Někteří lidé, popravení komunisty „z politických důvodů“, byli skutečně kriminálníci, říká historik

Naprosto mimořádnou, čtyřsvazkovou publikaci o popravách v komunistickém Československu vydal po patnácti letech bádání historik Petr Mallota s kolektivem svých spolupracovníků. V dalším díle podcastu Host Reportéra hovoří o méně známých procesech, vypráví příběhy soudců, odsouzenců i katů, a zmiňuje zajímavou věc. Některé konkrétní případy popravených jsou kontroverzní, protože leží buď na hranici mezi politickými a kriminálními delikty, nebo ji dokonce překračují. Do kategorie politických poprav z období komunistického Československa patří nezpochybnitelně 232 osob, přičemž Mallota se svými kolegy sepsal o každé z nich dlouhé a podrobné životopisné heslo. Tyto případové studie jsou obsahem prvních tří svazků monografie, ale čtvrtý svazek je věnován desítkám kontroverzních případů. „Problém tkví v tom,“ vysvětluje Mallota v podcastu, „že do kategorie popravených z politických důvodů spadly i osoby, které spáchaly brutální a čistě kriminální činy. Ilustrativní je příběh polských vojenských zběhů Aleksandera Rutkowského a Wernera Ertela. Ti se rozhodli uprchnout na Západ, přičemž na československém území spáchali v listopadu 1951 tři zákeřné vraždy, jimž padl za oběť řidič motocyklu a osádka sanitky. Nemluvně, které v sanitce zběhové nalezli, pohodili v lese. Jejich případ pak uchopily komunistické soudy podle vydaných pokynů zcela politicky - v rozsudku stojí, že cestu do západního Německa konali proto, aby se tam začlenili do žoldnéřských armád, a tím podpořili snahy imperialistů o rozpoutání nové světové války.“ Mallotovu publikaci, obsahující 2500 archivních dokumentů a fotografií, vydalo koncem roku nakladatelství Academia.