Bosou nohou cáknout do kaluže

Rozhovor s Marií Křivákovou, ředitelkou Centra Veronica Hostětín, a Helenou Továrkovou, ředitelkou Nadace Veronica, o doprovázení dětí a lidí s různými zdravotními znevýhodněními k aktivnímu, ba přímo hmatatelnému vztahu s přírodou. Neboli Komenského škola hrou v praxi, v Bílých Karpatech, kraji jeho přinejmenším dvou předpokládaných rodišť. Marie rozběhla v Hostětíně celou odnož práce zaměřenou na zpřístupnění přírody a místního přírodního a kulturního dědictví lidem s omezeními pohybu, sluchu, zraku, omezeními v jídle a tak podobně. "Vzpomínám na to," říká, "jak jeden chlapec s poruchou autistického spektra dlouho šťastně seděl a pozoroval své zabahněné ruce poté, co jsme pracovali s hliněnou omítkou." Chce se vám bosou nohou cáknout do kaluže nebo vylézt na strom a svou vlastní kůží vnímat jeho tvary a živou kůru nebo se chcete bát, že se vám může něco stát? Připravil Jan Hanák.