Tipy na podcasty o akciích a burze

iHeartMedia podle Bloombergu zvažuje prodej podcastů

Tipy na podcasty o zahraniční politice a dění ve světě

Tipy na podcasty o stavbě domu a rekonstrukci

Videopodcasty pořád stojí na zvuku, uvádí výzkum

Péče o duši není slabost říká podcast NA DUŠI

Podcasty jsou u mladých Američanů hned za rádiem

Spreaker slibuje bojovat proti neoprávněným kopiím

Tvůrci pustí zvukový spot i do videa, říká AdsWizz

Výdaje na podcastovou reklamu v USA vzrostly o 18 %

SocialSprinters je platfroma, která pomáhá podnikatelům vytěžit ze sociálních sítí maximum. Začali jsme v Čechách a na Slovensku, kde si nás oblíbilo přes 4.000 firem. Nyní před sebou máme cestu na další trhy, o které Tomáš nahrává podcasty. Pokud vás zajímá, jak z vesnice metodou pokus omyl budujeme startup v USA a jaké jsou naše úspěchy a pády, odebírejte nás.

SocialSprinters na cestě zahraničními trhy

Nový podcast o historii a vzniku skutečně úspěšných společností. Ve Speciálních epizodách se o své Kroky K Úspěchu podělí čeští zakladatelé firem. Více na www.krokykuspechu.cz

Kroky K Úspěchu

Ahoj, já jsem Jakub a tohle je podcast Ceny Peněz, kde se zabývám byznysu jako takovému.

Cena Penez

Podcast o všem, co řeší člověk, který má tolik aktivit, že neví co dělat dříve, ale jedno je jasné. Pokud má možnost dělat něco nového, kde se něco naučí, jde do toho. Takže nakonec řeší víceméně jenom problémy o kterých potom mluví, píše a obecně sdílí. Pojďte si něco z těchto věcí poslechnout.

Boris Pazdera do uší

Fotka jako řemeslo je podcast pro všechny milovníky focení, ty, kteří se jím živí, nebo o tom jen uvažují, ale i pro ostatní kreativce. Jiří Lízler, komerční fotograf s dlouholetou praxí, se společně se svou ženou Lu s Vámi podělí o zkušenosti s podnikáním ve fotografii a žádné téma nebude tabu.
Jiří Lízler
📸 Fotograf se zaměřením na focení architektury a hospitality
🏆 Oceněný autor s projekty pro 5* hotely, včetně St. Regis, Ritz-Carlton a Hyatt.
🎙Autor projektu FOTKA JAKO ŘEMESLO.
🌐 Kurzy: fotkajakoremeslo.cz
🔍 Portfolio: jirilizler.com

Fotka jako řemeslo

Maso Here Live

Hosty tohoto dílu jsou Petra Urbanová ze STRABAGu a Jan Salnek ze SAKO Brno. Stavebnictví spotřebuje obrovské množství surovin a zároveň produkuje nejvíc odpadu ze všech sektorů. Má tak potenciál stát se jedním z klíčových hráčů cirkulární ekonomiky. Jak to vypadá v praxi? Je to realita na stavbách, nebo spíš vize budoucnosti? A proč je hostem vedle Petry, zástupkyně stavební firmy (logicky), také Honza, člověk ze spalovny komunálního odpadu? Řeč je o tom, co se dnes skutečně recykluje, kde jsou limity recyklace a jestli je legislativa spíš brzda, nebo motor změny.  Klastr Stavebnictví při České asociaci oběhového hospodářství se věnuje mimo jiné tomu, aby právě právní předpisy a jejich provázanost nebo spíš neprovázanost nebyly bariérou. Proč je například složité a zároveň důležité dostat stavební odpad z režimu odpadu, aby se s ním mohlo dál pracovat?

Jak se staví z recyklátu

Chemická recyklace v Česku zatím čeká na svou příležitost, proč? Téma jsme rozebrali komplexně, další detaily můžete načerpat na ⁠⁠konferenci "Vyšší energetická a materiálová bezpečnost"⁠⁠ - a potkat se tam s oběma hosty Nelou Vinklerovou a Vojtou Lamblem. Ti o sobě v první větě hrdě hlásí: My jsme lobbisté. Proč se poohlížet po nových technologiích recyklace a proč si vybrat tu chemickou, třeba konkrétně pyrolýzu? Jak je s pyrolýzou daleko ORLEN Unipetrol?

Chemická recyklace - už tam budem?

Hostem dílu je Pavel Míčka, ředitel pro ekologickou transformaci z Veolie. Velké firmy jsou často osočovány, že je pro ně klimatická změna jenom příležitost pro marketing a greenwashing. Právě velké firmy ale mají potenciál přinášet ekoinovace. Kolik stojí strategický program ekologické transformace Veolii a k čemu se firma zavázala?


Dělají velké firmy dost? Veolia a ekologická transformace

Povinné zálohování PET lahví a hliníkových plechovek bude, věří MŽP a cítí se silné ve své argumentaci, kterou používá k vyvracení důvodů proti zavedení systému, se kterými přicházejí účastníci tohoto příběhu od obchodníků přes obce až po odpadové společnosti a provozovatele třídících linek.

Povinným zálohováním PET lahví rozhodně nevytváříme paralelní systém, tvrdí v podcastu David Surý, vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí na MŽP, když je řeč o tom, jak budou PET lahve sváženy od obchodníků ke zpracovatelům tzv. operátorem, který má být nadefinován a vybrán, a zda to nepřinese více emisí a tedy zatížení životního prostředí. Navíc lidé musí nesešlánpnuté PET lahve do obchodu také nějak dopravit.

Ministerstvo cílí na splnění požadavku EU, aby všechny členské státy třídily už v roce 2029 90 % PET lahví podle SUP, což ale může změnit aktuálně diskutované nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR), které je zatím v evropském legislativním procesu a které říká, že státy nedosahující 90% cíle, by měly povinné zálohování zavést. Otázkou je, zda pokud v Česku již nyní vytřídíme 82 %, nebude zavedení systému zbytečné, protože se kýženého cíle dobereme i bez něj. Za příklad dávané Slovensko nebylo na stejné startovní čáře, úroveň sběru PET lahví tam byla mnohem nižší, než u nás.

Silným motivem pro zavedení systému má být podle MŽP požadavek EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin), aby materiál, v našem případě PET, který bude použit na výrobu recyklátu a stane se součástí potravinových obalů, nepřišel do kontaktu s ostatními plasty, se kterými by se jinak potkal ve žlutém kontejneru.

Ministerstvo slovy Davida Surého spoléhá na finanční motivaci lidí, kteří zálohovanou lahev neodhodí, ale vrátí ji do obchodu. Jak to se zálohováním PETu dopadne? Kdy ho chce MŽP prosadit legislativně a do praxe? Poslechněte si.


Prosadí MŽP povinné zálohování PET lahví?

Cirkulární ekonomika jako návrat ke kořenům. Musí lidstvo při záchraně planety nutně zchudnout? "Je to návrat ke kořenům," shodli se hned na začátku Mirek Topolánek a Petr Špičák na podstatě cirkulární ekonomiky. Proč je ale tak těžké se k těm kořenům vrátit a proč už tak dlouho trvá zastavit skládkování odpadů? Řeč byla o tom, jak dostat cirkulární ekonomiku do politického rozhodování a proč pokulhává recyklační průmysl. Došlo samozřejmě i na EU taxonomii, nástroj ke klasifikaci ekologicky udržitelných činností a technologií, a na dopadové studie, které tak zoufale chybí evropským směrnicím, třeba EURO7. Zacyklila se EU? A zvládne český průmysl současnou situaci? Odpovědi na tyto otázky najdete v novém dílu ZACYKLENO, který jsme natočili u dobré kávy a čaje v prostoru Green Table v pražském Florentinu.


O cirkulární ekonomice s Mirkem Topolánkem

V posledních dílech podcastu ZACYKLENO se zaměřujeme na obaly, hlavně ty plastové, a mapujeme, kde jsou mezery nebo naopak příležitosti v nakládání s nimi. Jde o udržitelnost a o to, abychom plnili ambiciózní cíle, které si v souvislosti s plasty dáváme, protože to ovlivňuje všechny v celém řetězci: od výrobců obalů, přes výrobce, kteří do obalů balí své výrobky, až po prodejce a spotřebitele. Nutně se tak musíme bavit o recyklaci, v tomto díle konkrétně o recyklaci chemické. Jaký je vlastně rozdíl mezi chemickou a mechanickou recyklací? Konkurují si? Je některá z nich lepší? Změní to revize obalové směrnice? Pohled ministerstva životního prostředí vysvětlil David Surý, náměstek ministra životního prostředí pro řízení sekce ochrany životního prostředí.

Má chemická recyklace zelenou?

Další díl podcastu ZACYKLENO odpovídá na otázku, kam až sahá odpovědnost výrobce za produkt. Co jsou systémy EPR neboli rozšířená odpovědnost výrobců? Pokud jste poslouchali předchozí díly podcastu, víte, že se věnujeme hlavně obalům, a v tom pokračujeme i tentokrát. Rozebíráme ze všech stran a z pohledu všech aktérů v celém procesu od výroby až po vyhození čehokoli, co si jako spotřebitelé pořizujeme, jak zajistit, aby výsledkem bylo co nejméně odpadu. Ať už si kupujeme jogurt, anebo televizi. Vysvětlit, co obnáší systém EPR a jak funguje v Česku a jak funguje jinde, nám přišel Aleš Rod, ředitel výzkumu Centra ekonomických a tržních analýz, zkráceně CETA.

EPR aneb kde NEkončí odpovědnost výrobce za obal

Už jsme se v podcastu ZACYKLENO věnovali  plastům a plastovým obalům z nejrůznějších pohledů. Povídali jsme si s těmi, kdo do obalů balí své výrobky, s těmi, kdo výrobky v obalech prodávají, s generálním ředitelem EKO-KOMu, který zajišťuje třídění a sběr obalového odpadu, a teď je načase přinést pohled obcí a měst, kde máme my občané možnost odpady třídit do barevných kontejnerů. Proto byl dalším hostem ZACYKLENO Pavel Drahovzal, starosta obce Velký Osek a místopředseda Svazu měst a obcí ČR.
Zatím jsme se ve všech rozhovorech snažili odlišit tzv. zelené zkratky. Tedy zdánlivě ekologická řešení, která se ale po bližším prozkoumání ukazují jako problematická. Asi nejvíc jsme se zatím opřeli do diskutovaného povinného zálohování PET lahví, takže i ten jsme - tentokrát z pohledu měst a obcí - probrali.
Obce a města mohou být velmi aktivním hráčem v systému třídění a následného zpracování obalových odpadů. Jak moc a na čem to závisí? A jaké jsou v současnosti v této oblasti podle Pavla Drahovzala největší a hrozby, a naopak největší příležitosti obcí a měst?
A ještě poznámka: Podcast jsme natáčeli v době, kdy do měst a obcí České republiky začaly proudit tisíce a tisíce uprchlíků z Ukrajiny, a samozřejmě o tom nešlo nemluvit. Jenomže právě proto, že všichni v posledních dnech pomáháme, jak se dá, zpracování podcastu jsme odložili a on nám mezitím v tomto směru trochu zestárnul a my jsme tuto část vystřihli. Tedy aspoň krátce a symbolicky: Díky všem obcím a městům a jejich zastupitelům a obyvatelům, kteří pomáhají!

Obce a jejich role v třídění

Je směrnice o jednorázových plastech (tzv. SUP) dobrým koncepčním řešením? Začali jsme v rozhovoru se Zbyňkem Kozlem trochu zeširoka otázkou, co je dneska vlastně v ochraně planety prioritou: Je to uhlíková neutralita, nebo recyklovatelnost? A nezapomněli jsme na udržitelnost? Jdou nástroje jako Green Deal, Taxonomie, Fit for 55 nebo CEP proti sobě? Jak se v tom orientovat a dělat správná rozhodnutí? Je řešením metodika LCA (Life-Cycle-Analysis), tedy komplexní hodnocení dopadu čehokoliv na životní prostředí v celém životním cyklu? A jak v tomto hodnocení obstojí právě směrnice o jednorázových plastech, tzv. SUP (Single-Use Plastics)? Sleduje pořád původní záměr uchránit životní prostředí od plastů ve vodě?
Kateřina Kodadová a Zbyněk Kozel v další dvacetiminutovce České asociace oběhového hospodářství (ČAObH).

Jednorázové plasty a zelené regulace

V této epizodě se dokonce dostaneme i k udržitelnosti golfu, ale především je to povídání o ekomodulaci. Ekomodulace je princip, který vytváří tlak na výrobce obalů a všechny ty, kdo uvádí obaly na trh, aby byly obaly recyklovatelné a ekologicky šetrnější. V opačném případě za ně výrobci zaplatí více do systému EPR. Máme k tomu odpovídající recyklační infrastrukturu? Jak dalece to ovlivní podobu obalů, které musí i nadále plnit svou zejména ochrannou funkci? „Asi 10 % obalů potřebujeme zásadně změnit, ale většina našich obalů je recyklovatelná. A do roku 2025 budou recyklovatelné, anebo znovu použitelné všechny,“ říká v rozhovoru Vratislav Janda, ředitel pro korporátní záležitosti Nestlé Česko s.r.o.

Ekomodulace, obaly a recyklace

Nenáročné povídání na rozjezd nového roku a představení Jakuba coby moderátora. Minulý podcast patřil tématu zálohování PET lahví. Tentokrát jsme zvolili trochu odlehčenější formu povídání, i když na téma neméně důležité, a to plýtvání potravinami. Okrajově jsme probrali také „začínání u sebe“, když máme ten přelom roku spojený s předsevzetími. A pokud jste ještě neslyšeli o  ECO cateringu, tak o tom jsme se bavili asi nejvíc, protože tím si teď Jakub a jeho NAVZDORY získávají stále větší pozornost. ...a není to náhodou greenwashing?? :)

Foodwaste a plýtvání potravinami

Jiný pohled na zálohování. Systém zálohování se asi všichni dokážeme představit. Spočívá v tom, že za nápoje zálohovaném obalu zaplatíte trochu víc, a když prázdný obal láhev vrátíte, dostanete peníze v nějaké podobě zpět. Takto může systém na základě současné legislativy bez problémů fungovat už teď, ovšem na dobrovolné bázi. Tzn. že jakýkoliv řetězec může zavést svůj vlastní systém zálohování. Problémem systému zálohování PET lahví, tak jak jej prosazují velcí hráči jako je Mattoni nebo Kofola je ten, že by měl být povinný, a tedy plošný. O tom, co by zavedení povinného systému znamenalo pro spotřebitele, pro obce a pro všechny ostatní zúčastněné strany hovoří v podcastu Kateřina Kodadová s Pavlem Březinou, předsedou Asociace českého tradičního obchodu a zároveň předsedou představenstva Svazu českých a moravských spotřebních družstev, známého pod zkratkou COOP.

Skrytý detail zálohování PET lahví

Podcast ZACYKLENO otevírá témata spojená s recyklací, zákazem skládkování, cirkulární ekonomikou a ekologickými výzvami obecně. V podcastech, za kterými stojí Česká asociace oběhového hospodářství, přinášíme další pohled, často odlišný od toho tzv. mainstreamového nebo mediálně převažujícího. Také proto název ZACYKLENO: Nic není černobílé, všechno má svůj rub a líc, často se točíme v kruhu nebo se zamotáváme do souvislostí, okolností a různorodých zájmů. Ale zároveň je tady i pozitivní význam slova - jakmile je totiž ZACYKLENO, znamená to, že jsme dosáhli cirkularity. Příjemný poslech!

ZACYKLENO Podcast České asociace oběhového hospodářství

Epizody

Poslouchej na

Odkazy

Informace