EU bude od srpna chtít značit AI hlasy v podcastech

Co přesně AI Act od srpna chce

Klíčem je článek 50 nařízení, který se podle článku 113 začíná uplatňovat 2. srpna 2026. Stojí v něm, že poskytovatelé systémů, které vytvářejí umělý zvuk, obraz, video nebo text, musí výstup označit ve strojově čitelné podobě jako uměle vytvořený nebo upravený. Slovo zvuk je pro podcasty podstatné. Pokud epizodu namluví klonovaný nebo zcela syntetický hlas, spadá to přesně do téhle kategorie.

Pravidlo míří hlavně na tvůrce nástrojů, tedy na firmy, které generování hlasu nebo textu poskytují. I tvůrce podcastu má ale svou roli. Pokud do epizody vloží uměle vytvořený hlas nebo deepfake, podle článku 50 má zveřejnit, že obsah je uměle vytvořený. Vedle toho platí, že když člověk komunikuje přímo s AI, třeba s hlasovým asistentem v aplikaci, má o tom vědět, pokud to není zjevné.

Kdy AI označit nemusíte

Nařízení počítá s tím, že umělou inteligenci dnes používá skoro každý a ne každé použití je třeba hlásit. Článek 50 vyjímá pomocné editační funkce a drobné úpravy, které podstatně nemění obsah. Čištění zvuku, odšumění nebo běžný střih tak podle všeho pod povinnost značit nespadají. Hranicí je, jestli nástroj jen pomáhá, nebo jestli rovnou vytváří hlas a slova za vás.

Důležitá výjimka platí i pro redakční práci. Článek 50 říká, že u textu zveřejněného kvůli informování veřejnosti o věcech veřejného zájmu se značení nevyžaduje, pokud obsah prošel lidskou kontrolou a někdo za něj nese redakční odpovědnost. Pro zpravodajské a publicistické podcasty, kde scénář čte a schvaluje člověk, je to úleva. Výjimka platí také pro zjevně umělecká, satirická nebo fiktivní díla.

Kdo to bude hlídat a co hrozí

Dohled mají podle nařízení vykonávat vnitrostátní orgány dozoru nad trhem. Konkrétní podobu vymáhání v Česku ke dni psaní článek 50 neurčuje, ten odkazuje jen obecně na orgány dozoru. Jak přesně bude kontrola u malých tvůrců vypadat, tak zatím zůstává otevřené a hodí se počítat spíš s postupným náběhem než s okamžitými pokutami.

Sankce přitom existují. Za porušení povinností podle článku 99 hrozí pokuta až 15 milionů eur, u firem až 3 % celosvětového ročního obratu, podle toho, co je vyšší. Nejvyšší sazba v AI Actu, tedy 35 milionů eur nebo 7 % obratu, se podle stejného článku týká jen zakázaných praktik, ne značení. Pro samotné tvůrce podcastů jde spíš o vzdálené riziko, čísla ukazují hlavně to, jak vážně unie značení myslí.

Aby měly firmy podle čeho postupovat, připravuje Evropská komise dobrovolný kodex chování pro značení AI obsahu, jehož finální verze se má zveřejnit v polovině roku 2026. Kodex má pomoci splnit povinnosti z článku 50, sám o sobě ale závazný není.

Pro český podcastový svět to není teorie. Umělá inteligence už tu vyrábí velkou část nového obsahu, jak ukazují i data o tom, že polovinu nových podcastů dnes dělá AI. Platformy navíc reagují samy. Spotify zakázal klonování hlasů a přidal ověřovací odznak ještě dřív, než pravidla začala platit. Srpnový termín tak jen dává společnou laťku tomu, co si trh začal hlídat po svém. Pro posluchače je to dobrá zpráva, budou líp poznat, kdy mluví člověk a kdy stroj.