Autoři Přepište dějiny o zákulisí podcastu

„Mluvíme prostě často o těch, kdo přepisují dějiny.“ Autoři Přepište dějiny, Martin Groman a Michal Stehlík, s podcastem projeli přes sto padesát míst po celé republice. Právě v regionech nacházejí zajímavé příběhy, které v učebnicích často chybí.

V rozhovoru mluví o tom, proč je podcast pro ně formou celoživotního učení, jak jejich dialog vzniká z pečlivé přípravy i spontánních odboček a co mají v plánu s podcastem dál.

Jak byste popsali svůj podcast někomu, kdo o něm nikdy neslyšel?

Povídání o dějinách zejména 20. století. Témata, která nás dodnes ovlivňují. Nejen o samotné historii, ale i o tom, jak s ní dnes nakládáme ve veřejném prostoru.

Co vás přivedlo k myšlence založit podcast?

Seděli jsme takhle jednou v období covidu a řekli si, co zkusit pár dílů podcastu o dějinách. Předtím jsme si ověřili, že nám jde společně přednášet a pak už to šlo tak nějak samo.

Jak vznikl název a co pro vás znamená?

Název byl zvolen vlastně jako provokativní, mluvíme prostě často o těch, kdo přepisují dějiny.

Zajímá vás historie? Pak nevynechejte tyhle historické podcasty.

Jakou roli hraje podcast ve vašem životě?

Docela slušně naše životy naplnil. A to nejen natáčení dílů, ale během pěti let vzniklo pět knih a teď se vlastně chystají další dvě. A hlavně jsme třetím rokem na výjezdech v regionech, máme za sebou více než sto padesát míst a to nám zabírá dost a dost času.

Jak se vaše tvorba od prvních epizod proměnila?

Na počátku jsme se sešli jednou za 14 dní a natočili během hodiny dvě dvacetiminutové epizody. Dnes máme díly ve středu i v pondělí, do toho páteční bonusy, nehledě na další reportážní speciály - z Říma, Varšavy nebo Slovenska.

Co všechno obnáší příprava jedné epizody?

Každý z nás si nezávisle připraví podklady, co ho na tématu zajímá a pak prostě vedeme diskusi, rozhovor, odbočujeme, zase se vracíme, ptáme se i vzájemně a tak to celé vlastně vznikne. Základ je tedy příprava a poté dialog.

Kde berete inspiraci na témata a hosty?

Témat je ve veřejném prostoru nepřeberně, navíc, naši posluchači už nás začali zásobovat množstvím námětů. A s hosty je to vlastně stejné, vždycky je něco aktuálního, vznikne kniha, natočí se film, objeví se nějaké “horké” téma - a najednou sedíme s hostem a povídáme si o jeho práci.

Co je pro váš podcast typické, třeba opakující se otázka, rubrika nebo tón, kterým ho vedete?

Nevíme, jestli se něco vysloveně opakuje. Na besedách v regionech nás čas od času překvapí, jak často padají otázky na roli Edvarda Beneše. A samozřejmě kolem výročního roku 2025 to byla otázka konce války.

Co vás na podcastování baví nejvíc?

My to vlastně bereme jako takové celoživotní učení i pro nás. Stále nás některá témata a příběhy překvapují, především pokud jde o regionální barvité příběhy.

Ke které epizodě máte nejbližší vztah a proč?

Každý asi k něčemu jinému, Michal asi k dílu o Babicích 1951, protože psal o tématu kdysi knihu a navíc se to týkalo jeho rodiné historie.

Zažili jste díky podcastování něco, co by se jinak nestalo?

Spoustu věcí, právě setkávání s pamětníky, potomky aktérů dějin nebo přítomnost na místech, kde se člověk jen tak neocitne. Na věži kostela sv. Havla, v Lánech v místě, kde zemřel Masaryk nebo v podzemí varšavského muzea…

Co byste poradili někomu, kdo chce začít s podcastem?

Necítíme se být těmi, kdo by měli radit, my vlastně děláme, co nás baví. Asi je důležité téma, které vydrží pár dílů a má potenciál do budoucna.

Jakou roli hraje podcast ve vašich financích? Přináší vám příjem, investujete do něj čas a prostředky – nebo něco mezi?

Je to něco mezi, každý působíme na vysoké škole, kde učíme, podcast je tak částečnou finanční součástí našich životů.

Jaké další aktivity se kolem podcastu postupně objevily?

Besedy s posluchači v regionech, pět knih, moderování zajímavých akcí, také natáčení videoformátů, viditelnost podcastu i v dalších médiích…

Co byste si s podcastem přáli zažít?

Nemáme žádné “podcastové sny”, spíše si plánujeme další posun ve formátech, kdy se v roce 2026 chystáme na takové dvě větší zahraniční “expedice”, ale zatím nebudeme prozrazovat.

Co doporučujete svým posluchačům? Třeba knihu, podcast, cokoliv vás zaujalo.

Doporučujeme jim relativně pravidelně nějaké aktuální knihy, co sami čteme, ale především, aby četli kriticky a ptali se.

Koho byste si přáli pozvat? Ať už žijícího nebo ne…

Každý asi někoho jiného. Kdyby si Michal měl vybrat již z nežijících, asi by to byl někde z fotbalistů, kdo zažili finále mistrovství světa ve fotbale 1934 v Římě.

Všechny rozhovory s tvůrci najdete tady.