Stověžatá vypráví zapomenuté příběhy Prahy

„Když jedete na výlet do Prahy nebo se chcete jen projít kolem Vltavy, tak si pustíte náš podcast a dozvíte se spoustu zajímavostí o Karlově mostě, Podskalí nebo o tom, jak se stavěla Bílá Labuť,“ popisují autoři podcastu Stověžatá vypráví svůj projekt. Fikční audio průvodce Prahou staví na legendách, zapomenutých historkách, domech i osobnostech a s „babičkovským“ hlasem vypravěčky vrací do hry lidové vyprávění, které se jinak pomalu vytrácí.

Mluví také o tom, jak vznikla potřeba vyprávět pražské příběhy formou fikčního podcastu, proč chtěli vytvořit pořad, který osloví posluchače napříč generacemi, i o tom, jak důležitou roli hraje atmosféra, hlas vypravěčky a pečlivý sound design.

Jak byste popsali svůj podcast někomu, kdo o něm nikdy neslyšel?

Stověžatá vypráví je vlastně takový fikční průvodce Prahou, který skrze známé legendy, příběhy domů nebo osobností vypráví o zapomenutých historkách a mýtech, které se pojí s Prahou.

Chceme pro další generace uchovat takové to lidové vyprávění o budovách, kuriozitách nebo časech minulých, které se v hlavním městě odehrály. I proto jsme zvolili takový “babičkovský” hlas vypravěčky, kterou je slovenská herečka Viera Pavlíková. Chtěli jsme uchovat ty pocity, kdy vám babičky vyprávěly příběhy ze svého mládí.

Co vás přivedlo k myšlence založit podcast?

Chyběl nám na české podcastové scéně podcast, který je z podstaty fikční a vypráví příběhy s přesahem, které mohou oslovit posluchače napříč generacemi a rodiny si ho mohou pustit v autě.

Všechny z týmu spojuje chuť vyprávět příběhy a ačkoliv nikdo z nás není původem z Prahy, tak tíhneme k její až mýtické atmosféře a víme, že skýtá spoustu příběhů, které stojí za to vyprávět.

Jsme původně filmaři s přesahem do podcastové tvorby, takže jsme měli jasně danou představu, jak by to mělo všechno graficky a produkčně vypadat.

Líbí se vám podobné rozhovory? Každý týden posíláme výběr novinek, doporučení a zákulisních tipů ze světa českých podcastů. Přihláste se k odběru tady.

Jak vznikl název a co pro vás znamená?

Cílem bylo ve dvou slovech vysvětlit o co půjde. Potřebovali jsme posluchači sdělit to, že se podcast odehrává v Praze, vypráví příběhy, které mají přesah do minulosti. Proto jsme zvolili ono historické pojmenování Stověžatá.

Jakou roli hraje podcast ve vašem životě?

Je to pro nás čistá srdcovka. Baví nás skrze literaturu a lidi objevovat nové a nové příběhy, které pak můžeme nějakým způsobem přenést do té fiktivní tvorby. Z něčeho, co byla původní snaha útéct od té přehlcenosti rozhovorovými podcasty se pomalu stává podcast se slušnou diváckou základnou a funkční komunitou na sociálních sítích.

Jak se vaše tvorba od prvních epizod proměnila?

Produkčně stále držíme linku, kterou jsme si nastavili, to znamená, že hlavní prim hraje hlas vypravěčky, který je obohacen o hudbu a ruchy, které dokreslují plastičnost příběhu a pomáhají tak k budování atmosféry, aby si posluchači mohli lépe představit danou scénu.

Posunuli jsme se hodně obsahově, protože jsme začínali čistě na starých pověstech o Vyšehradu, pokladech a kostelích, ale v posledních měsících se to snažíme kombinovat.

Jelikož vidíme silnou diváckou odezvu na novodobou historii, tak se snažíme do dramaturgie zařadit i příběhy známých pražských domů a budeme navazovat s historickými osobami nebo restauračními a hostinskými zařízeními. Čím víc se totiž do těch témat noříme, tím víc nacházíme témat.

Co všechno obnáší příprava jedné epizody?

Jelikož nejsme vázáni na nějakou aktuálnost, tak tvoříme ve dvou až tří měsíčních cyklech. Nejdřív najdeme nějakou pověst či místo, o kterém chceme mluvit, pak následuje rešerše v literatuře, poněvadž spousta pověstí má vícero verzí a to hlavně v závislosti na době, ve které byly vyprávěny. Potom vybraný příběh zdramatizujeme ve scénáři pro jednotlivou epizodu. Nahrajeme hlas vypravěčky, pak proběhne obsahový střih zvuku, kde poskládáme celou epizodu a přidáme poznámky pro sound designéra, kterým je v našem případě skvělý Rikki Beran a ten už následně vytvoří ten finální produkt s hudbou, ruchy a hlasem.

Kde berete inspiraci na témata a hosty?

I když je to trochu klišé, tak je to to klasické, všude kolem nás. Vycházíme z zajetých a klasických pověstí z Prahy, které si pamatujeme z dětství. Ty vezmeme a ve vlastním pojetí je předěláme do naší autorské podoby. A z velké části to je tak, že člověk se dívá kolem sebe a ve chvíli kdy narazíme na něco, co by nás samotné zajímalo, ať už jde o historii staveb, míst nebo historku, tak ji zařadíme do dramaturgického plánu a snažíme se ji nějak vměstnat do samostatného dílu. Jednoduše řečeno děláme epizody a celý podcast, tak jak bychom sami jako posluchači chtěli slyšet podcast o místech, které nás zajímají.

Co je pro váš podcast typické, třeba opakující se otázka, rubrika nebo tón, kterým ho vedete?

Uklidňující hlas paní Pavlikové, který našemu narativu dodává punc “babičkovského” vyprávění

Kde nahráváte a jakou techniku používáte?

V poslední době natáčíme ve studiu firmy STRV, která nám v dobré víře pomáhá a propůjčuje nám svoje firemní studio, za což jim patří velký dík.

Máte při nahrávání něco, co z něj dělá váš osobní rituál, nebo třeba nástroj, appku či technologii, bez které si to už neumíte představit?

Ne, upřímně nic takového nemáme.

Co vás na podcastování baví nejvíc?

Je to asi ta svoboda, možnost vyprávět příběhy, které nás baví a v podstatě nejsme ničím limitovaní. Záleží jen na tom, jakou zvolíme formu a styl vyprávění. A na druhou stranu jde určitě o ten pocit zadostiučinění, že nějaký nápad či téma, které baví nás, tak baví i tisíce dalších lidí a oni s naší prací a texty tráví hodiny poslechem a to, že se vrací a poslouchají další epizody, je tou největší odměnou.

Ke které epizodě máte nejbližší vztah a proč?

Speciální vztah budeme mít vždycky k těm první, protože ty to celé odstartovaly.

Zažili jste díky podcastování něco, co by se jinak nestalo?

Obecně je to asi možnost potkávat se s lidmi, ať už posluchači, tvůrci nebo partnery. Vždycky nás nějaká jednání či nová témata zavedou na místa, která bychom asi nemohli možnost navštívit.

Co byste poradili někomu, kdo chce začít s podcastem?

Asi určitě vytrvat. Podcasting, aspoň podle toho, jak ho vnímáme my, je o čase, který věnujete jeho tvorbě a než se dostane do povědomí posluchačů, ten zlom, ale jednou příjde a to nastartuje určitou exponenciální křivku.

Jakou roli hraje podcast ve vašich financích? Přináší vám příjem, investujete do něj čas a prostředky – nebo něco mezi?

V současné chvíli financujeme podcast z vlastní kapsy, ale postupně se přesouváme do fáze, kdy aktivně hledáme strategického partnera, který souzní s filozofií podcastu a byl by ochotný s námi tuhle značku budovat a i přes naše epizody a sítě si mohl propagovat vlastní brand.

Jaké další aktivity se kolem podcastu postupně objevily?

My jsme ten první rok strávili budováním zázemí kolem podcastu, to znamená větší focus na sociální sítě a důsledné sledování, jaká témata fungují. Jak jsme zmínili, tak jsme teď v přelomové fázi, kdy potřebujeme najít partnera a odrazit se do další části naší cesty. Jedne z cílů je určitě live setkávání s posluchači po místech, o kterých vyprávíme.

A jelikož jsme založením filmaři a animátoři, tak jedním z velkých cílů je tvorba krátkých animovaných filmů, které mohou mít edukativní formu pro děti a zároveň fungovat jako takový rodinný seriál. Plánů a možností s podcastem je rozhodně dost!

Co byste si s podcastem přáli zažít?

Těch plánů a cílů je spousta a některé jsme už zmínili, ale náš asi primární cíl je vytvořit platformu pro sdílení příběhu napříč žánry, které budou oslovovat publikum, budeme si moci povídat s posluchači, debatovat a třeba nějakým způsobem příspět k budování lepšího prostředí kolem nás, pozitivnějšího.

Jaké podcasty sami posloucháte?

Bereme dost inspirací ze zahraničních fiktivních podcastů, ale abych drželi aspoň žánrovou příbuznost, tak skvěle zpracovaný je podcast Díra, pak od Českého rozhlasu Kost a Lyžák, všechny tyhle tři mají výrazný důraz na příběh, skvělou atmosféru, výborný sound design a v neposlední řadě herecké výkony.

Nemůžeme nezmínit podcast Dlouhé devatenácté, který skvělou formou vypráví o dějinách 19. století a posluchačům objasňuje společenské změny, které vlastně nastartovaly éru 20. století a v mnohém trvají dodnes.

V mnohém jsou inspirativní rozhovory v podcastu Vojty Žižky, které otvírají zajímavá témata a pro filmaře je určitě přínosný podcast Pitch, který otevírá problémy české kinematografie a mluví napřímo o mindsetu předních českých filmařů.

Co doporučujete svým posluchačům? Třeba knihu, podcast, cokoliv vás zaujalo.

Určitě můžeme doporučit celou sérii od nakladatelství Pražské příběhy, jak ty detektivní série tak i ty o pražských čtvrtích, jsou skvěle zpracované, nebývale obsáhlé… a v poslední době jsme ještě narazili na podcast Soudní síň, vlastně díky rozhovoru tady na vašem webu a ten je skvělý.

Koho byste si přáli pozvat? Ať už žijícího nebo ne…

Jelikož nejsme založení na rozhovorech, tak u nás to asi není o nějakých osobnostech, ale určitě z hlediska vypravěčského / hereckého by bylo inspirující se nad nějakým pražským příběhem potkat s panem Kemrem nebo Munzarem.

Na závěr pro vás máme malou výzvu. Zkuste položit jednu otázku dalšímu podcasterovi, který bude vyplňovat náš rozhovor. Netušíme, kdo to bude… možná nováček, možná někdo s obrovskou komunitou. O to zajímavější to bude.

Bonusová otázka od jiných podcasterů: Co vás na dnešním světě nejvíc trápí?

Upřímně bychom asi nedefinovali něco, že nás trápí ten či onen společenský/kulturní/politický problém. Každá společnost v historii měla svoje světlé a temné chvilky. Je potřeba ke skutečnostem přistupovat s nějakým historickým poučením a dívat se na události z hlediska delšího časového horizontu, zvykli jsme si hodnotit věci hned, mít výsledky vždycky online, ale určité problémy jsou větší a komplikovanější, než můžeme vyhodnotit v tu danou chvíli.

Bezpochyby žijeme v době nebývalých možností, ať už těch pozitivních či negativních a pak je na každém jednotlivci, jak se rozhodne. Určitě nejsme zastánci toho, že je doba “nějaká” a “že dřív bylo líp” - právě z toho hlediska toho časového horizontu, jak my romanticky vnímáme dobu 19. století nebo První republiky, tak stejně za další století můžou být naše dvacátá léta nazývána zlatým věkem, a třeba taky ne. Dívejme se na možnosti kolem nás, jak je využít, abychom žili v kvalitnějším a fungujím světě.

Jestli vás zajímá, jak to bylo a chodilo dřív, tak se podívejte na naše tipy na nejposlouchanější podcasty o historii.