Starověký Egypt a české vykopávky. Kde se vzalo renomé našich archeologů v
Egyptě? A co vše mají společného dnešní Egypťané s dávnými předky? Přes
šedesát let už čeští egyptologové provádějí své vykopávky na území Egypta a
Súdánu. Výsledky jejich práce především z oblasti Abúsíru a vůbec vyspělou
civilizaci starého Egypta ojedinělým způsobem připomněly dvě výstavy v
Národním muzeu a v Náprstkově muzeu.Jak se to přihodilo, že české archeology
zaujal Egypt a jak se jim zde podařilo prosadit? Co zde za všechny roky
vykopali? Které doby našim egyptologům přály a kdy narážely na problémy? Čím
se vyznačovali zakladatelé naší egyptologie? Kdy se k nám nejprve dostávaly
tamější památky? Co měl s Egyptem společného Miroslav Tyrš a co prezident
Masaryk? A jak zasáhlo práci našich archeologů arabské jaro?
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/221411058220002/
Nedopatřením se 1. května 1945 rozšířila po Přerově zpráva, že válka už
skončila, Němci kapitulovali. A tak právě zde vypuklo první povstání lidu na
konci války na našem území. Živelné i částečně organizované, plné entuziasmu i
vlasteneckého prožívání, které se v lidech za protektorát nahromadilo.
Povstání, které zaskočilo nejen zde přítomné Němce a maďarské vojáky, ale taky
budoucí osvoboditele.Velice brzo si vyžádalo první lidské oběti na obou
stranách. Přilákalo k Přerovu i partyzánské jednotky, vyvolalo souboj o
důležitý nádražní uzel. Aby za pár hodin bylo všechno jinak a následovala
ještě krutá německá pomsta. Samotný konec války byl pro řadu přerovských rodin
tragický, přesto to povstání nelze hodnotit jen jako zbytečný omyl.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/320291310130003/
Zemská metropole a její křivolaké dějiny. Město bankéřů, jeptišek a úředníků,
centrum architektů i krasobruslařů, kaváren a návštěv panovníků. A také
Slezanů a nejstaršího muzea a největšího obchodního domu Opava byla v dějinách
centrem Opavského knížectví a později bezmála 190 let hlavním městem
Rakouského, resp. Československého Slezska. Sídlila tu zemská vláda, zemský
sněm, zemský soud i další zemské orgány,úplně stejné jako v Praze nebo v
Brně. Slezská metropole měla většinou v dějinách mnohem blíž k Vídni než ku
Praze. Zažila značný rozkvět jako kulturní a obchodní centrum měšťanských a
šlechtických vrstev, ale také prožila vzestup slezských idejí a sounáležitosti
a nástup české střední třídy. Pak ovšem přišla především druhá světová válka a
náraz na jejím konci. Město zůstalo rozbořeno, museli odejít Němci a následně
poúnorový režim utlumil i činnost slezských organizací a původní architekturu
se pokusil nahradit nebo dokonce přebít ne vždy šťastnými nápady. A
jednoznačným politickým centrem oblasti se stala Ostrava. A dnešní Opava?
Zbylo v ní něco z ducha hlavního zemského města a ze Slezanství a z genia loci
kulturního centra? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-
cs/420236100051004/
Publicistický cyklus o významných okamžicích české historie i československých
a českých moderních dějin. Pořad vyrábí Redakce aktuální publicistiky
zpravodajství ČT pod vedením kreativního producenta Jiřího Vondráčka. Autory a
dlouholetými protagonisty projektu (září 2007) byl dramaturg Čestmír Franěk (v
současnosti zastává pozici Ombudsmana ČT) a Vladimír Kučera, který se od
počátku stal i kmenovým scénáristou a moderátorem.V červenci letošního roku
(2019) však bohužel zesnul. Od podzimu 2019 jej nahradil zkušený moderátor
Přemysl Čech, dále je autorkou i moderátorkou některých pořadů historička
Marie Koldinská a nově také Barbora Půtová. Dramaturgii mají na starosti Tomáš
Brzobohatý a Miroslav Petráček, režii Václav Křístek a Vítězslav Romanov.
Pořad se vyrábí v pražských studiích, ale také v TS Brno a TS Ostrava.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/
Asi těžko bychom hledali známějšího aktéra dějin 17. století v našem
prostředí, než je právě Jan Amos Komenský Možná by se Jan Amos Komenský
označení „učitel národů“ bránil, ale jisté je, že ve své době svým moderním
způsobem výuky nadlouho předběhl dobu. Sám se považoval spíš za filozofa,
který se snažil pracovat na tom, jak uskutečnit nápravu věcí lidských a
kvalitní vzdělání mělo být prostředkem,jak tento cíl dosáhnout. Přestože se
narodil do špatné doby, nezlomily ho ani osobní tragédie a jako mezinárodně
uznávaný vzdělanec se stal politickým mluvčím pobělohorské emigrace. Dá se na
tak významnou osobnost našich dějin i po staletích nalézt nový pohled?
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/320291310130001/
