Skladníci nachodí 8 km denně. Digitalizace jim ušetří polovinu

Digitalizace skladů zůstává jedním z nejvíce podceňovaných témat české ekonomiky. Přestože e-commerce dramaticky zrychlila a tlak na logistiku roste, přibližně 67 % skladů stále funguje na papíře. V pořadu Echo digitalizace na platformě FocusOn, který moderují Miroslav Dašek z Asseco Solutions CZ a Jiří Böhm, popisuje Patrick Jirgl, obchodní manažer společnosti Gativa, proč je sklad posledním článkem digitalizačního řetězce, kolik firmy stojí chybovost a proč se investice do digitálního skladu často vrátí během jediného roku.Sklady jsou v byznysových debatách často vnímány jako nutné zlo na konci hodnotového řetězce. Podle Patricka Jirgla je to zásadní omyl. „Sklad není mrtvé místo. Každý sklad má svůj rytmus, svůj pohyb a svůj život. Digitalizace do tohoto organismu zasahuje velmi citlivě. Právě proto je tak důležitá,“ vysvětluje.Zkušenosti má přitom výrazně praktické. V IT se pohybuje 15 let, dalších 15 let pracoval přímo ve výrobě a logistice. Za svou kariéru prošel podle vlastního odhadu více než 800 sklady. I proto dokáže srovnávat vývoj za posledních 15 let. Podle jeho názoru tempo změn ve skladech výrazně zaostává za vývojem obchodu a e-commerce.Papír stále dominuje: 67 % skladů je bez digitalizaceNavzdory technologickému pokroku zůstává realita neúprosná. „Odhaduji, že zhruba 67 % skladů stále funguje na papíře,“ říká Jirgl. To podle něj představuje zásadní handicap v době, kdy zákazníci očekávají rychlé dodání, bezchybnost a transparentní informace o objednávkách.Důvodem je fakt, že sklad bývá až posledním místem, kam se investice do digitalizace dostanou. Nejprve se digitalizuje výroba, vývoj, obchodní systémy a teprve poté logistika. „Sklad je často vnímán jako hromada věcí a lidí, kam se digitalizace dostane až nakonec. Přitom právě tam dokáže pomoci nejvíc,“ dodává.Základem digitalizace je strojově čitelná informacePodle Jirgla stojí digitalizace skladů na jednom zásadním principu: strojově čitelné informaci. Čárové kódy, 2D kódy a mobilní terminály nahrazují lidské oko, paměť i ruční přepisování.„Největším smyslem digitalizace je čtení informací. Informace musí jít přímo do systému, bez lidského oka a bez lidské ruky,“ vysvětluje. Dříve skladníci pracovali s papírovými seznamy, opisovali kódy a názvy a byli hlavním zdrojem chyb. Dnes se role mění, skladník se stává především manipulantem, který zboží fyzicky obsluhuje, nikoli nositelem dat.Eliminace chyb jako klíčový ekonomický přínosChybovost je podle Jirgla jedním z nejdražších problémů skladové logistiky. Špatně vychystané objednávky vedou k reklamacím, vratkám, negativním recenzím a ztrátě důvěry. „Ještě před lety bylo běžné hodnocení typu: poslali špatnou barvu, špatnou velikost. To je přesně to, co digitalizace eliminuje,“ říká.Rozdíl mezi analogovým a digitálním skladem je dramatický. Zatímco papírové sklady se běžně pohybují kolem 3 % chybovosti, digitální sklady se dostávají až na 0,5 promile. „Ten rozdíl jsou tisíce procent,“ shrnuje Jirgl.600 zásilek denně, polovina po jednom kuseDigitalizace je reakcí na strukturální změnu trhu. Dnešní průměrný e-shop vychystá 500 až 600 zásilek denně, přičemž 40–50 % objednávek tvoří jednokusové zásilky. To dramaticky zvyšuje nároky na přesnost, rychlost i organizaci skladu.„Dříve se vychystávaly tři palety denně. Dnes je to obrovské množství malých zásilek. Bez digitalizace to nejde dlouhodobě zvládnout,“ upozorňuje Jirgl. Chyba dnes znamená nejen logistický problém, ale často i veřejnou kritiku na sociálních sítích nebo smluvní sankce v B2B segmentu.Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:Jaké konkrétní chyby dělají firmy při prvních pokusech o digitalizaci skladu?Kdy se digitalizace skladu skutečně nevyplatí a proč?Jaké procesy ve skladu přinášejí nejrychlejší návratnost investice?Jak se liší digitalizace malého e-shopu a velkého logistického centra?Jak se mění role skladníka v digitálním skladu v praxi, ne v teoriích?