Objev roku 2026. Co se skrývá za Motýlem za katrem

Podcast Motýl za katrem si můžete pustit tady.

Váš podcast se stal Objevem roku. Co to pro vás znamená?

Markéta K.: Znamená to pro mě absolutní obrat v životě, kterému ještě loni v únoru nešlo věřit. Tehdy jsem seděla ve vězení a vůbec jsem netušila, jak dlouho tam ještě budu. Z mého původního čekání na trest smrti se stalo doživotí, z doživotí se zázrakem stalo 12 let a nakonec z toho bylo přesně 9 let, 5 měsíců a 23 dní. Když dnes držím v ruce cenu za Objev roku pro náš podcast Motýl za katrem, je to pro mě důkaz, že z toho nejtemnějšího místa se dá vrátit zpátky. Je to pro mě symbol svobody, nového začátku a toho, že můj příběh a zkušenosti mají smysl a mohou lidem venku něco předat.

Markéta N.: Jsem nesmírně vděčná právě za Markétu a za důkaz smysluplnosti její autenticity a pravdivosti. Pro mě je podcast logickým pokračováním mého filmového a fotografického dokumentárního života: snažím se autenticky zachytit a vyprávět příběhy lidí, kteří v sobě objevili nečekaný hluboký zdroj síly či humanity, hledám příběhy druhých šancí na život. A Markéta – a teď následně ostatní hrdinové našeho podcastu, ať jsou z neziskových a pomáhajících organizací, nebo lidé s žitou zkušeností z vězení – je nesmírně cennou hrdinkou.

Jak byste svůj podcast představily někomu, kdo o něm ještě nikdy neslyšel?

Markéta N.: Motýl za katrem je o těžkých životních nástrahách, o pádech a o tom, že se z nich dá poučit a žít hodnotný život. Podcast je o naději tam, kde ji společnost vůbec nehledá. Vyprávíme thrillery, které se staly, a které mají dobrý konec.

Markéta K.: Představte si podcast, který rozkrývá tabuizovaná témata českého i zahraničního vězeňství, kriminality a justice, ale dělá to zevnitř. Sama jsem za mřížemi strávila přes devět let, takže vím, na co se ptát a o čem mluvím. Markéta zase zastupuje vhled člověka vězením nedotknutého. Navíc je Markéta tak trochu Mirek Dušín, a o to je to naše povídání veselejší.

V Motýlu za katrem nabízíme nejen můj příběh, ale otevíráme prostor pro lidi, kteří mají s tímto světem reálnou zkušenost – od bývalých vězňů po lidi ze systému. Je to velmi často dech beroucí i pro mě.

Autorky Motýlu za katrem jsme zpovídali také tady: Motýl za katrem je true crime o druhé šanci.

Proč jste se rozhodly pustit právě do podcastového formátu?

Markéta K.: Byla to naprostá náhoda. Markéta se mnou původně rozebírala svůj záměr točit o mně dokumentární film. Bod zlomu přišel u ní v kuchyni, kde jsem u kafe vyprávěla detaily svého příběhu. Její muž Pavel nás poslouchal a najednou řekl, že z toho prostě musí být podcast. Já jsem v té době ani pořádně nevěděla, co to slovo znamená – když mě zavřeli, tenhle formát v podstatě neexistoval, takže mě technologie po návratu dost válcovaly. Pavel nás ale nakopnul, my se do toho pustily a ukázalo se, že audio je pro tenhle intimní příběh ta nejlepší možná cesta. A upřímně, pokud bych měla každému vždy vysvětlovat všechna „proč" a „jak", bylo by to dost zdlouhavé – takhle si to prostě lidi, které to zajímá, poslechnou a pak máme čas na jinou konverzaci.

Markéta N.: Můj manžel je šedá eminence v pozadí podcastu, animoval mou představu o znělce, je autorem virtuálního pozadí ve studiu a vůbec má super cit pro online zásah. Takže když poprvé vyslovil nahlas slovo podcast, vlastně mi došlo, že to dá rozum. Že si vyzkoušíme, kam až je Markéta schopna se ve svém příběhu ponořit, že mohu její příběh dramatizovat ve studiu a nechávat jeho fanoušky čekat do dalšího týdne v napětí, co přijde příště. Bylo to takové zkoušení na film, do kterého se pouštíme.

Kdy jste si poprvé řekly, že by z toho mohlo být něco většího než jen nápad?

Markéta K.: My jsme na začátku vůbec netušily, že z toho vznikne nějaká druhá série nebo něco většího. Celé to vyplynulo postupně z ohlasů, které nám začaly chodit. Vedle obrovské podpory se totiž objevilo i nepochopení od některých lidí. A právě to byl ten moment, kdy jsme si řekly, že musíme pokračovat. Uvědomily jsme si, že náš podcast může pomoct změnit pohled společnosti na lidi, kteří si odpykali svůj trest. Návrat z vězení do běžného života je extrémně těžký a bez druhé šance to člověk sám nezvládne. Chtěly jsme ukázat, že za mřížemi jsou pořád lidské bytosti, které si zaslouží být slyšeny.

Markéta N.: Já se přiznám, že s druhou sérií jsem počítala od začátku. Když už, tak už. Věděla jsem, že tenhle typ podcastu v našich podmínkách ještě nevznikl – přitom příběhů druhých šancí, škrábání se z temnot a vstávání z popela je kolem nás mnoho a boj s předsudky a tabuizací je takřka sisyfovský úkol. Takže jsem tomu věřila.

V čem je podle vás váš podcast jiný než ostatní podcasty ve vaší kategorii?

Markéta K.: Myslím, že zatímco většina true crime podcastů využívá senzačnost a brutalitu kriminálních činů zpovzdálí, Motýl za katrem se dívá na to, co tomu předchází, a co přichází potom. Místo odsuzování nabízíme pohled zevnitř, otevíráme tabu českého vězeňství a ukazujeme, že lidská důstojnost a možnost druhé šance existují i v těch nejtemnějších chvílích. Samozřejmě mluvíme i o tom, jaké měli pachatelé dětství a proč selhali, byť žili ve zdánlivě klidném prostředí.

Markéta N.: My jsme takový psychologický thriller nebo drama. Snažíme se postihnout, proč. Pocity, nastavení mysli, důvody. Přerod. Proto Motýl za katrem je stále platný název – nejen pro Markétinu proměnu z rozežrané housenky v motýla, ale i pro všechny další, jejichž příběhy otevíráme.

Co vás na tvorbě podcastu zatím nejvíc překvapilo?

Markéta K.: Nejvíce mě překvapila síla důvěry a odezvy. Čekala jsem, že budeme otvírat těžká témata, ale překvapilo mě, jak moc se hostům uleví, když mohou mluvit bez strachu z odsouzení, a kolik posluchačů nám píše, že jim náš podcast dává naději v jejich vlastních bojích. To, že z něčeho tak temného, jako je vězení nebo závislost, může vzniknout něco, co pomáhá ostatním, je pro mě to největší a nejkrásnější překvapení. Nicméně mě také překvapila reakce některých hejtrů – takové hulvátství, sobeckost a hloupost jsem nepotkala ani v jedné ze šesti věznic, ve kterých jsem kdy byla. Ale žijeme ve věku sociálních sítí, kde mohou mluvit i lidé, kteří by asi za normálních okolností měli mlčet.

Markéta N.: Mně vždycky trochu překvapí vlna hejtů. Ale je to jen moment – pak si uvědomím, že nejhorší by bylo, kdyby náš podcast nevyvolával žádné reakce. A my ležíme dlouho a hluboko v žaludku hodně lidem, kteří mají potřebu se vůči tématům i nám vymezovat. A tak mě ve finále překvapuje, že i to mi dělá radost.

Co bylo na vzniku podcastu nejtěžší?

Markéta K.: Nejtěžší bylo překonat strach ze zranitelnosti a odsouzení. Vystoupit veřejně s vlastní minulostí spojenou s vězením a závislostí vyžaduje obrovskou odvahu, protože nevíte, jak reaguje okolí. Druhá věc byla emoční zátěž – při natáčení se musíte vracet do míst a vzpomínek, které pro vás byly v životě nejtěžší. Ale právě to, že jsme ten strach překonaly, dává celému podcastu tu sílu a opravdovost. Dodnes se při každém natáčení vracím zpět a v každém příběhu se zrcadlím. Někdy mě host doslova zamrazí. Třeba když Matěj mluvil o tom, jak bil svou přítelkyni – připomnělo mi to mou zkušenost, kdy mě partner bil. Anebo u Lukáše Farského se mi udělalo hodně těžko při vzpomínkách na mé alkoholové eskapády. Přesto jsem ráda, že tím procházím, a děkuji za každého upřímného hosta, který k nám přijde.

Markéta N.: Snažím se vytvářet bezpečné prostředí pro každého, kdo se přišel do podcastu otevřít, nesoudit, nepřistupovat k nikomu s předsudky. Asi nepoužiju slovo nejtěžší, ale pro mě jako zpovídající je to to nejdůležitější.

Jaký největší přešlap vás při tvorbě podcastu nejvíc poučil?

Markéta K.:
Nejlepší rada: „Buďte stoprocentně autentičtí a nesnažte se hrát na někoho, kým nejste." Lidé neposlouchají dokonalost, poslouchají opravdovost a pravdu.

Já osobně skáču do řeči – což se díky pomoci Markéty a mého dobrého přítele snažím odnaučit. Je to strašný zlozvyk a kaju se. A také hodně „jájuju" – učím se každý den a moje transformace není dokonalost, ale opravdovost. Dnes jsem taková, jaká jsem, a za to jsem ráda.

Rada k ničemu: „Změkčete to, uberte na upřímnosti a dělejte to víc bulvárně, ať máte větší sledovanost." Kdybychom šly po laciné senzačnosti, ztratily bychom to nejdůležitější – důvěru hostů i posluchačů. Pro mě je to spíš poslání. Tohle je opravdu moje terapie.

Markéta N.:
Nejlepší rada: pojďte do toho.
Nejhorší rada: vykašlete se na to.

Jaké podcasty samy posloucháte? Doporučte nám něco, co podle vás stojí za pozornost.

Markéta K.: Ráda poslouchám projekty, které jdou do hloubky a nebojí se náročných společenských i lidských témat. Skvělé jsou například rozhovorové podcasty jako Prostor X. A jsem fanoušek Lukáše Farského. Mimo náš obor mě baví Gastromapa Lukáše Hejlíka – jako člověka pracujícího kdysi v oboru. A navíc hrozně ráda vařím a jím. Moje oblíbená četba jsou recepty.

Markéta N.: Já miluju Kecy a politiku a jinak se moc omlouvám, jsem spíš přelétavec.

Proč by si vás měl někdo pustit právě dnes?

Markéta K.: Protože v dnešní době plné povrchnosti a rychlého obsahu nabízíme něco opravdového. Motýl za katrem není jen příběh o chybách a vězení – je to příběh o naději, nezlomnosti lidského ducha a o tom, že i z toho nejhlubšího dna se dá znovu odrazit a vzlétnout. Pokud hledáte obsah, který vás neostříhá od reality, ale naopak vás lidsky zasáhne a přiměje k zamyšlení, pusťte si nás. A pusťte si celé díly, ne jen krátké shorty.

Markéta N.: Chcete velké opravdové příběhy, které vás budou štvát, rozčilovat, vábit, přitahovat, které vás rozbrečí a dostanou, a dozvíte se i něco o sobě? Jsme tu pro vás!

Je něco, co byste rády dodaly a na co jsme se nezeptaly?

Markéta K.: Ráda bych posluchačům i společnosti vzkázala jednu věc: nesuďme lidi jen podle jejich nejhorší kapitoly v životě. Každý z nás dělá chyby, ale důležité je, co udělám potom. Pokud jako společnost nedáme lidem po výkonu trestu šanci se vrátit, zavíráme dveře sami sobě. Podpora, pochopení a prevence jsou vždycky levnější a lidštější než lhostejnost. Děkujeme všem, kdo nás poslouchají a pomáhají nám toto poselství šířit!

Markéta N.: Buďme otevření vůči chybám jiných, odpusťme sobě ty svoje a vězme, že zakopnutí a narovnání se každému z nás může dát sílu k růstu.