Meče, Mýty, Magie o fantasy do hloubky

Podcast Meče • Mýty • Magie si můžete pustit tady.

Jak byste popsali svůj podcast někomu, kdo o něm nikdy neslyšel?

Jsme taková všehochuť o fantasy a trochu méně o sci-fi. Snažíme se o deep dive do různých témat, nechceme jen rychlé shrnutí. Motto je: „Vše, co jste chtěli vědět o fantasy a nebáli jste se zeptat." Vycházíme především z literárních děl – od těch slavných až po méně známé a skoro zapomenuté – a věnujeme se i adaptacím fantasy v podobě filmů, seriálů, počítačových i deskových her.

Co vás přivedlo k myšlence založit podcast?

Jindra: Chtěl jsem dělat podcast buď o historii, nebo o fantasy, ale na historii jsem neměl nikoho k sobě. Gábin se tvářil, že do fantasy by šel a že do toho uvrtá i Káju. A tak to vzniklo.

Jak vznikl název a co pro vás znamená?

Hledali jsme něco souhrnného pro fantasy obecně. Padaly návrhy jako „Dlouho očekávaný dýchánek", ale to jsme zavrhli jako moc tolkienovské. Nakonec jsme našli tři slova, která charakterizují různé odstíny žánru – Meče jako hrdinská fantasy, Magie jako typický a charakteristický jev a Mýty jako propojení s historií.

Jakou roli hraje podcast ve vašem životě?

Je to důležitá možnost tvůrčí volnočasové činnosti doplňkově k práci. Tím, že to děláme ve trojici, rozdělujeme si přípravu i další věci, aby to jednoho nezabíralo moc času. Každý má svá témata a k těm ostatním děláme moderátory a zvídavě se ptáme.

Jak se vaše tvorba od prvních epizod proměnila?

Zásadně a vlastně vůbec. Doufáme, že kvalitativně jsme vystoupali do nečekaných výšin, ale koncept zůstává pořád stejný. Ze začátku jsme si mysleli, že budeme o každém tématu dělat jednu až dvě epizody – dnes jich máme podstatně víc, protože při přípravě zjistíme spoustu informací a nechceme přetékat přes naše zhruba hodinové díly.

Co všechno obnáší příprava jedné epizody?

Střídáme se v tom, kdo si bere hlavní téma. Pro toho to znamená spoustu hodin rešerší, načtení literatury a sepsání přípravy. Tu pak pošle ostatním a na jejím základě se bavíme. Jde o takovou poloimprovizovanou konverzaci na zadané téma.

Kde berete inspiraci na témata a hosty?

Máme obsáhlý seznam a nevíme, co z toho vybrat dřív. Vždy jde o to, kdo má zrovna čas se něčím konkrétním zabývat. A taky kdo si co prosadí! Karel třeba už dlouho tlačí sci-fi, ale moc mu to zatím nevychází, hlavně časově. Teď konečně rozjel své srdcové ruské Metro a vypadá spokojeně.

Co je pro váš podcast typické?

V úvodu říkáme každý jedno slovo z názvu podcastu – Jindra většinou „Mýty". Posluchačům říkáme fantazáci, což někdo v diskuzi kritizoval jako dětinské, ale nám se to líbí. U každého díla se snažíme rozebrat osobnost autora, postupně jeho dílo a dát to do kontextu.

Kde nahráváte a jakou techniku používáte?

Nahráváme na různých místech. Často nám poskytuje přístav Masarykova univerzita, ale postupně si z HeroHero vybavujeme i vlastní studio. Točíme na vybavení od RØDE – Rodecaster 2 jako nahrávací zařízení a mikrofony Podmic.

Máte při nahrávání nějaký osobní rituál nebo nástroj, bez kterého si to neumíte představit?

Karel: Před nahráváním si stříknu do nosu Otrivin, abych nezněl otravně nosově.

Jindra: Já si přeříkávám jazykolamy na rozmluvení.

Co vás na podcastování baví nejvíc?

Jindra: Že se zvládneme – a tak trochu nás to i přinutí – podívat na fantasy témata z různých úhlů, které by nás třeba normálně nenapadly. Při diskusi ve studiu neustále objevujeme nové zajímavé věci.

Ke které epizodě máte nejbližší vztah a proč?

Je jich víc – první díly trpaslíků, Zaklínač… Ale asi nejvíc epizoda 61 – Fallout: seriál vs. Fallout: New Vegas. Filozofickou hloubkou Fallout New Vegas mě baví se zabývat a přípravou jsem strávil opravdu mnoho hodin.

Jindra: Samozřejmě mám nejblíž k těm, co jsem připravoval já. Srdcovka jsou elfové z Tolkiena [ODKAZ NENALEZEN], ale i rozbor Sapkowského nového románu. Teď zrovna žiju v Západozemí a je to boží.

Zažili jste díky podcastování něco, co by se jinak nestalo?

Karel: Za mě asi natáčení podcastu jako takového. Nikdy mě nenapadlo, že něco takového budu dělat.

Jindra: Slyšel jsem svůj vlastní hlas úplně jinak, než jsem zvyklý. I když to nebylo poprvé, v této formě jsem se trochu zděsil! Ale pak jsem si řekl, že když to děláme srdcem, nemůže to dopadnout blbě. Co se může pokazit?

Co byste poradili někomu, kdo chce začít s podcastem?

Karel: Ať dělá, co ho baví, bez ohledu na čísla. Nevím, jestli je to dobrá rada, ale mě to dává smysl.

Jakou roli hraje podcast ve vašich financích?

Čas investujeme poměrně ve velkém, takže je super, že ho můžeme rozdělit ve třech. Každý sám bychom to asi nezvládli – a ještě nám občas pomáhají hosté. Peněz by mohlo být víc, zatím nám stačí spíš na techniku, ale smířili jsme se s tím, že to děláme hlavně pro zábavu. Máme takovou metu, že když dosáhneme na 50 platících posluchačů, budeme dělat pravidelné bonusy. Ale už dlouho jsme mírně přes 40.

Jaké další aktivity se kolem podcastu postupně objevily?

Zatím spíš menší – recenzovali jsme nějaké audioknihy a potkali se se zajímavými hosty. Do budoucna vypadají reálná i živá vystoupení na Conech a festivalech. Snad i nějaký výlet do reportáží.

Co byste si s podcastem přáli zažít?

Nájezdy fanynek (úroveň Beatlemanie) a sponzorské dary v rovině aut a exotických dovolených, samozřejmě!

Jaké podcasty sami posloucháte?

Jindra: Přepište dějiny – především epizody spojené se zákulisím komunistických procesů. Vlevo dole – geniální spojení humoru a vážných témat. Tam a zase zpátky – epizody spojené s vývojem jednotlivých ras a osobností Středozemě, zejména v Prvním věku, tedy Silmarillion.

Co doporučujete svým posluchačům?

Karel: Každou knihu nebo hru, o které natáčíme.

Jindra: Jak pravil Karel, ale každý má nějakou srdcovku – pro mě Zaklínač, Hra o trůny, Čaroděj zeměmoří. Letos v létě jsem začal točit drobné krátké epizody o tom, co mě zrovna zaujalo ve fantasy, abych tím neprodlužoval běžné epizody a mohl leccos doporučit.

Koho byste si přáli pozvat?

Karel: Neala Stephensona, kterého bych se zeptal, jak vidí budoucnost s AI. Dmitrije Gluchovského na to, jak hodnotí pražské metro. A s Terrym Pratchettem bych vzal mikrofon někam na pivo a jen tak klábosil o životě.

Jindra: Roberta E. Howarda a jeho vztah k historii. Čingischána a jeho pojetí moci. Wolframa von Eschenbacha – setkání s vlastním stínem a jestli našel grál. V poslední době taky Ursulu Le Guin jako skvělý příklad vývoje moderní ženy od klasiky k boření zažitých stereotypů. Až mě teď mrzí, že nikoho z nich už nepotkám. Z těch žijících mě napadá asi jen G. R. R. Martin – ale toho bych spíš vytáhl za ucho za prodlužování posledních dílů Písně, které pořád ještě nevydal. A brzy snad pozveme Kristýnu Sněgoňovou a časem snad i Leoše Kyšu alias Františka Kotletu.

Odpověď na otázku podcastu Běhej s Baru: Jaká byla tvoje zatím největší podcasterská výzva?

Bylo jich víc, ale popravdě je zatím vše v mlhách plánů budoucnosti. Největší počin bylo asi zařízení studia – posunuli jsme se od improvizovaného věšáku na prádlo a nevyzkoušených appek až k pořádnému profesionálnímu pultíku a solidním mikrofonům. Teď nás čeká první živé vystoupení, takže jsme na něj zvědaví.

Další rozhovory s podcastery najdete tady.