tím se ještě učím pracovat.

Podívejte se na to, jak podcasty dokážou konkurovat tradičním médiím, zejména před volbami.

Co všechno obnáší příprava jedné epizody?

Já jsem asi trošku blázen a připravuju se možná až moc složitě. Ale jsou to hodiny a hodiny rešerší. Jedenáct let jsem v Česku nežila a tak mám pocit, že tenhle handicap musím dohánět. A pak jsou tu praktické věci. Mám skvělý tým, kameramany Petra Vágnera, Honzu Příplatu a produkční Dianu Sen Brož. A u každé epizody se musí najít host, zkontaktovat, natočit, postprodukčně zpracovat, vymyslet, co dáme na sociální sítě, sestříhat reelsy a napsat články pro online i print.

Kde berete inspiraci na témata a hosty?

Pokaždé jinde. Sleduju každodenní dění v médiích i na sociálních sítích, máme pravidelné porady. Někdy s hostem příjdu já, někdy je to nápad od kolegů nebo šéfredaktora Martina Bartkovského. Všeobecně jsem dost pyšná na to, v jakém týmu teď můžu pracovat. Kolegové v Reflexu mě mezi sebe vzali, jak kdybych tam prostě patřila roky a často mi nabídnou hosta do Prostoru, přestože s ním třeba chtěli sami dělat rozhovor.

Co je pro váš podcast typické, třeba opakující se otázka, rubrika nebo tón, kterým ho vedete?

Myslím, že to si ještě formuju. Nezavedli jsme pravidelnou rubriku nebo klasickou otázku na závěr. Ale všeobecně doufám, že kdokoliv přijde do Prostoru, tak je připraven, že se podíváme i do zaprášených zákoutí. Politici by měli vědět, že to nebudou mít úplně zadarmo.

Kde nahráváte a jakou techniku používáte?

Profesionální techniku Czech News Center.

Máte při nahrávání něco, co z něj dělá váš osobní rituál, nebo třeba nástroj, appku či technologii, bez které si to už neumíte představit?

Osobní rituál asi zatím nemám a Chat GPT je vlastně takový můj další parťák v týmu.

Co vás na podcastování baví nejvíc?

Mluvit s lidmi, kteří jsou většinou chytřejší než já je inspirující. Přijde mi, že každý člověk má nějaký příběh, a já mám obrovské štěstí, že mi někdo chce platit za to, že se na ně můžu ptát. Baví mě možnost upozornit na nějaký problém posvítit na méně známou skutečnost.

Ke které epizodě máte nejbližší vztah a proč?

Asi můj první rozhovor s Pavlem Novotným. Šla jsem do toho s rozklepanýma nohama, bála se, že mě prostě převálcuje, ale stala se z toho v té době naše nejúspěšnější epizoda a do určité míry řekla světu, že existuju.

Zažila jste díky podcastování něco, co by se jinak nestalo?

Zažívám každý den. Myslím, že by si se mnou na ulici jen tak nepovídal Petr Fiala, Karel Havlíček, Vladimír Mišík nebo Jirka Mádl. Ale taky by se moje mamka nemusela červenat nad některými komentáři fanoušků Motoristů.

Co byste poradila někomu, kdo chce začít s podcastem?

Ať začne. Klidně doma s jednoduchou technikou, ale ať hlavně začne. A pak myslím, že je důležité být autentický, o tom jsem se několikrát přesvědčila, když jsem z téhle cesty sešla, že to pak nefunguje.

Jakou roli hraje podcast ve vašich financích? Přináší vám příjem, investujete do něj čas a a prostředky – nebo něco mezi?

Já mám štěstí, že ty investice dopadají na bedra redakce Reflexu a mě to živí. Dopomáhám si moderováním akcí mimo CNC a tenhle mix mi vyhovuje.

Jaké další aktivity se kolem podcastu postupně objevily?

Různé živáky, například Prostor KVIFF X, kdy jsem na Karlovarském filmovém festivalu moderovala před publikem každý den jeden Prostor. To byla moc milá spolupráce a doufám, že bychom mohli zase něco zrealizovat i příští rok. Taky jsem si s klukama z Padni komu padni střihla volební živák před vyprodaným Rock Café. To byl super zážitek a já jsme moc ráda, že mě kluci mezi sebe občas takhle vezmou. Teď mě čeká moje poprvé jako respondentka v podcastu Poprask, tak se tak trošku těšobojím.

Co byste si s podcastem přála zažít?

Přála bych si zažít nějaký pěkný event, kde se sejdu s našimi posluchači, ale na to si ještě chvilku počkáme.

Jaké podcasty sama posloucháte?

Padni komu padni, 5:59, Vinohradská 12, Studio N, Hráči a Poprask.

Co doporučujete svým posluchačům? Třeba knihu, podcast, cokoliv vás zaujalo.

Doporučuju občas ty sluchátka odložit, jít do lesa a poslouchat ticho. A pak samozřejmě hned zase naladit Prostor X, nejlépe při úklidu. Mám ověřeno, že to zlepšuje efektivitu smetáku.

Koho byste si přála pozvat? Ať už žijícího nebo ne…

Já bych moc chtěla mluvit s Marií Callas, Davem Grohlem, Obamou a nebo s Putinem, tam bych měla hodně otázek, ale asi by mi neodpovídal, jak bych si přála a pak bych to musela přejmenovat na Prostor Z, tak toho asi radši ne.