Daniel Šimek moderuje ČelákVOICE s jediným cílem: ukázat lidem, kdo ve skutečnosti žije vedle nich. „Naše město má 12 463 obyvatel, to vím, to jsem si nedohledal," říká s nadsázkou ředitel Kulturního domu v Čelákovicích, jehož podcast vznikl díky omylu na konferenční visačce v belgickém Monsu. V rozhovoru mluví o tom, proč přirovnává moderování k hokeji a krasobruslení, že vedl rozhovor s generálem, který byl u evakuace z Kábulu, a proč si na každé natáčení nasazuje kšiltovku.
Jak byste popsal svůj podcast někomu, kdo o něm nikdy neslyšel?
Náš podcast ČelákVOICE se zaměřuje na osobnosti a dění v našem městě Čelákovice. Vychází pravidelně v úterý jednou za dva týdny a téma podcastů se vždy střídá. Jednou si zvu některou ze známých, nebo důležitých osobností, která má s Čelákovicemi něco společného a podruhé je to vždy vedení města ve složení pana starosty Ing. Josefa Pátka, PhD. a pana místostarosty Ing. Petra Studničky, PhD. V epizodách s osobnostmi se snažím publiku konkrétní osobu představit více lidsky, jako našeho spoluobčana. Podcast s vedením města zase probíhá jako on-line zpravodaj, kdy probíráme aktuální dění ve městě, ale i plánování do budoucna a zajímavosti, díky kterým naši posluchači a diváci zůstávají v obraze.
Prostor pro vyjádření a dotazy samozřejmě mají i naši posluchači, jak v komentářích, tak třeba na e-mailové adrese celakvoice@gmail.com.
Co vás přivedlo k myšlence založit podcast?
S myšlenkou podcastu si dlouhodobě pohrávalo právě vedení města, které drží krok s moderními technologiemi a komunikačními kanály, nicméně v tu dobu nebyl k dispozici vhodný kandidát, který by podcast rozjel a který by jej třeba i moderoval. Zanedlouho jsem byl jmenován do funkce Ředitele Kulturního domu a jelikož jsem extrovert se vším všudy a s autory nápadu podcastu se dlouhodobě známe, byla mi přidělena úloha podcast rozjet, za což jsem moc rád.
Jak vznikl název a co pro vás znamená?
Jak vidno, název ČelákVOICE je přesmyčkou názvu našeho města Čelákovice. Pokud si myslíte, že někoho prostě napadlo náš podcast pojmenovat ČelákVOICE, protože ten název přímo říká, že to je hlas Čelákovic, tak se mu nedivím, ale není to tak :). Název vznikl při účasti vedení našeho města na konferenci v belgickém Monsu. Na jejich visačkách tenkrát bylo správně uvedeno jméno, ale dotyčná osoba, která visačky vystavovala, se „uťukla", napsala název našeho města chybně jako Čelákvoice a skvělý, trefný název byl v tu ránu na světě.
Jakou roli hraje podcast ve vašem životě?
Poměrně velkou. Moderování se věnuji dlouhodobě, ale vést rozhovor je úplně jiná disciplína. Někdy moderování přirovnávám ke sportu. Můžeš umět bruslit na ledu, ale je rozdíl hrát hokej a krasobruslit. Musel jsem tedy tuto disciplínu trénovat a myslím si, že se stále zlepšuji. Do života jako takového mi to přineslo hlavně to, že jsem poznal velký počet zajímavých osobností z našeho města a zůstávám v obraze. To, co mě naplňuje, je to, že dělám to, co mě baví a že se o náš podcast lidé zajímají, baví se se mnou o jednotlivých epizodách v práci, na ulici, na tréninku nebo třeba u piva. Ti všichni mi také přinášejí tipy na různé další osobnosti a témata, za což jim děkuji.
Jak se vaše tvorba od prvních epizod proměnila?
Určitě se proměnila co do kvality. Postupně jsme dokupovali techniku a vybavení tak, aby podcast zněl a vypadal co nejlépe. Dramaturgii jednotlivých dílů jsme zatím neměnili, protože se strukturou jednotlivých epizod jsme zatím spokojeni a naši diváci a posluchači taktéž, nicméně si delší dobu hraju s myšlenkou speciálů, ale to si zatím nechám pro sebe.
Co všechno obnáší příprava jedné epizody?
Příprava závisí na celém týmu, který se skládá z mladých a schopných lidí. Společně vybíráme jednotlivé hosty, které si postupně zvu. Namísto konkrétních otázek si pro hosty chystám okruhy. Pokud bych měl předem dané otázky, tak se nikam moc nehneme. Pokud ale mám okruhy, mohu se chytit něčeho zajímavého, co náš host řekl, a rozhovor rozvést třeba někam dále a postupně se dostat k dalšímu okruhu. Dále se samozřejmě musí připravit studio. Spolu se zvukařem připravíme veškerou techniku a po celou dobu rozhovoru je zvukař přítomen. My pak videozáznam spolu s audiozáznamem předáme dalšímu kolegovi, který upraví obraz, synchronizuje jej se zvukem a nahraje epizodu na jednotlivé platformy. Na mě jako moderátorovi je pak správa sociálních sítí, kam přidávám příspěvky s našimi novými epizodami.
Daniel Šimek na radniční věži Čelákovic
Kde berete inspiraci na témata a hosty?
Jak jsem uvedl v rozhovoru výše, často je to na doporučení někoho, ale jelikož v našem městě žiji celý život, mám ho opravdu rád a troufnu si říct, že jsem patriotem, hodně osobností znám ze svého života. Já je pak postupně oslovuji. Při vybírání jednotlivých hostů hraje roli i téma roku v našem městě. V roce 2025 byly Čelákovice Evropským městem sportu a tak jsme zvali více sportovně založených osobností, nebo sportovních subjektů, než tomu bude v roce letošním, kdy jsme městem hudby.
Co je pro váš podcast typické, třeba opakující se otázka, rubrika nebo tón, kterým ho vedete?
Při epizodách on-line zpravodaje se pravidelně bavíme o aktuálním dění o městě. U epizod s nějakou ze známých osobností to bývá jejich pohled na naše město, co se jim líbí a co by naopak zlepšily. Jako typický vnímám celkem neformální projev.
Kde nahráváte a jakou techniku používáte?
Nahráváme přímo na pódiu našeho Kulturního domu, kde je ideální světlo, klid, vybavení a místo pro skladování veškeré techniky. Pódium Kulturního domu je také ideálním prostorem pro svou atmosféru.
Máte při nahrávání něco, co z něj dělá váš osobní rituál, nebo třeba nástroj, appku či technologii, bez které si to už neumíte představit?
Nevím, jestli je to rituál, ale při každém natáčení nosím kšiltovku. Kdo mě zná, ví, že nosím kšiltovku takříkajíc „imrvére". Jinak já osobně se považuji za člověka, který jde s dobou, používá moderní technologie a vždy se je snaží využít na maximum. Při natáčení podcastu je to ale úplně jiné. V tu chvíli mi stačí obrazovka, na které je logo našeho podcastu, nebo konkrétní video ukázka toho, o čem se bavíme, a laptop, kde mám otevřenou aplikaci s poznámkami pro moderátora, časomírou a ovládáním obrazovky. Během natáčení se soustředím pouze na hosta. Nicméně zlepšení se samozřejmě nebráním a do budoucna určitě nějaké ty změny proběhnou :).
Co vás na podcastování baví nejvíc?
To, že jak já, tak i naši posluchači poznají našeho hosta jako člověka. Naše město má 12 463 obyvatel (to vím, to jsem si nedohledal :D) a tak je běžné, že potkáváte někoho, o kom víte, že je třeba ředitelem některé z příspěvkových organizací, ale více ne. V našem podcastu pak zjistíte například, že je velmi veselým člověkem, který hraje vyšší nohejbalovou soutěž, nebo je nadšeným zahrádkářem.
Ke které epizodě máte nejbližší vztah a proč?
Uf, toto je velmi těžká otázka. Velmi blízko mám k epizodě s Milanem Řehákem, který je nejlepším českým akordeonistou. Milan mimo jiné působí například ve Švédském královském orchestru nebo Národním divadle. K tomuto dílu mám blízko, protože jsme s Milanem vyrůstali v jedné ulici, devět let povinné školní docházky spolu chodili do jedné třídy a odpoledne jsme často také trávili spolu. Jako basketbalista mám také blízko k epizodě s olympioničkou, mistryní světa a hlavně ikonou ženského basketbalu ČR Michaelou Uhrovou.
Zažil jste díky podcastování něco, co by se jinak nestalo?
Asi bych neměl tu čest vést rozhovor s genmjr. Ing. Jiřím Balounem, Ph.D, MSc, generálem ve výslužbě, který byl mimo jiné velvyslancem ČR v Afghánistánu v době, kdy bylo hlavní město Kábul obsazováno Talibánem a on se podílel na evakuaci. Za svou roli při evakuaci byl vyznamenán medailí Za hrdinství prezidentem ČR.
Co byste poradil někomu, kdo chce začít s podcastem?
Pokud máš chuť, nápad a baví tě vést rozhovory s lidmi, nebo třeba máš parťáka, se kterým máte společnou zálibu v něčem konkrétním a chcete o tom mluvit, není na co čekat. Takové podcasty si své publikum vždy najdou. Na co bych si ale dal pozor, je kvalita zvuku, ta dělá opravdu hodně.
Jak na to technicky? Přečtěte si: Jak začít podcast jen s mobilem
Jakou roli hraje podcast ve vašich financích? Přináší vám příjem, investujete do něj čas a prostředky, nebo něco mezi?
Žádné příjmy z podcastů nemám, dělám jej v rámci své funkce ředitele.
Jaké další aktivity se kolem podcastu postupně objevily?
Nevím, jestli se objevily nějaké konkrétní aktivity spojené s podcastem, ale například po rozhovoru s Janem Pfefferem z OCR Čelákovice jsem se vrátil ke sportu :).
Co byste si s podcastem přál zažít?
No teď mě napadá takové přání, které je asi i realizovatelné, a to je vyzkoušet si tu druhou roli, být hostem (třeba našeho) podcastu.
Jaké podcasty sám posloucháte? Dokázal byste vybrat 3 až 5 epizod, které byste doporučil posluchačům?
S podcasty jsem začal díky Standashow. Líbil se mi formát i hosté, které si Standa zval, a zejména pak IRL streamy například z pražského „Jižáku". Dále mám rád podcast Čestmíra Strakatého, který dle mého názoru může být vzorem pro ostatní moderátory. Rád bych také zmínil podcasty Kecy a politika a podcast The City Survival podcast, který se věnuje graffiti.
Co doporučujete svým posluchačům? Třeba knihu, podcast, cokoliv vás zaujalo.
Poslouchejte hudební žánr French house / French touch, to se člověku hned žije o něco lépe :).
Koho byste si přál pozvat? Ať už žijícího nebo ne...
Kdybych bral v potaz to, že náš podcast je zaměřený na naše město, tak by to byl Josef Volman, který v roce 1910 založil dílnu, a ta se časem rozvinula ve velký podnik, který v roce 1940 zaměstnával 2 500 zaměstnanců a 250 učňů. Pokud by to měl být někdo bez ohledu na zaměření našeho podcastu, bez ohledu na možnosti a bylo by to takřečeno pro mou radost, byl by to Thomas Bangalter a Guy-Manuel de Homem-Christo z francouzského hudebního dua Daft Punk.
Více rozhovorů s podcastery najdete tady.
