Noční Můry dokazují, že storytelling může být práce na plný úvazek

Od puberty miluje vyprávění příběhů. Na YouTube si vyzkoušel videa o vaření, sportu i filmech, ale skutečně zakotvil až u true crime. Napsal třicet příběhů a hned ten první měl během pár hodin přes deset tisíc přehrání. Od té chvíle u toho zůstal. Dnes je podcast Noční Můry jeho práce na plný úvazek, ve které experimentuje s hlasem i dramaturgií a příprava jedné epizody mu zabere čtyři až sedm dní, někdy i celé měsíce.

Jak byste popsal svůj podcast někomu, kdo o něm nikdy neslyšel? Vyprávím příběhy lidí, kteří si prošli opravdovou noční můrou.

Co vás přivedlo k myšlence založit podcast? Miluji storytelling. Je to má vášeň už od puberty. V roce 2017 jsem si vytvořil sešit se všemi „niche“ tématy, které bych chtěl vyzkoušet na YouTube. Všechna měla jedno společné pravidlo – muselo to být něco, co mě od srdce zajímá.

Za tu dobu jsem tvořil videa o vaření, tanci, videohrách, hokeji, basketbalu, krátkých filmech, recenzích restaurací i různých kutilských tématech. Každému tématu jsem se věnoval minimálně tři měsíce, dokud jsem nenarazil na true crime. Napsal jsem třicet příběhů a hned ten první měl během pár hodin přes deset tisíc přehrání. Od té doby jsem u toho zůstal.

Jak vznikl název a co pro vás znamená? Než jsem měl název, položil jsem si otázku: „Jaký chci formát pro svůj true crime kanál?“ A odpověděl jsem si: „Chci vyprávět příběhy lidí, kteří si prošli opravdovou noční můrou.“ A právě to mě přivedlo k názvu Noční Můry.

_Podívejte se na tipy na další krimi podocasty. _

Jakou roli hraje podcast ve vašem životě? Není to pro mě jen koníček. Je to moje živobytí, moje vášeň, můj způsob, jak se poznávat a neustále posouvat dál.

Jak se vaše tvorba od prvních epizod proměnila? Obrovským způsobem. Zaměřuji se především na dramaturgii samotného příběhu a na způsob, jakým ho vyprávím. Právě ten se proměnil nejvýrazněji. Soustředím se na intonaci, na emoci, kterou jednotlivým pasážím dávám, na to, kde nechat pomlku a kde naopak zrychlit.

Jsem ještě daleko od dokonalosti, ke které se možná nikdy v životě nedostanu, ale baví mě hledat a experimentovat se svým hlasem i stylem, jakým příběhy předávám dál.

Co všechno obnáší příprava jedné epizody? Máme seznam nejrůznějších lidí a případů, které jsme za ty roky nasbírali. Na spoustu z nich jsme narazili sami, některé jsme objevili u jiných tvůrců, především ze zahraničí, a velká část pochází také z doporučení našich diváků.

Ve chvíli, kdy se s Barčou shodneme na nějakém příběhu (Barča je holčina, kterou zaměstnávám a která mi od začátku roku 2023 pomáhá s příběhy), pustíme se do samotného researche. Pokud jde o případ vraha, hledáme především informace o obětech – kdo byli, co dělali posledních 24 hodin svého života a jak se dostali do situace, která vedla k tragédii. Vždy se snažíme vyprávět příběh z perspektivy oběti. Informace o pachateli většinou přicházejí až v závěru vyprávění.

Když příběh píše Barča, pošle mi ho a já ho upravím do svého slovníku a stylu. Někdy se ale stane, že příběh přepíšu úplně od začátku, protože si řeknu, že ho chci pojmout jinak. Poté ho natočím a sestříhám (v případě potřeby zaplatím střihače, ale to je spíše výjimečné). Pokud střih dělá někdo jiný, finální verzi si vždy ještě doladím sám, vytvořím thumbnail, název a pošlu video do světa.

Celý proces trvá obvykle 4–7 dní. Jsou ale i příběhy, nad kterými sedím celé měsíce, protože mám pocit, že je ještě nemám napsané správně.

Kde berete inspiraci na témata a hosty? Hosty u nás míváme jen zřídka. V minulosti jsme měli pouze dva – Martina Stránského a Eduarda Birkeho. Co se týče inspirace, která mě přivedla k formátu Noční Můry, tak z TV pořadů to byly především: Věřte, nevěřte, Bojíte se tmy a Na vlastní oči.

Z YouTuberů mě ovlivnili (v abecedním pořadí): Ape Huncho, Beyond Evil, Chilling Scares, Coffeehouse Crime, DeathDoor, Deburke321, Disasterthon – True Horror, Dr Insanity, Eduard Birke, Eudoxia Mysteries, EWU Crime Storytime, Explore With Us, JCS – Criminal Psychology, Kriminálka, MrBallen, Shrouded Hand, Storified, Stranger Stories, The Why Files, This is MONSTERS, True Crime Loser a Unseen.

Co je pro váš podcast typické, třeba opakující se otázka, rubrika nebo tón, kterým ho vedete? Asi nejvíc je to styl vyprávění a způsob, jakým dramaturgicky vedeme příběh.

Kde nahráváte a jakou techniku používáte? Nahrávám v Plzni, ve svém studiu. Epizody natáčím na Panasonic GH5 s monitorem Ninja V a mikrofonem Sennheiser MKE 600. Při charitativních streamech k tomu používám ještě Shure SM7B. Vše mám připojené k počítači přes Rodecaster PRO II.

Máte při nahrávání něco, co z něj dělá váš osobní rituál, nebo třeba nástroj, appku či technologii, bez které si to už neumíte představit? Nemám. Používáme běžně dostupné nástroje jako Word, střihačský program Adobe Premiere Pro nebo Adobe Audition. A většinou si před natáčením dělám hlasová cvičení – to je asi takový můj rituál.

Co vás na podcastování baví nejvíc? Příběhy, jakékoliv. Od těch nejvíce běžných až po ty nejvíce zvláštní.

Opravdové zločiny vyprodaly o2 arénu, podívejte se na jejich příběh.

Ke které epizodě máte nejbližší vztah a proč? Nemám vyloženě žádnou epizodu, ke které bych měl nejbližší vztah. Nejvíc jsem si ale odnesl z epizody s Martinem Stránským a Eduardem Birkem, kdy jsem měl možnost sledovat, jak pracují ostatní. Především Martin, ke kterému jsem vždy vzhlížel jako k mistrovi svého hlasu.

Zažili jste díky podcastování něco, co by se jinak nestalo? Strašně moc se toho stalo. Z věcí, o kterých můžu mluvit, to bylo například živé vyprávění na Creepy Conu, hostování v podcastu GunPoint, spolupráce se zmíněnými hosty nebo navrhování vlastního oblečení – tak, aby bylo co nejkvalitnější a zároveň šetrné k životnímu prostředí. A pak je tu ještě spousta dalšího, o čem momentálně bohužel nemůžu mluvit, ale co se už teď odehrává v zákulisí.

Co byste poradil někomu, kdo chce začít s podcastem? Toč každý den. Neřeš perfekcionismus - zlepšení přijde prací. Uč se, analyzuj a nevzdávej to.

Jakou roli hraje podcast ve vašich financích? Přináší vám příjem, investujete do něj čas a a prostředky – nebo něco mezi? Je to moje práce na plný úvazek. Investuji do toho veškerý svůj čas i energii a dávám tomu úplně všechno.

Jaké další aktivity se kolem podcastu postupně objevily? Výroba věcí, které prodáváme. Studování samotných technologií potřebných k jejich výrobě. Práce s lidmi, živá vystoupení a mnoho dalšího. Úplně přesně nerozumím otázce, tak doufám, že jsem na ni odpověděl správně.

Co byste si s podcastem přál zažít? To opravdu netuším. Už teď Noční Můry překonávají všechna očekávání, která jsem kdy měl. Teď se dějí takové věci, že ať se stane cokoliv, nedokáže mě to nepřekvapit.

Jaké podcasty sám posloucháte? Bohužel žádné neposlouchám pravidelně. Když opomenu YouTube tvůrce, které jsem zmiňoval výše a ke kterým se čas od času vracím, tak sem tam poslouchám Joe Rogana. Poslední opravdu neobyčejný podcast, který mě neuvěřitelně bavil, byl Slopné: Kdo je vrah?.

Co doporučujete svým posluchačům? Třeba knihu, podcast, cokoliv vás zaujalo. Rozhodně Slopné: Kdo je vrah? – ten mě naprosto pohltil. A z české tvorby doporučuji také Eduarda Birkeho. Pokud ovládáte angličtinu, zkuste Unseen, Explore With Us nebo JCS – Criminal Psychology A jestli chcete další inspiraci, projděte si tvůrce, které jsem zmiňoval výše – je tam doslova nekonečná zásoba skvělého obsahu, do kterého se dá ponořit na hodiny.

Koho byste si přál pozvat? Ať už žijícího nebo ne… Rozhodně bych si přál pozvat naše české dabéry a herce – třeba Karla Rodena, Hynka Čermáka, Radima Fialu, Ivana Trojana, nebo i třeba Mirka Vaňuru z Kriminálky. Jejich hlas a projev mají obrovskou sílu vtáhnout posluchače do příběhu. V kombinaci s našimi scénáři by jejich interpretace mohla posunout atmosféru Nočních Můr na úplně novou úroveň.

Podívejte se na další rozhovory s tvůrci.