Uzdravení muže ze srdečního selhání.

Shalom, Boží lid, přišel jsem svědčit, abych poděkoval našemu všemohoucímu Bohu za uzdravení ze srdečního selhání. Jsem angolský bratr žijící ve Francii, přesně v pařížském regionu. Kanguku jsem poznal přes svou švagrovou. V noci z 8. na 9. července 2019 kolem 1:00 se mi udělalo nevolno a hasiči mě převezli do nemocnice. Strávil jsem 3 dny na jednotce intenzivní péče a 3 dny na normálním pokoji. Když jsem odcházel z nemocnice, sledovali mě kardiologové a přichazel jsem na kontrolu jednou za měsíc. Jednou během mých schůzek jsem položil otázku svému kardiologovi, abych zjistil šance na mé uzdravení. Vysvětlil mi, že srdce nelze vyléčit. Neměl jsem jinou možnost, než jsem měl víru ve svého Boha. Věřil jsem ve svého Boha, protože jsem byl již nějakou dobu křesťanem. Rostl jsem ve víře, rostl jsem v Pánu Ježíši a pokračoval jsem v modlitbě. Pokračoval jsem ve vytrvalosti. Věděl jsem, že jen Bůh uzdravuje. A je to Bůh, kdo dává uzdravení. I když jsem o své situaci věděl, bylo mi jasně, že na světě je mnoho nemocných, kteří trpí víc než já. Řekl jsem si, že když mi Bůh dal milost zůstat naživu, pak ví proč. A pak také v souvislosti s mottem Kanguka jsem si řekl, že si nesmím stěžovat. Jsou lidí, kteří trpí víc než já, takže nemá smysl si stěžovat. Vytrval jsem v modlitbě a v sobotu 15. srpna jsem byl sám doma. Chtěl jsem naslouchat modlitbám, samozřejmě jsem se připravil a nejprve jsem poslouchal svědectví. Když se Boží muž chystal začít se modlit, přeběhl mi mráz po zádech a v důsledku toho jsem začal plakat. Když říkám plakat, myslím tím opravdu nahlas. Je to jako někdo, kdo byl zasažen a kdo začal ztrácet hlas, kdo hodně plakal. A opravdu jsem plakal dál. Nevěděl jsem proč, ale opravdu jsem tam brečel, ani jsem neslyšel, co pastor říká. Jakmile se pastor domodlil, přestal jsem plakat i já a bylo to úžasné. Vzdával jsem díky Bohu a pak jsem se vydal za svými povinnostmi. Legrační, druhý den jsem své ženě vysvětlil, co se mi stalo během modlitby, a moje žena odpověděla, možná, Bůh mě navštívil. Řekl jsem, at je to tak, sláva Bohu. A v úterý jsem měl schůzku se svým kardiologem a opravdu v ordinaci jsem tam byl s plnou důvěrou. Měl jsem důvěru, měl jsem víru, nevím proč, ale skutečně jsem byl šťastný v Pánu Ježíši. Kardiolog mě tedy začal vyšetřovat, ale v jednu chvíli jsem tomu úplně nerozuměl, slyšel jsem, jak kardiolog vzdychal a stěžoval si, že jsem dlouho zůstal v jeho ordinaci. Byl tam a opakoval znovu testy. V jednu chvíli mi řekl, že už ničemu nerozumí, že se mám oblékat. Tak jsem se oblékl a přišel k němu. Řekl mi: "Když si pomyslím, že když jste odcházel z nemocnice, měl jste na srdci méně než 49 % pulzací. Ale dnes tomu nerozumím, je to 61." Pak jsem se zeptal lékaře: "Nechápu, jaký je rozdíl mezi 49 a 61?" Odpověděl mi: "Tady to máte, vaše srdce tlouklo na 49%, pod 55% je to selhání srdce. Stejně jako ve vašem případě. Ale tady jste dnes v 61, to znamená, že už nemáte srdeční selhání. Od 51% až nahoru je to normální srdeční funkce. Kromě toho nevidím důležitost, abys mohl pokračovat v užívání svých léků. Zastavuji ti všechny ty léky, drahý pane." Byl jsem tam se slzami, nechápal jsem, co se se mnou děje, nechápal jsem tomu stejnému doktorovi, který mi řekl, že nemám šanci se vyléčit a je to on, kdo mi dnes říká že jsem vyléčen. Bratři a sestry, říkám vám že děkuji Bohu. Děkuji vám za vysílání Kanguka. Drazí bratři a sestry, ať už máte jakýkoli problém, jakoukoli nemoc, důvěřujme svému Bohu. Je věrný, zachovejme víru, Pán je dobrý, Pán Ježíš vládne. Amen.