Podcast Šimrání vznikl z obyčejné zvědavosti

Některé podcasty vznikají z ambice. Jiné z potřeby mluvit. A pak jsou tu ty, které vzniknou z obyčejné zvědavosti – a nakonec otevřou témata, o nichž se dlouho spíš mlčelo. Podcast Šimrání patří přesně do té poslední kategorie.

Jak sama autorka říká: „Sama jsem se o problematiku intimity, sexuality i BDSM docela zajímala a v České republice jsem nenacházela dostatek zdrojů informací a inspirace. Hledala jsem tak dlouho, až mi došlo, že nezbývá nic jiného než se začít ptát přímo a vzít si k tomu mikrofon.“ A tak vznikl podcast, který se neptá proto, aby provokoval, ale proto, aby dával věcem jméno.

Jak byste popsala svůj podcast někomu, kdo o něm nikdy neslyšel?

Podcast Šimrání je tematicky zaměřený na intimitu a vztahy. Je to bezpečný prostor pro sdílení a pro zjišťování, že jsme v pořádku, že naše sexualita je naprosto normální. Možná tím společně boříme některá tabu nebo předsudky, které v sobě nosíme z mládí či z médií. Takže je to podcast, který pomáhá otevírat intimní témata a bourat předsudky.

Co vás přivedlo k myšlence založit podcast?

Byla to moje vlastní zvědavost. Sama jsem se o problematiku intimity, sexuality a BDSM docela zajímala a v České republice jsem nenacházela dostatek zdrojů informací a inspirace. Hledala jsem tak dlouho, až mi došlo, že nezbývá nic jiného, než se začít ptát přímo a vzít si k tomu mikrofon. Takže jsem založila podcast, který mi umožnil potkávat lidi, kteří mě inspirovali a dávali mi odpovědi na moje otázky.

Další tipy na podcasty ze světa sexuality, erotiky a intimity najdete tady.

Jak vznikl název a co pro vás znamená?

Název vznikl tak trochu náhodou. Měla jsem vypsanou celou řadu různých variant a pak jsem to konzultovala s kamarádem, který mi s rozjezdem podcastu velmi pomohl. On nakonec úplně jednoznačně vybral právě „Šimrání“ a já jsem za to zpětně hrozně ráda. Je to název, který přesně sedí – neříká úplně doslova, o čem podcast je, a nechává prostor pro fantazii. A taky je to název, který je příjemný a nikoho nepohorší, když se objeví třeba na displeji v autě.

Jakou roli hraje podcast ve vašem životě?

Řekla bych, že klíčovou, protože už ho dělám přes čtyři roky a nabalilo se na něj spousta dalších aktivit. Díky Šimrání jsem poznala obrovské množství fantastických lidí a začala jsem pořádat i Intimity festival, který už má za sebou dva ročníky. Je to v podstatě festival zaměřený na vztahy a intimitu, a díky tomu se ten podcast stal opravdu nedílnou součástí mého života.

Jak se vaše tvorba od prvních epizod proměnila?

Dramaticky. Myslím si, že na začátku jsem byla opravdu úplný amatér a neználek a učila jsem se metodou pokus-omyl. To je na těch prvních epizodách docela slyšet a hodně posluchačů mi říká, že je vlastně zábavné se zpětně podívat, jak jsem se postupně učila a tápala. Začínala jsem úplně anonymně a postupně jsem se odhodlala zveřejnit své jméno i identitu. A teď v poslední době Šimrání vychází dokonce i jako video, což byl pro mě obrovský krok. Takže Šimrání je živý organismus a neustále se vyvíjí.

Co všechno obnáší příprava jedné epizody?

Protože je podcast Šimrání](https://ceskepodcasty.cz/podcast/simrani) hodně o rozhovorech, první krok je vždycky domluvit se s hostem a sladit termín natáčení. Někdy to trvá velmi dlouho, jindy je to naopak rychlý proces. Protože nejsem z Prahy, zahrnuje to i naplánování cesty do Prahy, kde máme studio. Každá epizoda má na začátku stejný dotazník, ve kterém se každého hosta ptám na ty samé otázky. To mi pomáhá udržet určitý rámec a zároveň to hosty přirozeně navede. Když je epizoda natočená, ať už v audio nebo video verzi, předávám data svému skvělému zvukaři. Ten připraví finální verzi jak pro poslech, tak pro YouTube, a také mi pomáhá s nahráním na všechny platformy, protože při pomalejším internetu by to bylo náročné. Já pak vymýšlím název, píšu anotaci a schvaluju finální podobu, než epizoda vyjde.

Je to proces, který zabere dost času, a někdy se to může protáhnout, pokud host chce něco vystřihnout nebo upravit. Jinak ale Šimrání moc nestříháme, pokud to host vysloveně nepožaduje. Celkově se snažíme, aby byl podcast co nejpřirozenější a autentický.

Kde berete inspiraci na témata a hosty?

Inspirace je samozřejmě všude kolem nás. Někdy mi hosta někdo doporučí, jindy narazím na někoho zajímavého sama – ať už na sociálních sítích, na konferencích nebo různých akcích. Někdy vím, že chci probrat určité téma, a pak hledám hosta, který o něm může mluvit z vlastní zkušenosti. Často se stává, že hosté doporučí další hosty, takže je to velmi pestré. Každý člověk a jeho příběh je unikátní, a díky tomu si myslím, že se tohle téma snad nikdy nevyčerpá.

Co je pro váš podcast typické, třeba opakující se otázka, rubrika nebo tón, kterým ho vedete?

Jak už jsem zmínila, na začátku každé epizody je dotazník, který pomáhá posluchačům představit, kdo je host a s kým mluvím. To bylo obzvlášť užitečné na začátku, když byl podcast jen v audio podobě. Myslím, že to, co posluchače nejvíc překvapí, je přirozenost, upřímnost a otevřenost, která Šimrání prostupuje. Já i hosté jsme velmi autentičtí ve svém vyprávění a snažíme se detabuizovat spoustu témat. Nemáme problém mluvit o všem opravdu otevřeně, a myslím, že právě to dělá podcast jedinečným a pro mnoho lidí provokativní.

Kde nahráváte a jakou techniku používáte?

Začínala jsem se zvukem na jednoduchém Rode mikrofonu a nahrávala vlastně kdekoliv – doma, v kavárnách, v různých studiích. Dnes už máme vlastní studio, kde natáčíme, a postupně jsme přešli i na video, takže video a audio nahráváme zvlášť. Máme teď dvě Canon kamery a kvalitní mikrofony, ale pořád je to vývoj. Velkou roli hraje náš zvukař, který se stará o finální zpracování a kvalitu zvuku. Pro začínající podcastery bych řekla, že se vůbec nemusí bát – pokud jde jen o audio, dá se začít s investicí kolem pěti tisíc korun, což je na začátek úplně v pohodě. Já sama jsem při selhání techniky i sama sebe nahrála i dvě epizody na mobil a taky to šlo.

Máte při nahrávání něco, co z něj dělá váš osobní rituál, nebo třeba nástroj, appku či technologii, bez které si to už neumíte představit?

Asi si nedovedu představit, že bych dělala rozhovor s někým, kdo by mi byl extrémně nesympatický. Mám velké štěstí, že Šimrání je podcast, který je hodně o dobré energii a pohodě, takže nemusím řešit nějaké konfliktní situace nebo nepříjemné otázky. Mým rituálem je hlavně to, že chci, aby se všichni – hosté i posluchači – cítili dobře a uvolněně. Myslím, že to je ten nejdůležitější prvek, bez kterého si to neumím představit.

Co vás na podcastování baví nejvíc?

Rozhodně svoboda. Baví mě, že si dělám podcast sama a po svém, bez jakéhokoli vydavatelství nebo někoho, kdo by mi diktoval dramaturgii nebo hosty. Můžu si rozhodovat o všem sama, což sice přináší velkou zodpovědnost, ale za mě to za to rozhodně stojí. Baví mě i to, že jsem díky podcastu poznala spoustu zajímavých lidí a dostávám obrovskou dávku pozitivní energie od posluchačů, kterým tenhle podcast doslova změnil život.

Ke které epizodě máte nejbližší vztah a proč?

Je těžké vybrat jen jednu, ale určitě jedna z velmi výrazných epizod byla ta s pedofilem. Byla složitá na domlouvání (nahrávat jsem jela několik set kilometrů daleko) i po technické stránce, protože jsme tehdy museli upravovat hlas v době, kdy to nebylo tak snadné jako dnes s umělou inteligencí. Tahle epizoda mi úplně změnila názor na problematiku pedofilie a vím, že i mnoha posluchačům. Určitě bych ale ráda zmínila i epizodu s Julií Annou Slováčkovou, která sama Šimrání poslouchala, a ten rozhovor byl velmi hluboký a silný. Díky podcastu jsem se taky dostala k mnoha dalším lidem, kteří dělají výjimečné věci, i když nejsou slavní. O to jsou ale často ještě zajímavější. Některá témata mne samotnou šokují, jako třeba feederismus, neboli vykrmování. Často žasnu nad otevřeností a odvahou svých hostů, kteří si plní i ty nejdivočejší sexuální fantazie. Je zkrátka velmi těžké vybrat jen jednu nejvíc nejlepší epizodu.

Zažila jste díky podcastování něco, co by se jinak nestalo?

Určitě ano! Díky podcastu jsem zažila neuvěřitelné věci – byla jsem ve swingers klubech, na sex parties v Praze, Berlíně i Bratislavě. Poznala jsem spoustu zajímavých lidí, jako je třeba Lili Khousnoutdinová, Anna Slováčková, Tereza Kovalová, Markéta Lukášková a mnoho dalších. Díky Šimrání jsem navázala nové vztahy a přátelství a ocitla se na místech, kam bych se jinak asi nikdy nedostala. Můj pohled na život i intimitu se opravdu dramaticky změnil.

Co byste poradila někomu, kdo chce začít s podcastem?

Hlavně ať se nebojí a prostě začne. Ať je jeho motivací něco jiného než jen rychlý úspěch, protože to podle mě není dlouhodobě udržitelná strategie. Ale samozřejmě, pokud to někomu funguje jinak, tak proč ne. Hlavní je začít a nebát se.

Jakou roli hraje podcast ve vašich financích? Přináší vám příjem, investujete do něj čas a prostředky – nebo něco mezi?

Na začátku to samozřejmě byla jen investice, ale teď už jsem ve fázi, kdy mi podcast přináší prostředky zpátky. Takže se dá říct, že je to teď už výdělečná činnost.

Jaké další aktivity se kolem podcastu postupně objevily?

Postupně jsem začala dělat živá setkání s lidmi, takže vznikly i nějaké podcastové live akce. Přidala se k tomu prodejna merche a nakonec můj největší projekt, kterým je pořádání Intimity festivalu. Ten se koná každý rok v listopadu a už proběhly dva ročníky. Je to mezinárodní akce, která přesahuje rámec samotného podcastu a je určena pro všechny, kdo se zajímají o intimitu a vztahy.

Co byste si s podcastem přála zažít?

Ráda bych zažila, že se k číslům poslechovosti přidá jedna, dvě nebo klidně tři nuly navíc a lidé se nebudou bát témat, která Šimrání otevírá. Přála bych si zažít takový lavinový efekt, ve který doufám už od začátku, a myslím si, že otevřenost těmhle tématům by společnosti opravdu hodně pomohla.

**Jaké podcasty sama posloucháte? **

Poslouchám spoustu podcastů. Z těch tematicky pestrějších mám ráda třeba Chumelenici, u které si odpočinu, stejně jako u Poprasku. A i když nejsem úplně velký fanoušek true crime, tak mě baví Vražedné psyché, které je skvěle zpracované. Občas si pustím i Urgenťáky ve slovenštině a různé anglické podcasty. Někdy si dopřeju i něco o politice nebo aktuálním dění, třeba [Vlevo dole](, Kecy a politika nebo 5:59. Díky Zrádcům si mě získal Čestmír s Danielou a občas propadnu až do Středověku :) Prostě je to pestrý mix.

Co doporučujete svým posluchačům? Třeba knihu, podcast, cokoliv vás zaujalo.

V poslední době hodně rezonuje seriál Heated Rivalry, který dobře ladí s tématy podcastu, protože otevřeně detabuizuje intimní oblast, o níž se běžně příliš nemluví. Je to konfrontace s tématem, které nebývá často vidět ani slyšet, a právě proto je teď tak silným trendem. Zároveň bych určitě doporučila navštívit Intimity Party, kterou pořádám se svým týmem na konci února, konkrétně 28. února v klubu Futurum v Praze. V poslední době mě také velmi zaujala kniha Přetíženy, která se věnuje tématu přetížení u žen a dobře navazuje na otázky vztahů, péče o sebe a rovnováhy, které v podcastu často otevíráme.

Koho byste si přála pozvat? Ať už žijícího nebo ne…

Ráda bych si popovídala opravdu s mnoha lidmi. Mým snem byl Dalibor Janda, se kterým jsem se nakonec v podcastu krátce setkala po jeho narozeninovém koncertě, protože jeho písně jsou rozhodně koncentrátem sexuality. Taky bych si chtěla popovídat s hvězdami jako je Pavlína Pořízková, Pamela Anderson, Ondřej Brzobohatý, Jiří Bartoška nebo sám pan prezident Petr Pavel a jeho manželka. Zajímalo by mě probrat téma církve a intimity s někým tradičnějším, třeba s řádovou sestrou nebo konzervativním knězem. V Šimrání se objevili báječní Pastoral Brothers, ale ti jsou velmi osvícení. Prostě je spousta fascinujících lidí, se kterými bych si chtěla popovídat.

Podcast Světoví vám položil otázku: Jak se cítíš, když posloucháš svůj vlastní podcast?

Někdy se bavím, někdy na svůj výkon pohlížím kriticky a někdy, pokud poslouchám s větším časovým odstupem a nepamatuju si rozhovor podrobně, si říkám, že bych se chtěla zeptat ještě něco dalšího konkrétního. A zatím se mi vždycky stalo, že ta otázka zazněla a já vlastně potěšila sama sebe:)

Více rozhovorů s podcastery najdete tady.