39. Generické strategie podle Portera - cena, přidaná hodnota a které strategie fungují

Rozebírám třetí otázku ze strategického řízení: na dvou reálných příkladech ukazuji charakteristiky vztahu trhu a produktu, které jsou podmínkou pro uplatnění generických strategií. Na začátku sdílím, jak dopadlo zrušení nejnižší členské úrovně ZSF funds: příjem ze členství se vrátil na původních 16 100 korun, jen s 70 členy místo 107. Pak si na tabuli kreslím Porterův graf s osami cena a vnímaná přidaná hodnota a postupně procházím jednotlivé pozice. Začínám nízkou cenou s nízkou hodnotou, kde jsou plastové příbory nebo levné drobnosti, a pokračuji nízkou cenou při zachované kvalitě, kterou ohrožuje kopírování konkurencí. Na příkladu leštění bot ukazuji, jak vás levnější konkurent připraví o zákazníky a možnost reinvestovat. Dál vysvětluji hybridní strategii na kancelářských židlích a elektrokoloběžkách, kde vyhrává ten, kdo vyrábí ve velkém. U diferenciace uvádím Teslu s vlastními bateriemi, McDonald's a KFC, u cílené diferenciace Apple, Rolls-Royce a módní značky jako Versace. Na závěr se věnuji neúspěšným kombinacím, tedy vysoké ceně při nízké hodnotě, a zkušenostem s nekvalitními kalhotami a hamburgery z Penny Marketu. Mezitím vám ukazuji, co jsem zjistil o povinnosti registrace k Intrastatu.