Popis epizody
Někoho by vědní disciplína biochemie mohla odradit, mnohým z nás se to zdá být
příliš komplikované, mnozí z nás možná i lehce tápou, a nevědí, co si pod tímto oborem dokážou konkrétně představit, protože tady rozdělení slov na bio a chemie evidentně nestačí. My se tento vžitý ostych pokusíme částečně odbourat a to nejen na úrovni biochemické, ale hlavně na té psychologické čistě myšlenkové. Blanka Collis studovala přírodní vědy na univerzitě v Cambridge a následně obhájila doktorát v oboru enzymologie na univerzitě v Sheffieldu. Nyní žije v ČR. Co ji přivedlo k biochemii? Kolik žen se v tomto oboru pohybuje? Probíhají osvětové programy snažící se popularizovat tento vědní obor široké veřejnosti?
V lidském těle máme zhruba 20 000 proteinů. Jsou to jakési miniaturní stroje, které mají každý v našem těle určitou funkci, kterou plní, a tím nás udržují v určité kondici. Prozkoumáme náš lidský genom, kdy pouhá 2% naší DNA kódují nějaké známé proteiny. Zbylých 98% naší DNA tvoří tzv. junk DNA/odpadní DNA, a vědci dosud přesně nevědí, k čemu tato změť odpadního množství slouží. Povíme si něco o tom, jak si naše tělo vytváří protilátky a stává se rezistentní proti antibiotikům. Autoimunitní reakce tvoří vrásky na čele mnohým lékařům. Podíváme se na některé typy rakoviny, a jak probíhá jejich léčba. Od mýtu brokolice po revoluční studie v biochemii. Vědci z Ústavu biochemie a experimentální onkologie objevili fibroblastový aktivační protein, který je přítomný v nádorových buňkách i buňkách kolem. Jinde ho nenajdeme. Mohou tak lokalizovat nádor, a poslat toxickou látku, která nádor začne likvidovat. Ocitáme se na prahu revoluce v léčbě některých typů rakoviny?
Podíváme se na další výzkum Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR Evžena Bouři, který vyvíjí univerzální lék na mnoho nemocí. K tomu využívá metodu difrakce nebo-li rozptylu světla umožňující odhalit strukturu krystalu. Českým vědcům z fyzikálního ústavu Akademie věd ČR se také povedlo zpřesnit metodu analýzy nanokrystalů pomocí tzv. elektronové difrakce. Rozšířené rendgenové záření umí určit strukturu mikrolátek jen do určité velikosti, zatímco elektronová difrakce umí zpřesnit mnohem menší látky až na jejich nano úroveň. Tento výzkum se dostal až na obálku světového časopisu Science.
Ponořte se s námi do fascinujícího světa biochemie, která nám osvětluje skrytá zákoutí funkce lidského těla a přírodních zákonitostí.