Zábava, vzdělání, přehled o světě. To jsou důvody, které lidé uvádějí nejčastěji, když výzkumníci zjišťují, proč si pouštějí podcasty. Za všemi třemi ale stojí jeden společný impulz. Zvědavost. Výzkumy to potvrzují a dvě české podcastérky to žijí každý týden na vlastní kůži.
Podcasty jsou dnes součástí každodenního života stovek milionů lidí. Proč zrovna tento formát? Odpověď, ke které výzkumy opakovaně dospívají, není technologická ani ekonomická, ale lidská.
Co říkají data
Pew Research Center sledoval motivace posluchačů napříč tisíci respondenty. Výsledek byl jednoznačný: 88 % posluchačů uvádí jako důvod poslechu učení se novým věcem, 87 % zábavu. Více než polovina z nich přitom označuje obojí za hlavní důvod.
Edison Research tato čísla dlouhodobě potvrzuje: učení nových věcí, zábava a snaha mít přehled o světě patří konzistentně k nejčastěji uváděným motivacím posluchačů.
Vědecké potvrzení přinesla i studie publikovaná v časopise PLOS ONE, která sledovala osobnostní prediktory poslechu podcastů na vzorku více než 300 dospělých z různých zemí. Výsledek byl jednoznačný: zvědavost založená na zájmu a touha aktivně přemýšlet a rozumět věcem, patřily mezi nejsilnější ukazatele toho, zda člověk podcasty poslouchá. Jinými slovy: kdo je přirozeně zvídavý, ten podcasty poslouchá.
Zvědavost jako výchozí bod
Zvědavost není jen osobnostní rys. Je to mechanismus, kterým mozek reaguje na mezery ve vlastním poznání. Psychologové ji dělí na dva typy: percepční (krátkodobou, povrchovou) a epistemickou, tedy hlubokou touhu pochopit, jak věci fungují. Podcasty živí primárně tu druhou. Nezodpovídají jen jednu otázku, ale otevírají téma a s ním celou řadu dalších, které by člověka jinak nenapadly.
Proto se liší od sociálních sítí. Algoritmy platforem jako Instagram nebo TikTok jsou navržené tak, aby udržely pozornost, ne aby ji nasytily. Podcast funguje opačně a to tak, že dá otázce čas, prostor a hloubku.
Čísla to potvrzují i ze strany výdrže: podle Edison Research osmdesát procent posluchačů doslouchá epizodu až do konce. To je číslo, které žádná jiná platforma nemá.
Dvě tvůrkyně, jeden impulz
Na české podcastové scéně to funguje stejně. Denisa Hrubešová, zakladatelka platformy Forendors a autorka podcastu VĚCI, popisuje svůj přístup jednou větou: „Ptám se lidí na věci, kterým bych ráda rozuměla." Podcast nevznikl z marketingové strategie, ale z potřeby sedět s lidmi, kterých si váží, a ptát se jich na to, co ji opravdu zajímá.
Podobný příběh stojí za podcastem Šimrání. Jeho autorka Markéta Fáberová hledala v Česku zdroje o intimitě, sexualitě a BDSM a nenacházela je. Hledala tak dlouho, až jí došlo, že nezbývá nic jiného než se začít ptát přímo. Vzala mikrofon a začala točit. Dnes má za sebou čtyři roky podcastu, živé akce a vlastní festival.
Oba podcasty vznikly ze stejné věci a tím je prostá zvědavost.