Apple hlásí v Japonsku téměř 9× rychlejší růst publika

Reportéři z PastViny spouštějí týdenní podcast

Smelly Chat rozebírá Přátele do detailu

Tipy na podcasty o kryptoměnách

Tipy na podcasty o anime, komiksech a Star Wars

Flightcast spustil převod kanálu z YouTube na Spotify

Aplikace pouští nezávislé podcasty jako živé rádio

Podle PodcastOne má o převzetí zájem několik hráčů

Jak Oliver a Véva budují F1 komunitu

Diary of a CEO předběhl Rogana, uvádí producent

Jak k sobě našli cestu gin a tonic? A co spojuje matku Winstona Churchilla s drinkem Manhattan? Příběhy, které stojí za skleničkami známých koktejlů, rozkryje podcast Drinkologie.

Drinkologie

Přibližujeme to nejzajímavější, co nabízí zvukový archiv Českého rozhlasu.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Archiv Plus

Věnujeme se událostem českých i světových dějin. Velkým a zásadním příběhům i dějinám každodennosti.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Historie Plus

Odhalujeme mýty, polopravdy, dezinformace či lži z naší historie.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak to bylo doopravdy

Od listopadu 1989 uplyne už 30 let. Radio Wave připravilo k výročí takzvané sametové revoluce dokumentárně-reportážní sérii Po sametu. Chceme přiblížit polistopadové události posluchačům, kteří je nezažili nebo je vnímali dětskýma očima. Vybrali jsme deset zásadních milníků, které ovlivnily naši současnost, a osobnosti, jejichž rozhodnutí měnila podobu české společnosti.Všechny díly podcastu Po sametu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po sametu

Povídání o historických událostech, postavách atd.

Historicky dobrodruh

Kolik dioptrií měl Jaroslav Ježek? A co všechno v jeho příběhu přehlížíme, když ho známe hlavně jako autora písní Osvobozeného divadla? S Veronikou Gašparovou a Filipem Šírem, autory výstavy Tmavomodrý svět Jaroslava Ježka v Národním muzeu, se vydáváme za skladatelem mezi jazzem a vážnou hudbou, meziválečnou Prahou a americkým exilem. V bonusu na HeroHero, Forendors a Opinio pak můžeme slyšet dosud nezveřejněné vzpomínání Evy Tůmové na to, jak se od šedesátých let v Praze setkávala s Ježkovou manželkou Frances.

Jaroslav Ježek: Svět za modrými brýlemi

Co mají společného barokní Habsburkové a Jiráskovo Temno? A kolik k naší představě této doby přidal Zdeněk Nejedlý? S historikem umění Vítem Vlnasem, který má pro Jiráska slabost, pokračujeme v sérii o Habsburcích na českém trůně. Od císaře Karla VI. a vojevůdce Evžena Savojského se dostaneme k umění, zbožnosti a reprezentaci panovnické moci. Jak se barokní Evropa otiskla do české krajiny a proč ji dodnes tak často vidíme jako dobu temna?

Habsburkové: Jak temné bylo baroko?

Co vlastně znamenal prvorepublikový „Hrad“? Nebyla to politická strana ani přesně vymezená skupina, ale proměnlivá síť lidí propojených s Masarykem a Benešem. Historici Tomáš Gecko a Jan Hálek představují knihu Tkalci Hradu a ukazují, jak prezidentští důvěrníci, úředníci, novináři, spisovatelé či představitelé legionářských organizací propojovali politiku s médii, penězi, propagandou a kulturním životem. Byl Hrad oporou demokratické republiky, neformální mocenskou centrálou, nebo obojím současně?

Tkalci Hradu

První díl nového seriálu o Habsburcích na českém trůně začíná bitvou u Moháče roku 1526, která otevřela dynastii cestu k vládě v českých zemích. S historikem a bohemistou Albertem Kubištou sledujeme sto let soupeření a vyjednávání mezi panovníkem a stavovskou společností, ale především náboženský svět mnohem pestřejší než jednoduchý střet katolíků s protestanty. Přijde řeč na příchod jezuitů, Českou konfesi, Rudolfa II. a jeho majestát i pražskou defenestraci. Byla Bílá hora nevyhnutelným vyústěním habsburské vlády, nebo výsledkem řady rozhodnutí, která mohla dopadnout úplně jinak?

Habsburkové: Od Moháče k Bílé hoře

Ministr obrany, předseda vlády a sedlák z Dolní Rovně. František Udržal patřil k výrazným postavám první republiky, dnes ale zůstává ve stínu známějších jmen. Jak se dostal z venkova do čela vlády a co znamenalo převzít premiérské křeslo po Antonínu Švehlovi? Dojde na Gajdovu aféru, vztahy mezi agrárníky i otázku, kolik prostoru měl premiér mezi Hradem a vlastní stranou. Připomeneme politika, jehož příběh ukazuje první republiku i jinak než přes Masaryka a Beneše.

František Udržal

Když vláda ztrácí dech, může premiér zkusit vyměnit pár ministrů. Zachrání tím kabinet, posílí vlastní pozici, nebo jen přizná, že něco nefunguje? Od první republiky se přesuneme k ministerským výměnám ve vládách Václava Klause, Miloše Zemana, Mirka Topolánka a Bohuslava Sobotky. Kdy rekonstrukce vlády znamená nový začátek a kdy začátek konce? A kdo vlastně vybírá ministry — premiér, nebo strany, které mu je do kabinetu posílají?

Noví ministři - staré problémy

Starosta bývá nejbližší tváří politiky. Kdy ale rozhodoval o své obci a kdy především plnil pokyny shora? Od monarchie přes první republiku a komunistické národní výbory až k návratu samosprávy v devadesátých letech sledujeme proměny moci na radnicích. Dojde na Karla Baxu, Petra Zenkla i dlouholetého plzeňského starostu Luďka Pika. Jak se z místních autorit stávali celostátní politici a co se s radnicemi dělo, když se měnil režim?

Starosta není politik?

U příležitosti 125. výročí narození Jaroslava Seiferta vám nabízíme záznam večera z První prezidentské knihovny, který jsme věnovali jeho životu, poezii a hlavně veřejným postojům. Od Žižkova, Devětsilu a rozchodu s KSČ přes kritiku stalinských procesů a kampaň kolem Písně o Viktorce až po rok 1968, Chartu 77 a Nobelovu cenu. Příběh básníka, který si během dramatického 20. století znovu a znovu kladl otázku, kdy může spisovatel mlčet – a kdy už mlčet nesmí.

Jaroslav Seifert 125

Po pádu komunistických režimů zůstaly po tajných policiích miliony stran spisů – a také otázka, co s nimi. Kdo spolupracoval? Kdo má právo znát jeho jméno? A můžeme vůbec věřit záznamům, které vytvořila politická policie? Německo otevřelo archivy Stasi, Československo přijalo lustrační zákon, Polsko zvolilo jinou cestu, Slovensko se od českého přístupu postupně odchýlilo a v Rumunsku se otevírání archivů dlouho odkládalo. Maďarsko se k rozsáhlému zveřejnění dokumentů odhodlává naplno až nyní, více než 35 let po pádu režimu. Jak se tedy naši sousedé vyrovnali s dědictvím svých StB – a co jejich rozdílné cesty vypovídají o prvních desetiletích demokracie?

Magyarovy seznamy

Třicet případů majora Zemana patří k nejznámějším seriálům Československé televize. Vznikal na přímou objednávku režimu a skutečné události – od Babic přes rok 1968 až po underground – přetvářel podle potřeb komunistického výkladu dějin. Jenže zatímco režim, kterému měl sloužit, dávno zmizel, major Zeman přežil. Ze Studny je televizní klasika, z Mimikrů skoro popkulturní fenomén a seriál se sleduje dál. Co se stane s propagandou, když už jí nevěříme, ale pořád někoho baví?

Padesát sezón Honzy Zemana

Narodil se v Jeruzalémě, studoval chemii v Anglii, létal za války u RAF, pomáhal založit dnešní Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd, otce mu odsoudili v politických procesech, on vstoupil do KSČ, uspěl ve výzkumu, za který jiní získali Nobelovu cenu, emigroval na Západ, přednášel na světových univerzitách a zemřel příliš brzy. Josef Rudinger nepředstavuje příběh “potrhlého” vědce z laboratoře, ale pořádně spletitý osud, v němž světové úspěchy na poli chemie představují jen jednu linku. V seriálu, který o významných českých chemicích vznikl ve spolupráci s Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd, Josefa Rudingera a jeho výzkum přiblíží Pavel Majer.

Sebevědomá věda - Josef Rudinger

„Dvanáct milionů Němců bylo v roce 1945 vyhnáno ze své vlasti. Nevzdáme se jediného dalšího milimetru naší země!“ napsal mladý politik AfD Helmut Strauf a připojil mapu poválečného útěku a vysídlení Němců. V Polsku tím způsobil pořádný rozruch. Co vlastně Straufova mapa ukazuje a co zamlčuje? Kde končí připomínání skutečných tragédií německých civilistů a začíná hra s historickým revizionismem? A proč se téma hranic, odsunu a ztracené „Heimat“ znovu objevuje v rétorice mladé generace AfD? Jeden virální příspěvek jako cesta k tomu, jak se i osmdesát let po válce dá bojovat o minulost – a možná také o přítomnost.

Už ani milimetr - Jak se mladá AfD zamotala do dějin

Martin Groman a Michal Stehlík. O dějinách, veřejném prostoru, médiích a mnohém dalším. Bonusy na www.herohero.co/prepistedejiny https://www.forendors.cz/prepistedejiny https://prepiste-dejiny.opinio.cz/

Přepište dějiny

Epizody

Poslouchej na

Odkazy

Informace