České podcasty se stovkami dílů

Tipy na podcasty o životě, studiu a práci v zahraničí

Apple hlásí v Japonsku téměř 9× rychlejší růst publika

Reportéři z PastViny spouštějí týdenní podcast

Smelly Chat rozebírá Přátele do detailu

Tipy na podcasty o kryptoměnách

Tipy na podcasty o anime, komiksech a Star Wars

Flightcast spustil převod kanálu z YouTube na Spotify

Aplikace pouští nezávislé podcasty jako živé rádio

Podle PodcastOne má o převzetí zájem několik hráčů

Nejposlouchanější český podcast o knihách. Tipy na čtení ze všech žánrů, rozhovory s autory a v každém díle dobrá nálada.

Knižní klub

Teri Hodanová a Hereira Simitqiu si do svého podcastu zvou úspěšné ženy z různých oborů, ale klasických motivačních hesel a klišé o seberozvoji se nedočkáme. Místo nudných rozhovorů nastupuje kreativní chaos, ze kterýho se dozvíš i věci, o kterých jsi ani nevěděl/a, že je vědět chceš. Podcast Girls to Girls vzniká pod hlavičkou GoOut.

Girls to Girls

#terapiesdilenim se stala nečekaným hitem poté, co Ester Geislerová a Josefina Bakošová aka Esterajosefina zveřejnily na Instagramu rozchodovou esemesku své kamarádky. Dnes jim od čtenářů chodí každý den stovky takových zpráv. Co všechno se za nimi skrývá a jaký vliv má vlastně online komunikace na naše vztahy? Holky vystupují ze své komfortní zóny a vydávají se na průzkum do terénu, mezi své sledující a taky pro radu k terapeutovi. Kompletní audio seriály Audionautu najdete na Apple podcasts, Patreonu a HeroHero.

Terapie sdílením: Průvodce moderními vztahy

Internet a přehršel informací bezstarostnému mateřství moc nepřispívá. Protichůdné názory na vás skáčou každý den a webové diskuse čtenářky často znejišťují. Předávání informací z generace na generaci dnes skoro neexistuje. Jak se potom máte rozhodnout, jestli „zabít“ dítě lepkem z bílého pečiva, nebo nechat zakrnět jeho jazykové svalstvo, když mu rohlík nedáte? I proto vznikl pořad Automatky.Všechny díly podcastu Automatky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Automatky

Hodinová rozhlasová výprava do oblasti intimity, sexuality, vztahů a jejich proměn. Pokoušíme normy, odchylky i úchylky, je-li třeba, pálíme do zažitých stereotypů.Všechny díly podcastu Kvér můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kvér

Jsem teenager co povídá o svém roce stráveném na střední škole v USA - zážitky, tipy a zkušenosti nejenom pro lidi co o takovém pobytu přemýšlejí. Je to prostě podcast o studiu v zahraničí.

Střední v USA

Ne všichni touží po tom stejném, tak jak může mít představa ideálního, úspěšného života jednotnou podobu? Kolik z nás chce žít mimo normy a je něco takového vůbec možné? Možnost zvolit si jak chceme žít není dostupná pro všechny stejně. Roli hrají ekonomické podmínky, instituce i očekávání okolí. Markéta Šetinová, Anna Durnová a Epos 257 debatovali o partnerských vztazích ve všech jejich podobách. Moderovala Linda Bartošová, která zároveň otevřela debatu ukázkou ze svého připravovaného audiodokumentu o nemateřství.Záznam debaty vznikl na Inspiračním fóru na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava.

Partner, děti, kariéra, byt: Kdo lajnuje dobrý život?

Politická filozofka a spisovatelka Lea Ypi, autorka knih Free a Indignity, se na Velké stagi Inspiračního fóra MFDF Ji.hlava ptala, jakou budoucnost má před sebou Evropa. Pokud má Evropa přežít, musí znovu vymyslet, koho reprezentuje, komu patří a jakou budoucnost dokáže slíbit. Funguje EU pro všechny stejně, nebo i mezi členskými státy fungují elity a „ti druzí“? A jak se rozšiřování EU podobá večernímu korzu (xhiro) v komunistické Albánii?Moderuje Ivo Bystřičan. ╱╱  ENPolitical philosopher and writer Lea Ypi, author of Free and Indignity, explored the future of Europe at the Inspiration Forum’s Big Stage at Ji.hlava IDFF. If Europe is to survive, it must rethink who it represents, who it belongs to, and what kind of future it can promise. Does the EU work equally for everyone, or do the dynamics of elites and “the others” exist between member states, too? And how is EU enlargement similar to the evening xhiro (stroll) in communist Albania?Moderated by Ivo Bystřičan. 

Lea Ypi: K čemu je dnes Evropa? // What is Europe for today?

Kolektivní výstava Inspiration Forum Lab 2025/26: Trajektorie představuje celoroční práci celkem devíti umělkyň, umělců a výzkumníků z různých částí Evropy. Tři výsledné projekty prostřednictvím kamene, písku a oceli zpřítomňují trajektorie materiálů, krajin, paměti a vyprávění i jejich proměnlivé vztahy mezi lidským a více-než-lidským světem.  i like it when u sand proměňuje písek v proces pohybu, proměny a spojování. ( ) in stone se vydává za obětními kameny v Estonsku a hledá způsoby, jak jim naslouchat a navazovat vztahy s více-než-lidským světem. Kladno Steel Stories Telling prostřednictvím vzpomínek obyvatel Kladna sleduje, jak se ocel, práce a dědictví Poldi zapisují do těl, krajiny i kolektivní paměti..Výstava vznikla během celoročního umělecko-výzkumného programu 𝗜𝗻𝘀𝗽𝗶𝗿𝗮𝘁𝗶𝗼𝗻 𝗙𝗼𝗿𝘂𝗺 𝗟𝗮𝗯.

Inspiration Forum Lab: Trajektorie kamene, písku a oceli

The group exhibition Inspiration Forum Lab 2025/26: Trajectories presents the year-long work of nine artists and researchers from across Europe. Through stone, sand, and steel, the three resulting projects bring to the fore the trajectories of materials, landscapes, memories, and stories, as well as their shifting relationships between the human and more-than-human worlds.I like it when u sand transforms sand into a process of movement, change, and connection. ( ) in stone follows the traces of sacrificial stones in Estonia, exploring ways of listening to them and forming relationships with the more-than-human world. Kladno Steel Stories Telling traces, through the memories of Kladno residents, how steel, labour, and the legacy of Poldi are inscribed in bodies, landscapes, and collective memory.The exhibition was developed as part of the year-long Inspiration Forum Lab artistic research programme.

Inspiration Forum Lab: Trajectories of Stone, Sand, and Steel

More people than ever can vote, organise, and make their voices heard. Yet wealth is becoming increasingly concentrated in the hands of a tiny minority. How can democracy and extreme inequality coexist?
American political scientist Jeffrey A. Winters argues that oligarchs are not primarily interested in governing. Their main objective is to protect and preserve their wealth — and this defence of wealth increasingly shapes the limits of democratic politics.
Together with political scientist Vladimíra Dvořáková and political scientist and philosopher Ondřej Lánský, Winters discusses how economic power is converted into political influence, why oligarchs are becoming more visible, and what this means for democratic institutions, public media, taxation and the future of political equality.
The discussion was recorded at last year's Inspiration Forum at the Ji.hlava International Documentary Film Festival and is moderated by Klára Votavová.
The voices of Ondřej Lánský, Vladimíra Dvořáková, and Klára Votavová are AI-generated.

Why do oligarchs thrive in democracies? Jeffrey Winters, Vladimíra Dvořáková and Ondřej Lánský on the politics of protecting wealth

Volíme, diskutujeme, hádáme se o hodnoty, identitu, kulturu nebo práva. Ale ve chvíli, kdy jde o samotné rozdělení bohatství, zůstává vliv většiny lidí téměř nulový.  Americký politolog Jeffrey A. Winters tomu říká éra participativní nerovnosti, v níž má hlas skoro každý, ale vliv na nerovnost skoro nikdo. Winters popisuje svět, v němž vedle sebe dokážou existovat otevřená politická soutěž, svobodné volby a extrémní majetková nerovnost. Co když je největším problémem dnešní demokracie to, že funguje právě tak, jak potřebují držitelé skutečné ekonomické moci?
Oligarchie nemusí demokracii rušit, aby ji ovládala. Stačí, když dokáže chránit majetek před daněmi, regulací a přerozdělením. Winters vysvětluje, proč nestačí sledovat příjmy, ale musíme se dívat na majetek. Dnešní koncentrace bohatství v rukou superbohatých v Česku je větší než ve starověkém Římě. Nejde tu o závist vůči bohatým, ale o otázku, co se stane s demokracií, když si nejbohatší mohou koupit média, politický vliv i samotná pravidla hry? Podcastem provází publicista Petr Bittner.
Hlas Jeffrey A. Wintersovi v českém znění propůjčil Petr Pěknic.

Demokracie v limitech. Jeffrey Winters o tom, jak majetek oligarchů určuje pravidla

Nerovnost se prohlubuje závratnou rychlostí a její dopady pociťujeme stále intenzivněji. Neovlivňuje jen naše osobní životy a podmínky, ve kterých žijeme, ale také stav životního prostředí. Lze ještě zastavit trend rozevírání nůžek mezi superbohatými a zbytkem společnosti? Pocit bezmoci je pochopitelný, ale existují konkrétní kroky, které mohou tento vývoj zvrátit? Může být součástí řešení reforma daňového systému a ochota přehodnotit dlouhodobě zavedené ekonomické a společenské mechanismy?
V debatě, která zazněla na uplynulém ročníku Inspiračního fóra, vystoupil politolog a publicista Ondřej Slačálek, výzkumník v oblasti daní a korupce Miroslav Palanský, sociální antropoložka Lucie Trlifajová a historik zaměřený na hospodářské a sociální dějiny Jakub Rákosník. Moderoval politoložka a publicistka Kateřina Smejkalová


Nová pravidla – o světě pro jedno procento s Ondřejem Slačálkem, Miroslavem Palanským, Lucií Trlifajovou a Jakubem Rákosníkem

Ukrajina není zemí, která žádá Evropu o pomoc. Je společností, která má zkušenosti, jež si Evropa zatím neumí do důsledku představit. Oleksii Reznikov, bývalý ukrajinský ministr obrany, mluví o této zkušenosti každodenního života společnosti a institucí ve válečném stavu jako o krutě zaplacené výhodě. Ukrajina ji nechtěla získat, ale získala ji ve zničených městech, rozbitých životech i v každodenním rozhodování pod tlakem. Reznikov ukazuje, co všechno se může Evropa od Ukrajiny naučit.
V přímém přenosu vidíme, jak rychle se mění moderní bojiště, proč jsou drony, kyberútoky, energetická infrastruktura, informace a umělá inteligence součástí jedné bezpečnostní reality, ale také jak důležitá je schopnost společnosti organizovat se zdola. Mluví o dobrovolnících, soukromém sektoru, rychlosti rozhodování i o tom, jak se z věcí považovaných za nemožné, třeba v podobě stingerů, Patriotů nebo F-16, postupně staly skutečné dodávky. Ukrajina Evropě nenastavuje jen zrcadlo, ale nabízí jí i lekci odolnosti, iniciativy a schopnosti bránit způsob života, který jsme příliš dlouho považovali za samozřejmý.
 Podcastem provází publicista Petr Bittner.
Český hlas Oleksiji Reznikovovi propůjčil Petr Pěknic.

Mír je výsledek obrany. Oleksii Reznikov o tom, co se Evropa musí naučit od Ukrajiny

Jak rychle se dnes dokáže Evropská unie rozhodovat ve chvíli, kdy čelí krizi? Evropská Unievznikla jako prostor spolupráce, kompromisu a pomalého hledání shody než evropské instituce často dokážou reagovat. Válka, bezpečnostní hrozby, ekonomické otřesy, i tlak autoritářských režimů ukazují, že Evropa už nemůže spoléhat na to, že na zásadní rozhodnutí bude vždy dost času. Je problémem jen bruselská byrokracie, nebo samotné nastavení Evropské unie, která vznikala pro jinou dobu? A dokáže se Evropa změnit tak, aby v novém světě obstála?
O rychlosti, pomalosti a budoucnosti evropského rozhodování debatovali politolog Petr Kaniok, francouzská výzkumnice Marie Krpata a politička a aktivistka Markéta Gregorová. Moderuje novinářka Helena Truchlá.

Hledá se plán – o Evropě, která se musí rozhodovat rychleji než kdy dřív s Marií Krpatou, Petrem Kaniokem a Markétou Gregorovou

Co když se budoucnost světa už nerozhoduje v Evropě? Britský novinář, esejista a technologický vizionář Jonathan Ledgard strávil velkou část života v Africe, odkud se podle něj Evropa jeví jako stárnoucí, znejistělý kontinent, který se stále příliš často chová, jako by byl středem dějin. Opomíjená Afrika je přitom prostor, kde se ve zrychlené formě potkávají největší otázky současnosti jako demografický růst, klimatická krize, urbanizace, technologie, kolapsy států i nové formy infrastruktury.
Ledgard ukazuje, proč nestačí dívat se na svět evropskýma očima. Vypráví o mobilních telefonech, které v Africe přeskočily jednu etapu vývoje, o dronech doručujících krev a léky tam, kam nevedou silnice, ale také o technologiích, které selhávají, když neodpovídají místním podmínkám. Dokáže Evropa pochopit, že budoucnost už vzniká i jinde a že její partnerství se světem musí mít jinou podobu, než na kterou byla zvyklá? Podcastem provází publicista Petr Bittner.
Hlas Jonathanu Ledgardovi v českém znění propůjčil herec Petr Pěknic.

Kde leží Evropa, když už není středem světa? Jonathan Ledgard o Africe, technologiích a budoucnosti, kterou nechceme vidět

Podle výzkumů vykazuje 40% žáků devátých tříd známky středně těžké až těžké deprese, 30% potom známky úzkosti. Jaký vliv na tato čísla měla covidová epidemie a jakou roli hrají sociální sítě nebo nedostatek komunikace mezi rodiči a dětmi? Co se stane, když z dětí vyrostou dospělí, kteří budou mít pocit, že nedostali tu správnou pomoc a podporu? Děti jsou naše budoucnost a jejich psychické zdraví je tématem, které nemůžeme odkládat. Co pro to mohou udělat rodiče, škola a hlavně – a co pro ně můžeme udělat jako společnost?
Řešení hledá společně s tehdejší vládní zmocněnkyní pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou terapeutka a krizová interventka Zuzana Jiráček Fillingerová a terénní sociální pracovnice Markéta Pechová. Zaměřují na to, co trápí dnešní děti a mladistvé, a především na způsoby, jak jim můžeme pomoci.
 Debatu moderuje dramaturg a publicista Tomáš Feřtek.

Mezi námi a dětmi – o tom jak psychické zdraví dětí formuje naši budoucnost s Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou, Zuzanou Jiráček Filingerovou a Markétou Pechovou (záznam debaty)

Co znamená nemlčet ve světě, kde lidská práva neplatí pro všechny stejně? Palestinský lékař Izzeldin Abuelaish se narodil v uprchlickém táboře v Pásmu Gazy a později jako jeden z prvních Palestinců pracoval v izraelském zdravotnictví a přiváděl na svět děti. V roce 2009 zasáhl izraelský tank jeho dům. Zahynuly jeho tři dcery Bisan, Mayar a Aya a jeho neteř Noor. Ve své knize Nebudu nenávidět popsal, proč se ani po takové ztrátě nechtěl nechat pohltit nenávistí.
Se svými veřejnými vystoupeními dnes objíždí svět a mluví o životě pod okupací, zkušenosti palestinských uprchlíků, dvojích standardech mezinárodní politiky i dlouhé snaze domoci se uznání odpovědnosti za smrt svých dětí. Jeho příběh ale otevírá i širší otázku: co zmůže jednotlivec ve chvíli, kdy instituce nedokážou chránit lidskou důstojnost? Láska tu není útěcha ani výzva k pasivitě. Je to rozhodnutí nerezignovat na jednání — mluvit, svědčit a trvat na spravedlnosti i tam, kde se zdá, že už žádná nepřijde.
Čtyřnásobného nominanta na Nobelovu cenu za mír v podcastu provází publicista Petr Bittner.
Hlas Izzeldina Abuelaishe v českém znění propůjčil herec Petr Pěknic.

Inspirační fórum

Epizody

Poslouchej na

Odkazy

Informace