Zachumláno uspává děti i jejich strachy

Začalo to na mateřské. Mezi kojením, uspáváním a krátkými chvílemi ticha vznikl nápad vytvořit něco, co bude dávat smysl nejen dětem, ale i jejich rodičům. Podcast Zachumláno dnes nabízí víc než sto epizod, které pomáhají malým posluchačům usnout a někdy i pochopit vlastní emoce o něco lépe.

V rozhovoru autorka prozrazuje, jak vznikal samotný koncept, proč si dala po více než stovce dílů pauzu, jak pracuje s příběhy na přání i co všechno obnáší tvorba jedné epizody. Mluví také o tom, jakou roli hraje podcast v jejím životě dnes a kam ji tvorba postupně posunula.

Jak byste popsala svůj podcast někomu, kdo o něm nikdy neslyšel?

Jsou to hladivé příběhy, kterým předchází krátké úvodní povídání a vizualizace. Slouží ke zklidnění těla i mysli a pomáhají dětem (i dospělým) usnout. Příběhy jsou to milé, nekomplikované, aby dětem nenasadily před spánkem brouka do hlavy. Jsou v duchu hodnot, které sama jako rodič držím - respekt, tolerance a empatie. Pomáhají dětem pochopit různé pohledy na svět nebo jim dávají jednoduché nástroje, jak se vypořádat s různými emocemi.

Co vás přivedlo k myšlence založit podcast?

Když jsem byla doma na mateřské s prvním dítětem chyběla mi možnost se nějak kreativně realizovat. Původně jsem dělala grafiku a service design. Podobný typ podcastu jsem hledala a našla jsem obdobu v zahraničí a natolik se mi koncept zalíbil, že jsem se rozhodla něco podobného vytvořit pro české děti. Audio mi vždy bylo blízké a rozsah jednoho dílu mi přišel i zvládnutelný pro ty malé proluky, které se mi s miminkem na práci naskýtaly.

Jak vznikl název a co pro vás znamená?

Vypsala jsem si plno slov, která mi asociují pocity, které bych chtěla mít jako dítě večer v posteli. Abych se cítila v bezpečí před všemi nástrahami, které děti se spánkem mívají. Bojí se tmy, stínů, nočních můr, samoty, nezpracovaných strachů a křivd uplynulého dne… Různě jsem slova kombinovala a zkoušela, až mi z toho vyšlo Zachumláno. To mi přišlo jako to správné slovo, při kterém cítím klid, teplo a bezpečí. Přesně takové totiž Zachumláno má být.

Jakou roli hraje podcast ve vašem životě?

Aktuálně mě těší jeho dětské recenze na Spotify. Nové díly teď nevychází. Po víc jak dvou letech mi došla trochu kreativní šťáva a po více jak 100 dílech jsem si rozhodla dát od podcastu oddych. Recenze ale stále ráda čtu. Moje nejoblíbenější je: “Paní, jste nej!”

Podívejte se na naše tipy na podcasty pro děti.

Jak se vaše tvorba od prvních epizod proměnila?

Nijak zvlášť. Příběhy píšu pořád stejně. Ze začátku byly především z mé fantazie a inspirace byla z příběhů mých všedních dní, z mého dětství. Velmi brzy jsem ale začala psát příběhy na přání. Rodiče napsali třeba co je oblíbená hračka dítěte, kamarád, jeho zájmy nebo z čeho má strach a já se to snažila pak v příběhu zohlednit. Postupně jsem vyladila i proces. Nejdříve jsem střihala v GarageBand, pak jsem objevila Descript, kde se namluvená pohádka přepíše do slov a mnohem lépe se pak hledají pasáže k vystřižení. Také jsem našla paní, která mi výslednou pohádku poslechne, zda tam nezůstal přeřek, protože s malými dětmi mi pozornost často u střihu utekla a zůstávaly tam chyby.

Co všechno obnáší příprava jedné epizody?

Dostanu zadání. Jak jsem již zmínila - od rodičů bývá zadáno jméno dítěte=hlavního hrdiny. Pak mám většinou jeho zájmy - třeba hasiči, rád chodí do lesa, má oblíbeného plyšáka. Někdy napíšou, že se dítě bojí tmy, nebo se maminka chystá nastoupit do práce nebo se blíží příchod sourozence… Jednou jsem se snažila příběhem vysvělit proč naopak sourozenec měl přijít, ale nakonec nepřišel…

Zadání si přečtu a nechám ho v hlavě. Občas nápad přijde během pár dní sám, někdy zkusím s umělou inteligencí prodiskutovat pár scénářů. Dřív nebo později ale přijde ten magický moment, kdy to najednou zapadne a mě napadne příběh a pak už jen píšu. Většinou to pak už dopíšu na jeden zátah. Pak napíšu ještě nápad na relaxaci, u které se snažím, aby nějak souvisela s příběhem, ale neprozrazovala děj - je totiž před pohádkou. Pak vše nahraji, sestříhám, dodám hudbu a zveřejním.

Kde berete inspiraci na témata a hosty?

Největší inspirací jsou mi právě zadání malých posluchačů. S nimi je to výrazně snazší a velmi mě pak motivuje, když rodiče napíšou, jak dětem zářily oči, když si poslechli díl o sobě, nebo že jim třeba pomohl s nějakým trápením. Pak taky beru inspiraci ze života s vlastními dětmi. Jejich radostmi i strastmi a tím jak ony vidí svět.

Co je pro váš podcast typické, třeba opakující se otázka, rubrika nebo tón, kterým ho vedete?

Pro Zachumláno je typický dračí dech. Je v úvodním slovu. Malý rituál, kdy se děti nadechnou a pomalu vydechnou jako když drak chrlí oheň. Je to moment, kdy se zklidní, připraví se na příběh a klidný spánek. Je to jistota jejich dne. Plno rodičů mi i psalo, že dračí dech začalo díte používat i během dne, když se potřebuje zklidnit z rozjitřených emocí. To mě moc těší.

Kde nahráváte a jakou techniku používáte?

Nahrávám v posteli, kde mám čalouněné čelo, nebo se alespoň u jídelního stolu obložím polštáři kvůli ozvěně. Mam klasický Rode mikrofon, který se dá přes USB zapojit rovnou do tabletu, nechtěla jsem z mateřské investovat do mixážního pultu nebo dalších zařízení, zvlášť když jsem nevěděla, zda u nahrávání vydržím.

Máte při nahrávání něco, co z něj dělá váš osobní rituál, nebo třeba nástroj, appku či technologii, bez které si to už neumíte představit?

Střih si už nedokážu představit bez programu Descript. Přepíše to co namluvím do textu a dá se střihat úplně prostě tím, že mažete věty jako ve wordovském dokumentu. Já tedy stejně sříhám klasicky na té křivce, protože tam lépe vychytám i pauzy a nádech, ale pomocí přepisu se mi v ní lépe vyhledává a mám tam pak méně chyb.

Co vás na podcastování baví nejvíc?

Nejvíc mě baví ta chvíle, kdy konečně zaklapne nápad na námět. Ta chvíle, kdy najdu perfektní řešení situace, kterou dítě řeší a najdu příběh, který by mu mohl pomoci osvětlit to, dát mu nástroj jak potíže zvládnout, nebo jak je aspoň vidět v jiném, né tak děsivém světle a přijmout je. Mám pocit, že ulehčit jedné duši mi dává obrovskou moc. Příběhy jsou mocné a já věřím v jejich léčivý potenciál. Sama si pamatuju, jak mi některé mé dětské potíže přišly neřešitelné a když mi je někdo pomocí metafor a přirovnání dokázal vysvětlit, tak abych je jako dítě chápala, tak se buď vyřešily, nebo mi aspoň už nepřipadaly tak obrovské.

Ke které epizodě máte nejbližší vztah a proč?

Nejradši mám o Loty a lesním dobrodružství. Vypráví o holčičce, která trávila prázdniny u babičky a dědy a žila tam na pokraji fantazie a skutečnosti. Takové bylo moje dětství. I když jsem si někdy u babičky a dědy připadala sama, tak svět mé fantaziíe mě zachránil a zpětně na to ráda vzpomínám. Je to vlastně příběh o mém dětství.

Zažila jste díky podcastování něco, co by se jinak nestalo?

Určitě, hodně jsem toho zažila. Poznalo mě pár dětí a slyšet z jejich úst, jaký příběh je jejich oblíbený je krásné. Dalo mi to velkou podporu mých podporovatelů na Herohero a Forendors, kteří mi věřili natolik, že se mě rozhodli předplatit a já díky tomu mohla dát přednost podcastu před jinou prací. Taky jsem se i díky podcastu sblížila s Luckou Granovou a nedávno jsem pro jejich podcast Se ségrou odvedla kreativní workshop tvoření, který byl super a byla jsem hostem jejich podcastu a povídala o tom, co mě teď baví nejvíc, a to je kreslení a tvoření a povídání o tom. Byla jsem hostkou i podcastu Po mateřských stopách, kde to bylo moc příjemné. Určitě mě to na mé cestě posunulo někam dál a myslím, že zpětně uvidím, že to byl jeden dílek mé životní cesty.

Podcasty jsou pro děti dobrý způsob trávení času. Podívejte se, jaký mají na ně vliv.

Co byste poradila někomu, kdo chce začít s podcastem?

Nečekejte na ideální chvíli a podmínky. Ty nikdy nebudou. Prostě začněte a přežijte, že první díly budou všelijaké. Vše se po cestě naučíte. Nebojte si napsat si o radu dalším podcasterům. Já sama ráda poradím, pomůžu. Jako máma malých dětí mám času málo, ale určitě aspoň chvíli ráda někomu věnuji. Věřím, že tyhle malé laskavosti poslané do světa se vrací. Mně na začátku také pomohlo plno lidí a já cítím, že to můžu zas vrátit jinému začínajícímu tvůrci.

Jakou roli hraje podcast ve vašich financích? Přináší vám příjem, investujete do něj čas a prostředky – nebo něco mezi?

Je to příjemný přivýdělek. Není to rozhodně něco, co by mě uživilo. Aktuálně navíc ani nevychází nové díly. Nicméně děti, kterým se nechce usínat tu budou vždycky a věřím, že si podcast najdou. Je to už víc než 100 epizod a tak doufám, že drobný pasivní příjem z toho dlouhodobě bude.

Jaké další aktivity se kolem podcastu postupně objevily?

Kolem podcastu moc ne. Měla jsem a mám opravdu málo času. Začínala jsem se Zachumláno, když bylo staršinu synovi asi 1 rok. Dnes mu je 5 a přibyl další kluk, kterému jsou teď 2. Teprve teď se postupně otevírá okno pro další tvorbu. Mohla bych možná chodit do knihoven nebo center. Mě to aktuálně ale spíš už táhne k jiné tvorbě. Ráda bych vnesla trochu z toho dětského světa do toho dospělého a naučila dospělé být znova kreativní, hrát si a být zvídaví. Začala jsem o tom psát newsletter [Zuku kreslí a píše o tom] - pár dílů vyšlo i jako podcast. A dlouhodobě bych ráda o tomto začala dělat videoobsah na youtube.

Co byste si s podcastem přála zažít?

Ráda bych se k němu jednou vrátila. Chybí mi to. Ale poslední půlrok už se z tvorby vytrácela radost a to mi vadilo. Vymyslela jsem si zachumláno právě proto, abych měla někde prostor popustit svojí fantazii a zažít radost z tvorby. Takže když se tohle vytratilo, nechtěla jsem to tlačit. Věřím, že ale časem, až bude více prostoru tvořit, tak jednou zase pár dalších epizod přibyde.

Jaké podcasty sama posloucháte?

Mám ráda Podcast Deníku N, konkrétně díly s [Janou Cieglerovou], která mluví o tom, co seděje v Americe, kde je zpravodajkou. Taky mám ráda Slejvák z produkce Rádia Wave - o světě aktuální popkutury a trendů na sociálních sítích, je to pro mě takový příjemný pokec o světě, který mě jinak celkem míjí. Podcast Se ségrou je taky moje stálice - jako s kamarádkou u kafíčka. Navíc Lucku i Nikol znám a tak aspoň takhle vzdáleně jsem s nimi v kontaktu. Ještě bych určitě zmínila Log, Velká žranice, Frankly a všechny podcastové série Rádia Wave jsou ohromně kvalitní věc.

Co doporučujete svým posluchačům? Třeba knihu, podcast, cokoliv vás zaujalo.

Já osobně mám moc ráda i audioknihy. Pokud bych měla pár doporučit, tak trochu jako zachumláno pro dospělé je Babička pozdravuje a omlouvá se anebo audiokniha Lucie Výborné - Mezi světy, která je taky úžasně zvukově zmáknutá a její vyprávění a zamyšlení mi jsou blízká.

20. Koho byste si přála pozvat? Ať už žijícího nebo ne…

Můj podcast bohužel takhle nefunguje. Ale pokud bych si mohla vysnít nějaké setkání s inspirací, tak by to jednoznačně byla Astrid Lindgrenová díky její Pipi Dlouhé Punčoše nebo Tove Jansson, autorka Mumínků.

Další rozhovory s podcastery najdete tady. Třeba tam narazíte i na vašeho oblíbeného podcastera.