Krimi podcast Rozprávky by Renata vznikl díky odhodlání nevzdat se

Renáta měla už několik podcastových projektů, ale cesta nebyla jednoduchá. Filmová vata nenašla publikum, Sestry chaosu studio ukončilo a ona sama přemýšlela, že s podcastováním skončí. Pak ale přišlo ocenění Objev roku v Podcastu roku 2025, které jí dodalo sebevědomí pokračovat. A tak vznikly Rozprávky by Renata, krimi podcast postavený na ověřených faktech, kde se posluchač ocitá přímo uprostřed děje.

Jak byste popsala svůj podcast někomu, kdo o něm nikdy neslyšel? Podcast je pro všechny, kdo mají rádi krimi, záhady a temně zajímavé příběhy. Každá epizoda je postavená na ověřených faktech a snažím se ji podat tak, aby posluchač měl pocit, že se ocitl přímo uprostřed děje. Je to prostor pro ty, kdo chtějí slyšet nejen samotný příběh, ale i souvislosti, které ho obklopují.

Co vás přivedlo k myšlence založit podcast? Chtěla jsem tvořit vlastní krimi podcast už v době, kdy u nás žádné podcasty s touto tématikou nebyly. Tehdy jsem poslouchala zahraniční tvůrce, především mě bavilo americké duo And That’s Why We Drink Jedná se o tvůrkyně, kde jedna přinášela krimi příběh a druhá zase duchařský a holky se v tom střídaly. Ten koncept mě nadchl a říkala jsem si, že bych něco podobného chtěla dělat i u nás. Jenže se mi nedařilo najít parťačku a zároveň jsem tehdy neměla dostatek sebevědomí, abych do toho šla sama.

Po několika letech, kdy jsem nad podcastováním jen uvažovala a sbírala odvahu, jsem se nakonec odhodlala, že do toho tedy půjdu. Jenže mezitím u nás vzniklo nespočet krimi podcastů a já nechtěla být jen další mezi mnoha. Začala jsem tedy přemýšlet, co dalšího mám ráda, a rozhodla jsem se pro filmový podcast Filmová vata , kde jsem rozebírala hlavně blockbustery z 80. a 90. let. Byla to velká zábava a neskutečně mě to bavilo, ale mimo mojí rodinu a přátele si podcast publikum nenašel. Po dvanácti epizodách jsem se ho proto rozhodla ukončit, protože jsem cítila, že se nikam neposouvám a časově ani energeticky to přestalo dávat smysl.

O dva roky později, v roce 2024, přišla nabídka moderovat krimi podcast v EP studiu. Spolu s kolegyní a kamarádkou Adélou jsme vytvořily projekt Sestry chaosu. Jenže letos v únoru 2025 studio po půl roce podcast nečekaně zrušilo a já stála před rozhodnutím, zda v projektu pokračovat jinde.

Nakonec jsem se rozhodla, že to není cesta, kterou chci jít. Uvědomila jsem si, že chci tvořit sama, a podcast ve dvou mi úplně nevyhovuje. Proto jsem se rozhodla podcastování dát k ledu a smířila se s tím, že mi to asi není souzené. Všechno se ale změnilo letos v červnu (2025), kdy Sestry chaosu získaly ocenění v Podcastu roku jako Objev roku v kategorii Krimi. Pro mojí rodinu a přátele to bylo jasné znamení, že bych se svého snu neměla v žádném případě vzdávat. A právě oni mi byli nesmírnou oporou a hnacím motorem pro to, abych se do toho pustila naplno. Pořídila jsem si vybavení a po nějakých osmi letech od první myšlenky jsem konečně rozjela podcast, který jsem chtěla dělat od samého začátku.

Podívejte se, kdo další se umístil v Podcastu roku 2025.

Jak vznikl název a co pro vás znamená? Název vznikl vlastně hrozně mile. Několik týdnů jsem přemýšlela, jak by se podcast měl jmenovat. Měla jsem pár nápadů, ale ani jeden nebyl „ten pravý“. Můj partner se mi s tím snažil pomoci a jednou, když odcházel do práce, se mezi dveřmi zeptal: „Hele, a nechceš tomu říkat Rozprávky? Je to takový hravý slovo. Taková slovní hříčka.“ A v tu chvíli jsem věděla, že je to ono. Nevšední, nic prvoplánového a dostatečně neutrální, aby se pod něj vešel jakýkoliv příběh, nejen ten kriminální. Navíc v sobě nese slovo „rozprava“ a to přesně vystihuje, co chci dělat. Chci lidem rozpravovat příběhy.

Jakou roli hraje podcast ve vašem životě? Obrovskou, tím, že si vše dělám sama je to prakticky další full time job, akorát bez honoráře. :) Jedna epizoda je pro mě práce minimálně na 30 hodin týdně, jelikož se jedná o weekly podcast. Ale zároveň to pro mě znamená možnost tvořit něco, co je opravdu moje. Je to prostor, kde můžu vyprávět příběhy, které mě zajímají, a spojovat se s lidmi, které baví stejné věci. Každá dokončená epizoda mi dělá nesmírnou radost, která mi dodává energii.

Jak se vaše tvorba od prvních epizod proměnila? Venku je sice teprve šestý díl, ale podcastování se věnuji už delší dobu. Od Filmové Vaty, přes Sestry Chaosu až po Rozprávky by Renáta. A posun mezi první epizodou Filmové Vaty a poslední epizodou Rozprávky je podle mě obrovský. Naučila jsem se pracovat s technikou, víc si hlídat strukturu scénáře, tempo vyprávění i střih. Získala jsem jistotu v projevu a začala si víc věřit, takže se teď můžu soustředit nejen na obsah, ale i na to, aby epizoda dobře zněla a působila profesionálně.

Co všechno obnáší příprava jedné epizody? Nejprve je potřeba vybrat si téma. Mám seznam nápadů, ze kterého čerpám. Potom začíná práce na scénáři. Čtu články, poslouchám epizody na stejné téma od jiných tvůrců, většinou zahraničních, procházím spisy nebo sleduji vydané dokumenty a ověřuji si fakta. Tato část je bezesporu ta nejnáročnější a zabere opravdu hodně času.

Dalším krokem je příprava nahrávání, tedy nastavení techniky a samotné natáčení. To obvykle trvá zhruba dva až třikrát tolik, kolik má finální sestříhaná epizoda. Pro představu, třicetiminutový díl nahrávám přibližně hodinu a čtvrt.

Poté přichází na řadu postprodukce, jako je střih, úprava zvuku a doplnění fotek nebo jiných záběrů do videa, aby nebyla kamera po celou dobu zaměřená jen na mě. Nakonec následuje zveřejnění epizody, které zahrnuje přípravu popisu, nahrání videa na platformy a tvorbu příspěvků na sociální sítě.

Kde berete inspiraci na témata a hosty? Některá témata jsou případy, které mě dlouhodobě zajímají nebo jsem o nich slyšela či viděla dokument. Jindy mě zaujme téma, které mi přijde něčím výjimečné a ráda se o něm dozvím více. Nechávám se inspirovat i od svého partnera, ten má totiž skvělý přehled o světovém dění. A když si nevyberu ani z jeho tipů, nechám si poradit od ChatGPT.

Co je pro váš podcast typické, třeba opakující se otázka, rubrika nebo tón, kterým ho vedete? Pro můj podcast je typické, že snad nikdy nevznikne epizoda, ve které bych se alespoň jednou nepřeřekla. A většinou si toho při střihu ani nevšimnu, takže to zůstane i ve finální verzi. Myslím, že to k němu tak trochu patří. Ať se snažím sebevíc, nikdy to není dokonalé. :)

Kde nahráváte a jakou techniku používáte? Doma v obýváku, před jednou z našich knihoven. Používám mikrofon Shure MV7+ a kameru Sony ZV-E10. S kamerou tolik spokojená nejsem, takže časem přijde určitě upgrade.

Máte při nahrávání něco, co z něj dělá váš osobní rituál, nebo třeba nástroj, appku či technologii, bez které si to už neumíte představit? Asi nic takového nemám, ale vždycky se snažím připravit stejný setup, aby to pro diváka působilo konzistentně a pohodlně, jak po vizuální, tak po zvukové stránce.

Co vás na podcastování baví nejvíc? Je hloupé říct všechno? Ale je tomu skutečně tak. Ač je to časově naprosto nesmyslně náročné, tak mě baví každičká část celého procesu. Od zjišťování informací, psaní scénáře, přes samotné natáčení až po poslední střih v postprodukci. Líbí se mi, jak to vzniká, hodně se u toho naučím, dozvím se nové informace a zdokonaluji se v používání různých střihačských softwarů. Což je benefit, který se mi třeba jednou bude hodit, kdo ví.

Ke které epizodě máte nejbližší vztah a proč? V tuto chvíli asi k třetí epizodě o velmi neobvyklé sebevraždě investigativního novináře Garyho Webba. Tam jsem sama byla překvapená, kam mě epizoda nakonec dovedla, ač jsem byla na začátku přesvědčena, že konec bude vypadat úplně jinak.

Zažila jste díky podcastování něco, co by se jinak nestalo? Ano. Společně s kolegyní jsme letos získaly ocenění Podcast roku , jako Objev roku v kategorii Krimi za náš společný podcast Sestry Chaosu. Dozvěděla jsem se o tom ale až zpětně, když mi kamarádka poslala fotku přímo z vyhlášení. Organizátoři mě sice kontaktovali, jenže jsem si zprávy vůbec nevšimla. Ocenění jsem si tak převzala až o týden později, osobně od organizátorů. A právě tahle zkušenost mě nakonec dovedla k rozhodnutí rozjet si vlastní podcast.

Co byste poradila někomu, kdo chce začít s podcastem? Pokud chceš začít s podcastem, dělej to srdcem. Dělej to proto, že tě to baví a že si neumíš představit, že bys to nedělal. Ne proto, že jsi viděl někoho populárního a chceš rychle získat sledující nebo vydělat miliony. Když k tomu budeš přistupovat poctivě a s čistým záměrem, časem se výsledky a benefity dostaví. Alespoň já tomu věřím.

Jakou roli hraje podcast ve vašich financích? Přináší vám příjem, investujete do něj čas a a prostředky – nebo něco mezi? Pro mě je to zatím čistě investice času i peněz a takhle k tomu i přistupuji. Pokud by podcast v budoucnu přinesl nějaký příjem, budu za to nesmírně vděčná a budu si toho velmi vážit, ale není to pro mě podmínkou. Dělám to, protože mě to baví, a budu v tom pokračovat, dokud mi to bude dávat smysl a přinášet radost.

Jaké další aktivity se kolem podcastu postupně objevily? Kromě samotného nahrávání a přípravy epizod se objevila i práce na sociálních sítích, tvorba grafiky a vizuálů, psaní popisků a komunikace s posluchači. Začala jsem také víc pracovat s videem, aby podcast fungoval i na YouTube, a nyní se chystám na to, jak epizody co nejlépe propagovat.

Co byste si s podcastem přála zažít? Přála bych si, aby moje tvorba posluchače bavila a aby se ke mně rádi vraceli. Bylo by skvělé, kdyby kolem podcastu vznikla komunita lidí, kteří si ho pustí proto, že jim dělá radost. A samozřejmě bych se ráda zúčastnila Podcastu roku 2026. Nejde mi o vítězství, ale chci být součástí komunity lidí, kteří mají stejnou vášeň jako já.

Jaké podcasty sama posloucháte? Jsem podcastový hltač a poslouchám převážně krimi, ale nejen to. Někdy si potřebuji odpočinout od neustálých krvavých příběhů. U krimi sahám po klasice jako jsou Opravdové zločiny, Kriminálka, Vražedné psyché, Hlasy zločinu, Krimi příběhy, Historie českého zločinu, nebo cokoliv ze série Ve stínu.

Mohla bych vyjmenovat dalších deset na stejné téma. Některé už bohužel nevycházejí, například České podsvětí s Josefem Klímou nebo Matematika zločinu, což byl skvělý projekt.

A když si chci od krimi odpočinout, pustím si Buchty, Neplecha ukončena, Chumelenice, nebo Hello Klaudi Show.

Co doporučujete svým posluchačům? Třeba knihu, podcast, cokoliv vás zaujalo. Téměř v každé epizodě zmiňuji nějaký dokument nebo knihu k danému tématu. Pokud bych ale měla doporučit jednu zajímavou knihu, nebylo by to krimi. Ač jsem vášnivá čtenářka, krimi literatura mě nebaví. Miluji fantasy a sci-fi. Pokud by měl někdo chuť sáhnout po jednom z nejlepších sci-fi na planetě, vřele doporučuji Hyperion od Dana Simmonse. Všichni, které jsem k jeho přečtení přesvědčila, z něj byli naprosto nadšení.

Koho byste si přála pozvat? Ať už žijícího nebo ne… Tématicky by se mi moc líbil rozhovor s již zesnulým vyšetřovatelem plukovníkem Jiřím Markovičem, který měl na starosti například případ Ladislava Hojera. Pokud by to ale nebylo na téma krimi, nesmírně ráda bych poznala svého nejoblíbenějšího spisovatele Dana Simmonse nebo mého nejoblíbenějšího akčního hrdinu Arnolda Schwarzeneggera.

Přečtěte si další rozhovory s tvůrci, třeba ten s autorkou Neplechy ukončena, autorkami podcastu Škola hrou nebo Jirkou z Data Talk.