Spreaker slibuje bojovat proti neoprávněným kopiím

Tvůrci pustí zvukový spot i do videa, říká AdsWizz

Výdaje na podcastovou reklamu v USA vzrostly o 18 %

Ausha nabízí reklamu pořadům v každém jazyce

Opravdové zločiny zpoplatnily díly, fanoušci se zlobí

České podcasty se stovkami dílů

Tipy na podcasty o životě, studiu a práci v zahraničí

Apple hlásí v Japonsku téměř 9× rychlejší růst publika

Reportéři z PastViny spouštějí týdenní podcast

Smelly Chat rozebírá Přátele do detailu

Jogobyvák

Radio Wave je stanice a online platforma Českého rozhlasu, která přináší podcasty o životním stylu, hudbě, psychologii, módě, cestování, vztazích i ekologii.

Radio Wave

Seriózní a regionální. Zábava, písničky, soutěže.

Hradec Králové

Zábavní hosté, užitečné rady a zprávy ze západu Čech.

Karlovy Vary

Denně s vámi. Reportáže, zábava a dobrá muzika.

Olomouc

Informace ze středních Čech, české písničky a zábava.

Střední Čechy

V jubilejní 50. epizodě podcastu "Žít udržitelně" se setkáte s Oldřichem Němcem, zakladatelem společnosti Biobobo, který nám přiblíží svět kompostovacích toalet – inovativního řešení pro náš udržitelný domov. Oldřich začíná svým příběhem: „Hledal jsem práci, která mě bude víc naplňovat, protože jsem chtěl dělat něco, co má smysl pro přírodu a lidstvo.“ A ano, tam rozhodně problematika vylučování patří, na tom se shodneme, že?
V rozhovoru diskutujeme o tom, jak se daří kompostovacím toaletám v dnešní době. Oldřich k tomu říká: „Kompostovací záchody zažívají renesanci a čím dál větší podporu, protože dokážou vytvářet hygienický kompost bez patogenů,“ a vysvětluje, že příroda má nejlepší samočisticí schopnosti, a právě proto je přirozený kompostovací proces spolehlivě hygienický a také zachovává živiny nejlépe v porovnání s jinými (obvyklejšími) typy záchodů.
Olda detailně popisuje proces kompostování v toaletách Biobobo: „Výkaly padají do výstelky z pilin a přisypávají se dalšími pilinami, takže nevidíme výkaly, což je esteticky důležité a také to vysušuje výkaly a pohlcuje pachy.“  Oldřich zmiňuje i využití lidské moči: „Lidská moč je plná úžasných živin a do budoucna se řeší, jak ji využívat, aby se uzavřel koloběh živin.“ Věděli jste to? Co vy na to? Řešíte, že byste mohli rozumněji nakládat s vlastní močí?
Olda v rozhovoru sdílí své zkušenosti s kompostem ze svého spádového záchodu Clivus Multrum: „Když jsem po dvou letech vybíral kompost, voněl jako lesní půda a nebylo patrné, že by to byly výkaly. To je úplně úžasné.“ Zdůrazňuje obrovské výhody kompostovacích toalet oproti běžným splachovacím záchodům (kde povětšinou plýtváme pitnou vodou a splachujeme cenné živiny) nebo oproti tradičním kadibudkám s dírou v zemi (kde dochází spíše k anaerobnímu, hnilobnému procesu a produkci plynů jako je metan).
Ptám se také na veřejné vnímání kompostovacích a separačních toalet a možnost jejich využití ve městě: „Spousta lidí říká, že si přeje kompostovací záchod, protože ušetří za stočné...Jenže ono porovnat to finančně je velmi náročné.“ Během našeho rozhovoru zazní mnoho o kbelících, zásypech, kompostování, zápachu, separaci tekutého a tuhého, jak s tím či oním naložit. Je to vcelku věda, proto si rozhovor určitě poslechněte. Pro mnohem sofistikovanější a detailnější informace ale navštivte web Biobobo.cz.
A dobrá zpráva na závěr nesmí chybět. Olda samozřejmě velmi věří v budoucnost kompostovacích toalet a tento svůj optimismus vtiskl i do motta společnosti Biobobo: „Budoucnost je v hajzlu, ale v kompostovacím." A tak se se mnou a Oldou těšte na světlou kompostovací záchodovou budoucnost.
Kontakty na Oldu a nabídku jejich kompostovacích záchodů najdete ZDE. Co jsem tak pochopila a co je velmi klíčové, je vědět, co vlastně přesně chci... Hmmm, to se hodí i do dalších sfér našeho žití. :-)


50. Je budoucnost v hajzlu? - Oldřich Němec

Tentokrát jsem v podcastu Žít udržitelně přivítala Janu Kotoučkovou, zahradní designérku a eko poradkyni, která je považována za jednou z průkopnic permakultury u nás. Uslyšíte Janin příběh a její zkušenosti s permakulturou, ekologickým zahradničením a vzděláváním veřejnosti.
Jana hospodaří a zahradničí na svém pozemku na Vysočině, který rodina získala po restituci. Neustálým úsilím jej přetváří v přírodní permakulturní ráj. V rozhovoru popisuje vytváření remízků, práci s kameny, experimentování s různými typy záhonů, recyklování materiálů a zdrojů z pozemku a okolí, vytváření nejrůznějších struktur, které přispívají k biodiverzitě a estetice zahrady. Její přístup k zahradničení je velmi kreativní a intuitivní.
Jana se také věnuje studiu bylinkářství a vytváří směsi bylin pro různé účely, např. pro lepší spánek nebo nachlazení.
Od roku 2002 do roku 2020 organizovala Jana biojarmarky v Jihlavě, které přivedly regionální farmáře a bio zemědělce z okolí a spojily je s lidmi, kteří toužili nakupovat kvalitní potraviny. Tyto akce zahrnovaly také ukázky řemesel, divadlo pro děti a workshopy, což rozhodně přispělo k většímu rozvoji lokální ekonomiky a propojení komunity.
Jana se také pustila do promítání filmů pro veřejnost se zaměřením na ekologii, a s tím souvisejícími sociálními a ekonomickými aspekty. Vybrané filmy povětšinou kladou důraz na to, jak důležité je být v úzkém kontaktu s přírodou, na uvědomění si široké palety důsledků našich činů na životní prostředí a předkládají rovněž konkrétní řešení.
Jana dokonce organizovala i  výlety na bio farmy, kde si lidé mohli nakoupit čerstvé potraviny a ochutnat místní produkty, seznámili se s farmáři a způsobem jejich hospodaření. Patřila do týmu projektu "Skutečně zdravá škola", který propaguje zdravou výživu "od vidlí až po vidličku" a ekologické vzdělávání dětí.
Je až k neuvěření, jak jednotlivec jako je Jana dokáže vyburcovat ekologickému hnutí ve svém regionu. Jana si totiž moc dobře uvědomuje, jak důležité je environmentální vzdělávání rodin, sousedů, dětí a osvěta v oblasti udržitelnosti a pokorného vztahu k přírodě. Je inspirativním příkladem toho, jak lze spojit vášeň k přírodě s praktickými konkrétními kroky k její ochraně. Jany příběh ukazuje, že každý z nás může sehrát významnou roli v ochraně přírody ve svém regionu i širším okolí.
Jedinec není málo!

49. Co dokáže jedna permakulturní žena - Jana Kotoučková

Proč je čas na odklon od ekonomie středního proudu? Můžeme žít spokojeně v ekonomice bez růstu HDP? Mohou alternativní ekonomické modely zachránit planetu a osud lidstva? Jaké konkrétní alternativní iniciativy mohou podpořit místní komunitu?
V 48. epizodě podcastu Žít udržitelně jsem měla tu čest diskutovat s RNDr. Naděždou Johanisovou, Ph.D., která je nejen renomovanou českou ekologickou ekonomkou, bioložkou, environmentalistkou, ale také váženou vysokoškolskou pedagožkou a spisovatelkou. Společně jsme se ponořily do tématu, které je pro nás všechny nesmírně důležité, ale zároveň pro běžného člověka (jako jsem já) ne úplně čitelné – zaměřily jsme se na nedostatky současného ekonomického systému.
Naďa otevřeně sdělila své kritické názory na ekonomii středního proudu a na neomezený ekonomický růst, který je považován za hlavní cíl moderních ekonomik. Upozornila na jeho negativní dopady na životní prostředí a společnost jako celek. Vysvětlila mi i, jak tento přístup vede k vyčerpávání přírodních zdrojů, ke zvyšování znečištění a sociálních nerovností.
Významnou součástí našich životů a dění ve společnosti je péče o děti, o seniory, dobrovolnická činnost a další nepeněžní elementy ekonomiky. Ty jsou ale v "mainstreamových" ekonomických modelech často opomíjeny, přestože mají obrovskou hodnotu. Tato hodnota není vždy vyjádřitelná v peněžních termínech, ale je zásadní pro udržení zdravé a funkční společnosti.
V průběhu rozhovoru jsme se také zaměřily na alternativní ekonomické modely, které nabízejí udržitelnější a spravedlivější přístup ke zdrojům, k přírodě, k lidem a k budování lokální ekonomiky. Diskutovaly jsme konkrétně o družstvech, komunitních projektech a dalších formách sdílení a spolupráce, které podporují místní ekonomiku a sociální soudržnost. Tyto modely kladou důraz, spíše než na neustálý růst a expanzi, především na sdílení zdrojů, participaci členů komunity a dlouhodobou udržitelnost, čímž představují životaschopnou alternativu k tradičním kapitalistickým strukturám.
Na závěr  vás srdečně zvu na nadcházející akci v Sedlčanech ve středu 20.11.2024 (od 18,00 hodin v místní knihovně), kde budeme s Naďou probírat podobná témata. Je to skvělá příležitost dozvědět se více o reálných příkladech z praxe a konkrétních krocích, které můžeme podniknout k podpoře udržitelné lokální ekonomiky. Tato akce slibuje být inspirativním setkáním pro všechny, kdo se zajímají o ekologii, sociální spravedlnost, "zelenou" a lokální ekonomiku. Věřím, že se s mnohými z vás uvidíme.
Více informací o Nadě Johanisové a možnost ji kontaktovat najdete ZDE.

48. Ať vzkvétá lokální ekonomika a místní komunity - Naďa Johanisová

Podzimní chladné dny můžeme hravě zvládnout díky tradiční čínské medicíně. V této epizodě jsem si povídala s Marií Helen, která se zabývá nejen tradiční čínskou medicínou, ale také reflexologií, stravou podle 5 elementů i makrobiotikou. Studovala navíc japonskou masáž shiatsu a thajskou masáž, zajímá se o aromaterapii a bylinky. Marie v rozhovoru poskytla velmi konkrétní a praktické rady, jak se na podzim stravovat a jak se obecně připravit na chladnější období, včetně zimy.
Co ji přivedlo k tradiční čínské medicíně? Před mnoha lety si začetla do první knihy o jazyku a byla fascinována tím, jak může pozorování jazyka odhalit zdravotní potíže. Tento holistický přístup se zaměřuje na rovnováhu v těle a hledání skutečných příčin zdravotních problémů místo pouhého potlačování příznaků.
V podzimním období Marie doporučuje opustit studené potraviny a soustředit se na zahřívací jídla, jako jsou polévky, kaše nebo zázvorový čaj. Na podzim, kdy dominuje element kov, bychom měli jíst bílé a štiplavé potraviny, jako jsou ředkvičky, zázvor, kedlubny, které posilují párové orgány - plíce a tlusté střevo. Kromě stravy je důležité věnovat se aktivitám, které podporují dýchání a otevírání hrudníku, čímž se zlepší kapacita plic a celkové zdraví.
Měli bychom si také uvědomit důležitost relaxačních aktivit. Více odpočívat, chodit spát o něco dřív a nehýřit energií, aby nám během zimy nechyběla. Na podzim je důležité chránit hlavně bedra a nohy před chladem a dbát na dostatečný příjem tekutin. Tím lze předejít častému problému se zánětem močového měchýře, kterým trpí především ženy. Přírodní prostředky jako D-manóza a bylinkové čaje mohou pomoci potíže zmírnit.
Když přijde zima, je dobré se zaměřit na konzumaci tmavých potravin, jako je černý sezam a mořské řasy (např. řasa Kombu), které posilují ledviny. Vůdčím elementem je voda. V zimě například pečená jablka a hruškový kompot skvěle doplní náš jídelníček, který i v zimě musí obsahovat zahřívací potraviny.
Jak vidíte a hlavně jak v podcastu uslyšíte, i malé změny v naší stravě a péči o naše tělo mohou mít velký vliv na celkové zdraví. Pro více tipů a praktických rad můžete navštívit webové stránky Marie Helen a dozvědět se více i o jejích kurzech. Aktuálně je možné naskočit do kurzu Podzimní KPZetky (jak na aktuální nachlazení). Marii Helen také můžete sledovat na FB i IG.

47. Tipy pro zdraví a pohodu v chladném období podle TČM - Marie Helen

Pohodlně se uvelebte a vyslechněte velmi milý rozhovor s Pavlínou Židovou ze statku Adámek v Čelině. Pavlí se se mnou podělila o příběh rodinného statku, do kterého se přivdala v devadesátých letech 20. století a který má vcelku pohnutou historii, tak jako většina statků a šlechtických sídel v našich končinách. Statek byl po restituci navrácen rodině Adámků po dlouhém období komunistického "hospodaření".
Rodina převzala tehdejší chov prasat a kachen od předchozí garnitury. Ani jedno z toho se však z dlouhodobého pohledu neukázalo jako ekonomicky smysluplné, proto se s nadšením a začátečnickou naivitou, ale dobrým srdcem, vrhli na chov skotu. Pavlínce se tak splnila velká část jejího snu o ideálním životě na venkově. Z rozhovoru brzy pochopíte, že na statku se zaměřují na etické zacházení se zvířaty a ekologické hospodaření.
Pavlína poměrně barvitě popisuje pracný přerod zdevastovaného statku a přilehlých budov a pozemků v udržovaný rodinný podnik, který nyní dokonce oficiálně přechází na ekologické zemědělství. Zdůrazňuje důležitost humánního zacházení se zvířaty, osobní vztah ke každému zvířeti a odpovědný přístup k jejich životu a nakládání s nimi, až do posledního dechu každého kusu.
Kromě farmaření a produkce hovězího masa se statek otevírá i veřejnosti v oblasti kulturní a duchovní. Pavlína totiž s úctou následuje započatou práci manželovy maminky a láskyplně spravuje kapličku, ve které například začala pořádat koncerty se zaměřením na muzikoterapii. Toto celistvé ladění statku Adámek vytváří příznivé "podhoubí" pro propojování se s blízkými či vzdálenějšími sousedy a s lidmi, kterým záleží na vztahu k přírodě a kteří směřují své životy k větší udržitelnosti a toleranci všeho živého kolem nás.
Možná vás ani neudiví, že Pavlínka má mnoho dalších aktivit, ve kterých je výborná a cítí se v nich dobře. Krásně maluje, píše poutavý a upřímný blog www.chodimlesem.cz a nově navíc nabízí ajurvédské masáže, čímž saturuje svou celoživotní touhu pomáhat lidem a přispívá k celkové pohodě návštěvníků statku. Hmm, a to jsem zapomněla ještě napsat, že na statku se můžete i ubytovat, tudíž vaše děti si mohou zažít život s hospodářskými zvířaty.
Ptala jsem se Pavlínky i na vliv pandemie COVID-19. Potvrdilo se mi, že i pro statek Adámek pandemie přinesla zvýšený zájem o lokální produkty a přímý kontakt s farmáři. Pavlína a její manžel využili tuto neutěšenou dobu k posílení přátelských vztahů se zákazníky.
Produkce hovězího masa je těžká dřina, to asi tušíme i my, co jsme to ale nikdy nedělali. A tak i na statku Adámek začali postupně hledat řešení pro ubývající síly (k tomu se tedy hlásí pokorně Pavlí) a rozšířili prodej masa o možnost nákupu prostřednictvím inovativního řešení, v našem kraji dosud nevídaného, o nákup z Masomatu, což umožnilo lepší dostupnost a flexibilnější nabídku pro řadu stávajících i nových zákazníků. Až pojedete kolem, čerstvé domácí hovězí nesmíte minout. Platba kartou možná.
Celkově z rozhovoru plyne, že kombinace zemědělství, etického přístupu ke zvířatům a udržitelnosti je možná a životaschopná. Pomyslnou třešničkou na dortu jsou pak d-uši hladící akce v kapličce, možnost rozjímání a procházení se po parku, rodinné ubytování v duchu agroturistiky, Pavlínky pestré obrazy a blažená pohoda po ajurvédské masáži. Takže, stavte se, statek Adámek v Čelině za to rozhodně stojí.
Více informací hledejte na www.statekadamek.cz a pro masožravé povede cesta rozhodně přes www.domacihovezi.cz.
Tvorba a aktivity Pavlíny Židové jsou na jejím vymazleném blogu www.chodimlesem.cz. Určitě ji také sledujte na Facebooku a Instagramu.

46. Farmaření s respektem k přírodě a zvířatům - Pavlína Židová ze statku Adámek

Ve 45. epizodě jsem měla skvělou příležitost si popovídat s Tomášem Hajzlerem o tom, jak v dnešní době zlepšit místní život, co to obnáší fungovat v rámci komunity a vlastně proč bychom měli usilovat o kvalitní sousedské vztahy.
Tomáš píše a přednáší už téměř dvacet let o tématech nové práce, budoucnosti podnikání, výchovy dětí, vzdělávání, sousedství a místně ukotveném životě.
V této epizodě jsme probírali, jak důležité je zaměřit se na lokalizaci – podporovat místní podniky, sdílet zdroje, mít dostatek společných míst pro setkávání a třeba i pracovat v domovském regionu. V rozhovoru jsme zabrouzdali i k tomu, jak funguje současná ekonomika zaměřená na růst a jaký je rozdíl mezi tím, co nazýváme zaměstnáním, a skutečnou prací, která má smysl a naplňuje nás.
Řešili jsme i to, že relativně malé aktivity, jako sousedské akce nebo společné lokální projekty, mohou přispět k odolnosti komunity, pocitu domova, nebo zmenšení pocitu osamělosti, a tím zlepšit náš každodenní život i přispět k celkovému zdraví.
Ať už jde o to, jak se lépe propojit s lidmi kolem nás, nebo o to, jak udržet místní zdroje "živé", věřím, že si v téhle epizodě najdete spoustu inspirace.
Díky, že posloucháte, a dejte mi vědět, jak u vás fungují sousedské vztahy! 😊🎧
Vše zásadní o Tomáši Hajzlerovi najdete na jeho WEBU a nezapomeňte odebírat jeho ZPRÁVY ZE ŽIVOTA.

45. Vytváření silných komunit pro dobrý místní život - Tomáš Hajzler

V dnešní době, kdy se stále více lidí zajímá o udržitelný životní styl a ekologické hospodaření, je inspirativní slyšet příběhy těch, kteří se rozhodli žít v souladu s přírodou. Jedním z takových příběhů je i ten Zuzany Lavičkové a její rodiny. V této epizodě Zuzka sdílí své bohaté zkušenosti a postupný duševní vývoj, který vedl k rozhodnutí změnit životní styl, utéci z města a ponořit se do venkovského života.
Hledání ideálního místa pro rodinu
Zuzana a její manžel se rozhodli opustit městský život a hledat místo, kde by mohli žít v souladu s přírodou. Po dvou letech cestování a vnitřní transformace našli ideální farmu v Leleticích, a ač byla v dezolátním stavu, cítili, že má rozhodně potenciál stát se jejich vysněným domovem. Po deseti letech tvrdé a kretivní práce se Lavičkovým podařilo vytvořit krásný prostor, který nyní slouží jako ekologická farma, multifunkční místo pro setkávání a ukázková permakulturní zahrada.
Regenerace půdy, permakultura
Rodina se věnuje chovu asi 70 ovcí a také několika krav. Společně se snaží regenerovat půdu, která byla dříve využívána konvenčním zemědělstvím. Zaměřují se na metody, které podporují zdravý půdní život a zlepšují kvalitu půdy. Nepoužívají pesticidy, ani chemická hnojiva, která mohou poškodit půdu a životní prostředí.
Jedním z klíčových prvků rodového statku je přírodní zahrada, která byla vybudována v souladu s permakulturní principy. Zuzka navrhla zahradu tak, aby byla pestrá, podporovala biodiverzitu, zlepšovala mikroklima kolem statku a inspirovala návštěvníky k vytváření vlastních přírodních zahrad. Zuzka také zdůrazňuje důležitost kompostování a využívání organických zbytků, např. z kuchyně, které se pak vracejí zpět do půdy.
Festival Setkání v srpnu a další aktivity
Letos jsem navštívila festival Setkání, který pořádají manželé Lavičkovi vždy v srpnu ve Stodole Jamky, a byla jsem ohromně nadšená. Na festivalu jsem si zacvičila jógu, tančilo se, fermentovali jsme zeleninu, malovali akvarel přírodními barvami, zpívali jsme a užívali si dobrot od lokálních výrobců. Festivalem proudila neuvěřitelně pohodová atmosféra ideální pro sdílení inspirace, pro zastavení se a užívání si "teď a tady". Festival se zaměřuje také na zdravý životní styl, podporu místních tvůrců a inspiruje osobními příběhy k pozitivním změnám.

Zuzka v rámci všech svých aktivit navíc stála u zrodu první pražské komunitní zahrady, spoluzaložila svobodnou školu a odstartovala v Příbrami bezobalový obchod YesBez, kde lidé mohou nakupovat ekologicky a bez plastových obalů. Tento obchod je dalším střípkem pro místní obyvatele k udržitelnějšímu životnímu stylu.
Autenticita a rovnováha v životě
Zuzka se v našem rozhovoru zamýšlí nad tím, jak se její životní styl a hodnoty vyvíjely v průběhu let. Snaží se najít rovnováhu mezi svými ideály a realitou každodenního života, a za zkušenosti se už vyhýbá přísným pravidlům a dogmatům, která by ji mohla zahlcovat a stresovat. Přeje si žít v harmonii s přírodou a citlivě respektovat její cykly.
V závěru říká, že "nejdůležitější je zůstávat v srdci, být k sobě pravdiví a autentický. Když jsme k sobě pravdiví, jsme spokojení a nemůžeme vytvářet zlo." Její příběh budiž inspirací pro všechny, kteří uvažují o změně svého přístupu k životu a kteří se chtějí více napojit na matku přírodu.
Vše o Zuzce Lavičkové, o Stodole Jamky, o její permakulturní zahradě a o festivalu Setkání se učitě dozvíte z webu www.zuzanalavickova.com, kontaktovat můžete Zuzku také na Facebooku nebo IG jako Nespoutanou zahradnici.

44. Autentický permakulturní život ve Stodole Jamky - Zuzana Lavičková

Denisa Šimlová je skutečná královna kvašení a také vášnivá sběračka jedlých divokých darů přírody. O tom jsem se přesvědčila ve 43. epizodě podcastu Žít udržitelně. Denisa ochotně a trpělivě v našem rozhovoru nasdílela své bohaté zkušenosti a tipy na kvašení, které jsou tím pádem nyní k dispozici i pro vás - v podrobné a praktické audio formě.
Jak se Denisa dostala ke kvašení, neboli fermentaci
Denisa se k fermentaci dostala díky své lásce ke zpracovávání a konzervaci potravin. Přiznává, že měla zpočátku obavy, že kvašení nezvládne, protože není ten typ, co přesně dodržuje recepty. (To je mi tak blízké!) Když se stala maminkou, půjčila si knihu "Síla přírodní fermentace", která ji inspirovala k tomu, aby se do kvašení pustila. Kniha ji přesvědčila, že kvašení je jednoduché a že se rozhodně nemusí bát experimentovat.
Tipy pro začátečníky v kvašení, které se Denise osvědčily:
⦁ Začněte s jednoduchými recepty: Kniha "Síla přírodní fermentace" je skvělým startem.
⦁ Nebojte se experimentovat: Kvašení je o zkoušení a objevování nových chutí.
⦁ Používejte běžné zavařovací sklenice: Jsou snadno dostupné a dobře se čistí.
Výhody kvašení
Denisa zdůrazňuje, že ačkoli jsou zdravotní benefity kvašení důležité, pro ni jsou hlavní motivací chutě. Pokud jídlo nechutná, lidé ho stejně nebudou jíst, i když je sebevíc zdravé. Kvašení je také skvělým způsobem konzervace potravin bez tepelné úpravy.
Zdravotní benefity "kvašeností":
⦁ Probiotika: Kvašené potraviny jsou bohaté na probiotika, která podporují zdraví střev.
⦁ Zvýšená nutriční hodnota: Kvašení zvyšuje biologickou dostupnost živin.
⦁ Přírodní konzervace: Kvašení prodlužuje trvanlivost potravin bez potřeby chemických konzervantů.
Fermentování podle sezóny
Denisa doporučuje volit různé suroviny podle aktuální sezóny, podle toho, co zrovna máte na zahrádce nebo potkáte v přírodě. Například na podzim jsou skvělé dýně a rajčata. Rajčata jsou pro začátečníky náročná kvůli své vodnatosti a měkkosti, ale právě dýně jsou ideální pro kvašení, zkuste například dýňové kimči.
Vyvrácení mýtů o kvašení
Denisa upozorňuje na několik mýtů, které by chtěla vyvrátit. Například, že kvašené jídlo musí chutnat všem, což je nereálné, protože každý má jiné chutě. Také se setkává s tím, že lidé jsou nešťastní, když se jim kvašení nepovede a objeví se plíseň nebo neškodný křís. Ale právě křís stačí jen odebrat lžící a danou kvašenou dobrotu v klidu sníst.
Jak se vyhnout neúspěchům při kvašení:
Používejte čisté nádoby: Zavařovací sklenice jsou ideální. A je do nich dobře vidět.
Nebojte se plísní: Některé "plísně" nemusí být skutečnou plísní, tenký bílý povlak je křís, ten je neškodný. Plíseň má obvykle 3D rozměr. Ale pokud si nejste jisti, raději pokrm nekonzumujte.
Experimentujte s chutěmi: Najděte kombinace, které vám vyhovují. Smiřte se také s tím, že je možná budete jíst sami.

Inspirace a trendy v kvašení
Denisa ráda sleduje na sociálních sítích Pascala Baudara, který se specializuje na fermentaci, tradiční pokrmy, stravu z divokých darů přírody. Oceňuje jeho vizuální cit a krásné fotografie, které inspirují k experimentování s kvašením. Pascal má zajímavý přístup k sběru a zpracování surovin. Říká, že při sběru ingrediencí si můžeme uchovat naše vzpomínky na zážitky spojené s danou surovinou a mít je převtěleny do pokrmu, který jsme z nasbíraných ingrediencí vytvořili. Až budeme kvašený pokrm jíst, zážitek se nám vybaví, bude s námi.
Aktuální kvašení a oblíbené kombinace
Denisa se věnuje kvašení podle sezóny a dostupnosti surovin. Letos se například více věnuje bezinkám a připravuje kvašené bezinky, také například sušené třešňové olivy. Pravidelně a moc ráda dělá kimči, přičemž se snaží používat sezónní a divoké varianty darů přírody.
Oblíbené dobroty:
Kimči z mangoldu a cuket: skvělá sezónní varianta.
Omáčky a pasty s kdoulemi: ideální pro podzimní jídelníček.
Jak si připravit oxidované čaje
Zajímalo mě, zda je oxidace čajů složitá pro začátečníky jako jsem já. Denisa mi vysvětlila, že to není tak složité, jak se to může zdát. Proces zahrnuje nejprve zavadnutí listů, mechanické narušení listů nebo květů (hnětením, válečkováním), aby se uvolnily chutě, a poté se nechají zapařit / oxidovat a následně se usuší. Denisa doporučuje vyzkoušet různé bylinky a květy, přičemž zdůrazňuje, že mladé listy bývají chutnější.
Medicinální houby Denisu fascinují
Denisa se také věnuje sběru medicinálních hub, které rostou v české přírodě. Zmiňuje, že houbová sezóna je dynamická a nedá se tvrdit, že někdy začíná nebo končí. I u nás lze nalézt léčivé houby - např. reishi (neboli lesklokorka), čagu, hlívu a výborný je i sírovec, který chutná jako kuřecí maso. Zpracování může být tradiční, jako je sušení či mražení, ale dají se z hub udělat i houbové jerky. Sama jsem ochutnala od Denisy výborné jerky z hlívy.
Závěrem...
Denisa shrnuje, že kvašení by mělo být o radosti a experimentování. Je důležité si užívat proces samotný a najít si vlastní cestu a chutě, které člověka budou bavit. Pokud máte zájem o více informací, navštivte její webové stránky https://www.divozenkavkuchyni.cz/ nebo sledujte Denisu alias Divoženku v kuchyni na sociálních sítích FB a IG.

43. Jak na kvašení s Divoženkou v kuchyni - Denisa Šimlová

Do 42. dílu podcastu dorazila Petra Jelínková, facilitátorka udržitelných workshopů a IT expert. Hovořila jsem s Petrou především o hravém workshopu Klimatická mozaika (Climate Fresk), který se zaměřuje na příčiny a následky klimatické změny. Petra v rozhovoru vysvětluje vznik, průběh a cíle tohoto workshopu, který využívá interaktivní deskovou hru pro vzdělávání účastníků a podporu týmové spolupráce a diskuze.
Vznik a průběh workshopu
Klimatická mozaika byla vytvořena v roce 2015 francouzským pedagogem. Workshop se stal velmi úspěšným, což vedlo k založení neziskové organizace Climate Fresk v roce 2018. Workshop trvá tři hodiny, je apolitický a vychází z vědeckých faktů IPCC. Účastníci pracují s 42 kartami, aby pochopili komplexní klimatický systém. Petra na tomto interaktivním stylu vzdělávání oceňuje hlavně otevřenou diskuzi a sdílení názorů.
Reakce a rozdíly mezi veřejnými a firemními workshopy
Petra popisuje pozitivní reakce účastníků, kteří si sladí terminologii a nacházejí společný jazyk. Ve firemním prostředí může být přítomen skepticismus, ale workshop se ukazuje jako efektivní nástroj pro vzdělávání i v tomto prostředí. Petra se často střetává s tím, že účastníci podceňují např. vliv zemědělství na klima a klade důraz na vytváření firemních strategií udržitelnosti.
Zapojení do Klimatické mozaiky
Zájemci mohou sledovat oficiální stránky neziskovky CLIMATE FRESK a přihlásit se na workshopy. Je možné stát se facilitátorem po absolvování workshopu a tréninku. Petra věří, že sdílení znalostí a názorů je klíčem k pozitivním změnám v boji proti klimatické změně.
Petru Jelínkovou můžete kontaktovat přes PROJECT FENIX. Také mrkněte na Facebook nebo LinkedIn , ať máte přehled o aktuální dění a termínech českých workshopů.

42. Zahrajte si klimatickou mozaiku - Petra Jelínková

Vítejte u 41. epizody podcastu "Žít udržitelně", kde jsem měla tu čest přivítat dvě úžasné dámy ze spolku MYMO – Karolínu Petřekovou a Petru Jašicovou. Petra je vystudovaná interiérová designérka a Karolína studuje produktový design na Fakultě architektury ČVUT. Společně nám představí fascinující svět mycelia a jeho využití v interiérovém designu, v dalších produktech a možná i při netušených příležitostech.

Mycelium je opravdu úžasný materiál! Je lehký, voděodolný a nehořlavý, což z něj dělá skvělou volbu pro různé aplikace. Karolína a Petra nám podrobně popíší proces pěstování mycelia a jeho ekologické výhody. Věděli jste, že mycelium je vlastně podhoubí hub? Je to takový přírodní zázrak, který má obrovský potenciál nahradit tradiční materiály, které nemusí být až tak šetrné k životnímu prostředí.

Během našeho rozhovoru se také dozvíte o různých možnostech využití mycelia. Například v interiérovém designu může být mycelium použito na výrobu nábytku, dekorací nebo dokonce stavebních materiálů. Petra nám také prozradí, jak mycelium může být využito v módním průmyslu, například na výrobu ekologických textilií.

A to není všechno! Karolína a Petra se s námi podělí o své zkušenosti s projektem "Dům Samorost", který je skvělým příkladem toho, jak lze mycelium využít v oblasti bydlení. Tento projekt je opravdu inspirativní a ukazuje, jak můžeme bydlet v myceliu - udržitelněji a šetrněji k naší planetě. Jde o projekt podporovaný Stavební spořitelnou České spořitelny (Buřinkou).

Nezapomeňte si také poznamenat do kalendáře termín 18. října 2024! V Národní technické knihovně v Praze se bude konat výstava, kde budete mít možnost vidět projekt Samorost a různé produkty z mycelia na vlastní oči. Bude to skvělá příležitost dozvědět se více o tomto úžasném materiálu a inspirovat se k udržitelnějšímu životnímu stylu.

Doufám, že se vám 41. epizoda bude líbit a že vás inspiruje k tomu, abyste se více zajímali o udržitelné materiály obecně a upřednostnili je ve svých každodenních nákupních volbách. :-)

Děkuji Karolíně a Petře za jejich čas a za to, že nám přiblížily tajuplný svět mycelia. Určitě nezapomeňte sledovat aktuální dění na FB profilu Inovace od Buřinky. Navštivte také stránky spolku MYMO, ať se dozvíte maximum informací.

41. Revoluční využití mycelia nejen v interiéru - Karolína Petřeková a Petra Jašicová

Vítejte u reportáže z komunitní zahrady a ekocentra Divočina Malešov! Zajela jsem na návštěvu za ředitelkou Divočiny - Helen Vodrážkovou. Povídaly jsme si o všech úžasných aktivitách a programech, které centrum a komunitní zahrada nabízí. Od ekologických programů, přes permakulturní zahradničení, až po nejrůznější workshopy (vaření, šití, přírodní stavitelství, ...) – je toho opravdu hodně!
Helen mi také prozradila, jak se do jejich projektů zapojují mezinárodní dobrovolníci a jak přispívají k chodu centra, k zapojování místní komunity, k rozvoji kurzů a ke vzájemné a nevyčerpatelné mezinárodní inspiraci. Zdůraznila, jak důležitý je v ekocentru právě komunitní rozměr všech projektů, nakolik dbají na využívání lokálních, organických, sezónních potravin, a shrnula vše, co lze v Divočině zažít a podniknout.
A teď pozor, máme pro vás skvělou aktualitu! Ekocentrum Divočina v Malešově otevírá již 28. července svou novou kavárnu, která se zaměří na lokální a organické potraviny. A to není všechno! Otevření kavárny bude doprovázet bohatý víkendový program, včetně workshopu nového cirkusu, šití a diskuzí o udržitelné módě. Takže si určitě zapište do svého diáře 26.-28. červenec 2024 a přijďte se podívat, ochutnat skvělé jídlo a užít si zábavný program. Navíc tím podpoříte Divočinu! Ubytování je možné také.
Více informací najdete na Facebooku Divočiny Malešov: https://www.facebook.com/ekocentrumMalesov/. Akce je uvedena i v událostech: https://www.facebook.com/ekocentrumMalesov/events/?id=100068195804103&sk=events. Zablokujte si poslední víkend v červenci 2024, jedete do Malešova. :-)
Pro ty, kteří nevládnou angličtinou, vkládám české titulky k povídání s dobrovolníky, kterému je věnováno posledních 8 minut podcastu. Prosím omluvte nedokonalost překladu, děkuji Vám.
ČESKÝ PŘEKLAD ROZHOVORU:
IVETA: Dobrý den, jsem velmi ráda, že mám možnost se s vámi setkat zde v Ekocentru Divočina. A vězte, že jsme tu s dobrovolníky a s Helen, která je v ekocentru přivítala. A možná požádám naše dobrovolníky, aby se nám trochu představili, a začneme s tebou, Corino, souhlasíš? Můžeš nám říct, odkud jsi a jak se stalo, že jsi se objevila právě zde?
CORINA: Pocházím z Itálie, i když žiju poslední 3-4 roky v Německu a jsem tady v Divočině nebo tady v České republice, protože to je moje první dobrovolnictví v rámci ESC. Tento projekt mě zaujal, protože se týká ekologické výchovy, jednoduchého života a udržitelnosti, a to je to, co mě baví.
IVETA: Perfektní. Děkuji mnohokrát. A co Ty?
JULIANA: Dobrý den. Já jsem Juliana. Pocházím z Brazílie, ale posledních pět let žiji v Portugalsku, a teď jsem vlastně tady. Jsem tu díky zmíněném projektu ESC. Jsem tady, protože jsem bývala městská holka, ale cítila jsem se zmatená a nezapadala jsem. Takže jsem chtěla zjistit více o okolním světě. A když jsem pak uviděla tuto příležitost, která se týkala udržitelnosti a ekologických věcí na venkově, řekla jsem si, že by to mohlo být zajímavé. Chci tento svět objevit a ponořit se do něj. Takže ano, proto jsem tady.
IVETA: A poslední je džentlmen.
PETER: Ahoj, jmenuji se Peter a jsem tu v podstatě přibližně ze stejných důvodů, jako víceméně ostatní. Také mi jde o sebepoznávání, ale také je pro mě důležité a zajímám se o to, jak žít takovýto jednoduchý život. Chtěl jsem také rozšířit svou komfortní zónu, a to je další část všeho. Takže ano, o to jde. A zatím bych řekl, že se mi tady moc líbí, protože žijeme opravdu jednoduše. A docela se mi to líbí. Ačkoli kromě této klasické práce na zahradě je tu ještě mnoho jiné práce, vše co je v tomto permakulturním projektu potřeba. Takže v podstatě se tu cítím dobře.
IVETA: Věřím, že tato vyznání Helen velmi těší, že?
A co jste se zde naučili? To, co jste například nemohli dělat nebo jste neměli možnost si vyzkoušet, ale tady jste opravdu měli možnost vyzkoušet?
CORINA: Když se zmíním o mně, myslím, že to jsou hlavně stavební práce, používání elektrického nářadí, práce s nábytkem, dřevem, výroba biouhlu a kamenných a betonových zdí a tak dále.
IVETA: Co jsi říkala? Bio-biochar. Co je to?
HELEN: Biouhel. Tímto materiálem se snažíme půdu vylepšit. Také se tu hodně věnuješ udržitelné domácnosti, Corino.
CORINA: Ano, chci říci, že jsem se tady do toho hodně pustila. Je tu na to ideální prostředí a všechny prostředky, jak se do toho ještě více ponořit a prozkoumat, jak se dělá třeba tofu, raw dezerty a tak. Jídla z toho, co máme kolem sebe, z místních zdrojů.
IVETA: A co Ty?
JULIANA: Pro mě je to většinou všechno, co dělám. Je to pro mě novinka. Takže doslova od zahrady po stavební část, jako všechno, je to úplně nový svět, který objevuji. A všechno se mi líbí. Já jsem se nikdy předtím nedotkla půdy, víte?
IVETA: Opravdu? Tedy něco jako dobrodružství.
JULIANA: Ano, protože je to úžasné. A samozřejmě nářadí a stroje, které zmínila Corina.
IVETA: A co šití, tedy výroba oblečení? (zde je moje největší AJ chyba v rozhovoru)
JULIANA: Ne, to jsme ještě nedělali, ale za pár dní budeme mít příležitost. Myslím, že za 10 dní. Budeme mít workshop. Nejvíce mě tu baví zahrada, kterou miluju. Ráda tam trávím čas a také mě baví stavění, třeba teď stavíme betonovou podlahu, to by mě nikdy předtím nenapadlo.
IVETA: A pak to můžeš dělat doma. Tví rodiče budou mít radost.
HELEN: A já vlastně vidím, že Tě děti milují. Víš, že jsi v tom velmi dobrá?
JULIANA: Ano, to je pravda. Vedla jsem projekt s dětmi. Děti mám opravdu ráda. A myslím, že cítí mou lásku k nim. Takže mi lásku oplácejí, víš? A i když nemluvíme stejným jazykem, protože oni nemluví anglicky, nějak se propojíme. Takže ano, opravdu to sedí.
IVETA: Perfektní. A co ty, Petře? Jsi ze Slovenska, takže Tě tu asi moc překvapení nečeká. Není to tak exotická země. Ale co jsi se tu dozvěděl? Co je nového?
PETER: Řekl bych, že pro mě je to zatím nejvíce o technických dovednostech, například o práci s některými stroji, které jsem nikdy nepoužíval. A také právě teď stavíme kamenné schody. Je to pro mě nová práce, protože jsem nikdy nedělal takový projekt, žádné betonování. A pokud jde o kulturní odlišnosti, je to tady v České republice skoro stejné jako na Slovensku, naše kulturní rozdíly nejsou velké. Ale ano, opravdu se těším na další věci, které nás tu čekají. Aktuálně tady stavíme venkovní kavárnu.
IVETA: Ano, to je váš hlavní projekt samozřejmě. Takže vám držím palce, aby se kavárnu podařilo úspěšně dokončit, přeji vám, abyste se tu měli moc hezky, a děkuji Tobě, Helen, že dáváš tuto skvělou příležitost mladým lidem, protože vy - mladí jste naše budoucnost.
HELEN: Děkujeme. Jsem velmi ráda, že tu jsou. Víš, je to velká pomoc a vždycky mě překvapí, kolik věcí jsou schopni udělat. Jejich betonování je skvělé. Myslím, že to vypadá opravdu profesionálně. Jsem moc ráda, že se tu mohou učit.
IVETA: Děkujeme.
POZOR - NOVINKA - Videozáznam rozhovorů najdete na novém Youtube kanálu Žít udržitelně: https://www.youtube.com/@%C5%BD%C3%ADtudr%C5%BEiteln%C4%9B/videos.

40. Přijměte pozvání do Divočiny Malešov - Helen Vodrážková

Ve 39. epizodě pokračujeme s naším skvělým hostem Zuzanou Burdovou, která nás již v předchozím díle zasvětila do 7 permakulturních principů podle Davida Holmgrena. Jsem nadšená, že se k nám Zuza opět připojila, protože ve 39. epizodě bylo potřeba ještě 5 principů probrat.

Minule jsme se věnovaly těmto permakulturním principům:
Pozoruj a jednej: Tento princip jsme s nadšením probraly a zdůraznily jeho důležitost. Shodly jsme se na tom, že je jedním z nejdůležitějších.
Zachytávej a uchovávej energii: Mluvily jsme o využívání sluneční energie a dalších přírodních zdrojů.
Získávej výnos: Diskutovaly jsme o tom, jak je například důležité umět si vypěstovat vlastní zdravé potraviny.
Usměrňuj sebe sama a přijímej zpětnou vazbu: Bavily jsme se o sebereflexi a otevřenosti ke zpětné vazbě.
Využívej obnovitelných zdrojů a služeb a važ si jich: Hovořily jsme např. o slunci, vodě, biomase.
Nevytvářej odpad, kde jsme zmiňovaly Zero Waste principy jako zamítnutí, redukci, zužitkování, recyklaci a kompostování.
Navrhuj od vzorů k detailům: Zmínily jsme důležitost vzorů(ců) v přírodě a společnosti, časové a prostorové vzorce.
A teď už si pojďme zopakovat zmíněných 5 permakulturních principů, které se nám nevešly do 38. epizody, a musely tak počkat na 39. díl.
Dej přednost začleňování před oddělováním: Jako příklad jsme uvedly komunitou podporované zemědělství na jedné farmě, kde podílníci pomáhají s prací a snižují si tím nákupní cenu zeleniny.
Využívej malá a pomalá řešení: Zuzana sdílela svůj příběh o hledání farmy a důležitosti trpělivosti a postupného přechodu při životních změnách.
Využívej rozmanitosti a važ si jí: Diskutovaly jsme o významu biodiverzity na zahradě, o výsadbě různých druhů stromů a také o využití rostlin jako ochrany před škůdci.
Využívej okrajů a okrajových systémů: Zuza se pozastavila nad příkladem záhonu ohraničeného kameny, kde - jak se ukazuje - roste nejvíce plevele. Okraje jsou v přírodě plné hojnosti, prospívají v nich rozličné rostliny a živočichové.
Změnu využívej tvořivě a tvořivě na ni reaguj: Zuza přiznala, že nesnáší změny, ale naučila se je přijímat a reagovat na ně kreativně. Podělila se o svůj nedávný příběh, kdy za deštivého dne místo původního plánu, jak vytvořit vyvýšený záhon pro babčku, našla díky své kreativitě lepší řešení ve sběrném dvoře. Změny nás totiž mohou inspirovat k novým, kreativním řešením a otevřít dveře k novým možnostem.

Na závěr bych ráda poděkovala Zuze Burdové za její čas a inspirativní povídání. Nezapomeňte ji sledovat na Instagramu nebo Facebooku pod profilem Perma_zuza. A hlavně jí držte palce na její nové permakulturní cestě.
Děkuji vám všem, že mě s mými hosty posloucháte. Těším se na vaše reakce a nápady na další témata. Pojďme společně tvořit udržitelnější budoucnost!

39. Permakulturní principy část 2 - Zuzana Burdová

Už jen tím, že my sami uděláme pár krůčků směrem k udržitelnosti, přispíváme k celkové pozitivní změně. Přestaňme čekat...na dovolenou, na lepší počasí, na správnou příležitost. Dejme svému každodennímu životu vyšší smysl, tady a teď.

Pevně věřím, že i podcast ”Žít udržitelně” nás nakopne a rozšíří nám obzory. V jednotlivých epizodách podcastu probereme témata jako je permakultura či regenerativní zahradničení, péči o půdu, kompostování, možnosti přírodního stavění, pojem cirkularity, sdílení v komunitě, ...  a hlavně si poslechneme zajímavé lidské příběhy a inspirativní myšlenky.

Žít udržitelně

Epizody

Poslouchej na

Odkazy

Informace