17. Jak jsem si zlomil ruku o vlastní vztek

Tohle je neplánovaná, ale otevřená zpráva o jednom výbuchu. Měl jsem za to, že mám svoje emoce pod kontrolou. Jenže přišel moment, kdy jsem je neudržel na uzdě a vzteky jsem bouchnul pěstí do stolu tak silně, že jsem si zlomil ruku.Vztek je extrémně rychlá reakce. Během sekundy fungujeme v režimu „bojuj, nebo uteč“ a právě v tomhle mikrokamžiku ztrácíme nadhled.Následky téhle jedné vteřiny mě donutily začít přemýšlet, co dělám špatně a jak z toho ven.Tohle jsou Kouty o krátké zápalné šňůře vzteku.Jakub Viliš#FitAfter50