Michaela Tůmová: Na větu „Najděte si onkologa“ jsem alergická

Pacientské organizace byly dlouho brány spíše jako zájmová sdružení, jejichž hlavním předmětem činnosti bylo pořádat výlety a vánoční besídky. Dnes už tomu tak není, alespoň v některých případech. O tom, jaká síla může ze spojených pacientských sil jít, hovoříme s Michaelou Tůmovou, místopředsedkyní výboru organizace Hlas onkologických pacientů.Na jejím případě je vidět, jak se zástupci nemocných postupně stali rovnocennými, sebevědomými partnery v diskusi, která se jich týká. Michaela Tůmová se nebojí přednášet na odborných fórech, umí být důrazná a přesvědčivá, orientuje se v legislativě i základních principech onkologické léčby. Na druhou stranu v sobě nějak zpracovává stovky příběhů vážně nemocných lidí. Říká o sobě, že je přirozeně pečující typ: „Já bych rozmazlila i tarantuli“ – a i to je z jejího vystupování cítit.Mluvili jsme i o projektu Pacientských cest – iniciativě, která si klade za cíl omezit bloudění nemocných v systému. Díky přehledně zpracovaným materiálům získávají pacienti vodítko, kam se v dané situaci obrátit a co je pravděpodobně čeká. „Spousta lidí s onkologickou diagnózou stále zbytečně ztrácí čas, a tím se jim snižuje naděje na vyléčení. Pořád ještě slyší věty typu: ‚Najděte si onkologa!‘ Na to jsem opravdu alergická. Hledají se houby, ne onkolog,“ je přesvědčena Michaela Tůmová.