Smelly Chat rozebírá Přátele do detailu

Tipy na podcasty o kryptoměnách

Tipy na podcasty o anime, komiksech a Star Wars

Flightcast spustil převod kanálu z YouTube na Spotify

Aplikace pouští nezávislé podcasty jako živé rádio

Podle PodcastOne má o převzetí zájem několik hráčů

Jak Oliver a Véva budují F1 komunitu

Diary of a CEO předběhl Rogana, uvádí producent

Tipy na podcasty o divadle

Severní Amerika předběhla Evropu v tržbách Acastu

V podcastu O rodičovství si povídám se svými hosty o různých tématech, které se týkají rodičovství, výchovy dětí, přivádění dětí na svět a vůbec toho, jak si udržet všech pět pohromadě, když už se člověk stane rodičem. Z vlastní zkušenosti vím, že je to naplňující, ale i těžká zkušenost, plná každodenních rozhodnutí. A tak jsem se rozhodla pídit po informacích, na jejichž základě mohu tato rozhodnutí činnit. V každé epizodě se tedy můžete těšit na rozhovor s člověkem, který se svým oborem do hloubky zajímá. No a díky podcastu můžu vás, posluchače vzít na cestu za poznáním s sebou. Pojďme si popovídat o rodičovství!

O rodičovství

Vyprávění autorských pohádek pro malé i velké. Pohodlně se usaďte a naslouchejte tiše. Bylo nebylo...
Pro poslech starších pohádek a povídek navštivte mé stránky www.lubospavel.cz .

Pohádkář

Houpačky jsou magazín pro aktivní rodiče, který každý týden nabízí diskuse o dětech, mateřství, otcovství, rodině a životním stylu s lékaři, psychology, poradci i rodiči, kteří vypráví své příběhy.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Houpačky

Když se vám narodí dítě, tak se vám obrátí život vzhůru nohama. Najednou se objeví spousta témat a vy musíte učinit mnohá rozhodnutí. V tomto podcastu mluvím o svých zkušenostech s mateřstvím a péčí o miminko. Jsem máma dvou dětí, které mě mnohému naučily. Mým přáním je, aby se rodiče mezi sebou nesrovnávali, ale podporovali se, a navzájem si byli inspirací. A i proto je tu tento podcast. @mam_podcast *Music by FoolBoyMedia

Od mámy pro mámy

Jsme Eva a Kuba, jsme manželé a tohle je náš společný podcast.

Vášky: manželský podcast

Život se psem je víc než jen povinné procházky kolem bloku. Pes nám otevírá dveře k novým lidem, zážitkům i vlastnímu rozvoji. Vidíte to stejně? Pak je podcast Pejskárium právě pro vás! První český podcast o psech nabízí rozhovory o zdraví, výchově i každodenním soužití. Mým cílem je, aby se nám s našimi psy žilo aspoň o chlup líp. Najdete mě i na Instagramu jako @Pejskárium nebo na terka@pejskarium.cz.

Pejskárium

Dítě potřebuje znát svůj příběh. I ten, který začal před příchodem do náhradní rodiny.„To je taková kotva toho, jako: já jsem v pořádku, já jsem se měl narodit.“Dítě, které přichází do náhradní rodiny, nepřichází bez minulosti. Má své kořeny, vztahy i zkušenosti, které ho formovaly. A také otázky, na které často není snadné odpovědět. Proč se o mě máma nestarala? Proč brala drogy? Proč jí nikdo nepomohl? A můžu být jednou jako můj táta?🎙️ Nový díl Náhradky se věnuje historii přijatých dětí, jejich identitě a kontaktům s biologickou rodinou.„Pokud naše rodina funguje jako nějaký stabilní celek, tak funguje jako stabilní celek i s tím vším, co se stalo.“  Mgr. Hana Brodníčková, pěstounka, mluví o zkušenostech svých přijatých dcer, hledání biologických rodičů i o tom, jak náročné může být nacházet v minulosti dítěte také něco pozitivního.„Nikdy jsme si nic nevymýšleli, nikdy jsme nic nějak extrémně nezkreslovali.“ Hana Martinková, pěstounka, popisuje, jak s dětmi od začátku otevřeně mluví o jejich původu a pomáhá jim porozumět i těžkým okolnostem minulosti.„Pro ty děti je důležitý, abychom jim pomohli ten jejich příběh převyprávět, aby si mohly vytvářet zdravou identitu.“  Mgr. Eliška Hrušková, klíčová pracovnice Sdružení pěstounských rodin, představuje práci s historií dítěte a metody Kniha života či My Backpack.„To si neudělal ty. Ty jsi byl krásný miminko. Ale moje chyba byla, že já jsem tenkrát nebyla ve stavu se o tebe postarat.“  PaedDr. Petra Pávková, etopedka ze spolku SEFAM, vysvětluje, proč dítě potřebuje znát své kořeny a jak významnou roli může sehrát bezpečně připravené setkání s biologickým rodičem.🎧 Přejeme vám příjemný poslech.Podcast Sdružení pěstounských rodin vzniká za finanční podpory MPSV z Národního dotačního titulu Rodina.Připravila: Karolína AntlováNámět: Julija PrejsováHudba: Petra BohemiZvuk: Pavel Kunčar

Děti v náhradní rodinné péči: Jak pracovat s kořeny, historií dítěte a kontakty s biologickou rodinou | Náhradka #31

Dítě by do školy mělo chodit s pocitem, že má šanci uspět. Pro děti v náhradní rodinné péči to ale často není samozřejmost. Jak zaznělo v minulých vydáních našeho podcastu, rané trauma po náročných zkušenostech v brzkém dětství může ovlivnit vývoj jejich mozku a tím i jejich soustředění, chování nebo učení. Jaká jsou specifika učení u dětí s traumatem? A jak školní prostředí nastavit, aby dítě nebylo neustále v módu selhání?V letošní Náhradce se všemi díly prolínají příběhy dvou pěstounských rodin. První z nich je pěstounka Mgr. Hana Brodníčková. V péči měla čtyři dívky, všechny dnes již dospělé, tři žijí samostatně. Jedna z přijatých dcer, Bára,  která má Aspergerův syndrom, žije stále s ní. Před rokem přijala do péče další dceru Kačenku.Manželé Martinkovi pečují o tři děti v náhradní rodinné péči formou poručnictví, z toho dvě děti jsou sourozenci. Kromě toho mají biologickou dceru a poslední rok také chlapce v hostitelské péči. Svými komentáři k tématu přispěly Mgr. Hana Burgetová, psycholožka, působící v brněnské pedagogicko psychologické poradně a Poradně NRP Brno Sdružení, a Mgr. et. Mgr. Monika Čuhelová, expertka na duševní zdraví teenagerů a jejich rodičů.Přejeme vám příjemný poslech.Podcast Sdružení pěstounských rodin vzniká za finanční podpory Ministerstva práce a sociálních věcí z Národního dotačního titulu Rodina.Připravila: Karolína Antlová Námět: Julija Prejsová Hudba: Petra Bohemi Zvuk: Pavel Kunčar

Děti v náhradní rodinné péči: specifika spolupráce se školou | Náhradka #30

„Ze začátku, jak jsem ještě neměla zpracované své vlastní trauma, tak jsem si říkala, že něco dělám špatně, a proto se tak holky chovají. Dneska vím, že mají svoje traumata a svoje témata… Je to projev toho, jak byly zvyklé fungovat. Jsem pochopila, že to není o mně.“„Myslím, že se pořad málo ošetřuje příčina jejich chování. Když se ošetřuje důsledek, tak ta příčina nevymizí.“„Dívejte se individuálně na to vaše dítě a na ten cíl jeho chování. Může to být velmi pestré.“ „Mám tě ráda, ať se děje cokoliv… i když děláš tyhle věci. A zároveň když kradeš, tak to jdeme společně zaplatit...Ty děti to v náhradní rodinné péči nemají rozpojené. Často si myslí, že když něco provedou, tak je přestaneme mít rádi.“ V letošní sérii podcastu Náhradka otevíráme další témata spojená s náhradní rodinnou péčí a zaměřujeme se na situace, se kterými se pěstounské rodiny setkávají v každodenním životě. Spolu s odborníky hledáme odpovědi na otázky, co ovlivňuje chování dětí vyrůstajících mimo biologickou rodinu a jak jim mohou dospělí lépe porozumět.To, co okolí někdy vnímá jako neposlušnost, vzdor nebo nevhodné chování, bývá ve skutečnosti reakcí na náročné zkušenosti z raného dětství. Nejde tedy jen o otázku (ne)výchovy, ale často o projevy traumatu a strategií, které dítěti v minulosti pomáhaly zvládat nejistotu a ohrožení. Patřit mezi ně může například lhaní, krádeže nebo schovávání jídla.V letošní Náhradce se všemi díly prolínají příběhy dvou pěstounských rodin. První z nich je pěstounka Mgr. Hana Brodníčková. V péči měla čtyři dívky, všechny dnes již dospělé, tři žijí samostatně. Jedna z přijatých dcer, Bára,  která má Aspergerův syndrom, žije stále s ní. Před rokem přijala do péče další dceru Kačenku.Manželé Martinkovi pečují o tři děti v náhradní rodinné péči formou poručnictví, z toho dvě děti jsou sourozenci. Kromě toho mají biologickou dceru a poslední rok také chlapce v hostitelské péči. Svými komentáři k tématu přispěli psychoterapeut Mgr. Miklós Csémy, který se od roku 2012 věnuje autismu, neurodiverzitě a duševnímu zdraví, Mgr. et. Mgr. Monika Čuhelová, expertka na duševní zdraví teenagerů a jejich rodičů.Přejeme vám příjemný poslech.Podcast Sdružení pěstounských rodin vzniká za finanční podpory Ministerstva práce a sociálních věcí z Národního dotačního titulu Rodina. Děkujeme.Připravila: Karolína Antlová Námět: Julija Prejsová Hudba: Petra Bohemi Zvuk: Pavel Kunčar

Děti v náhradní rodinné péči: Od porozumění traumatu k výchově | Náhradka #29

V letošní sérii podcastu Náhradka otevíráme další „náhradková“ témata a zaměřujeme se na specifika dětí v náhradní rodinné péči. Nabízíme pohled odborníků na to, co se děje v životě dětí vyrůstajících mimo biologickou rodinu.V prvním díle svůj vhled do tématu náhradní péče sdílejí psychoterapeut Mgr. Miklós Csémy, který se od roku 2012 věnuje autismu, neurodiverzitě a duševnímu zdraví, MUDr. Tomáš Juren, vedoucí jednotky intenzivní péče pro novorozence Neonatologického oddělení Fakultní nemocnice Brno, a rodinná terapeutka Mgr. Jolana Průšková, která již deset let působí v oblasti náhradní rodinné péče a věnuje se zejména rodinám s přijatými dětmi a tématu raného vztahového traumatu.Společně s nimi rozebíráme nejčastější situace, které pěstouni řeší se svými přijatými dětmi, a to, co všechno ovlivňuje prožívání, chování i vztahy přijatých dětí. Jak hluboce zkušenost ztráty, zanedbání nebo ohrožení ovlivňuje vývoj dítěte i jeho vztah k pečujícím dospělým?Jejich pohledy doplňují zkušenosti dvou pěstounských rodin. Jak se témata spojená s náhradní rodinnou péčí promítají do jejich každodenního života? Jak o nich přemýšlejí, co musí zvládat, kde hledají oporu a co jim pomáhá ustát náročné situace?V letošní Náhradce zazní příběh dvou pěstounských rodin. První z nich je pěstounka Mgr. Hana Brodníčková, která vystudovala Farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy, po roce a půl jako au-pair v Londýně pracovala devět let na Ministerstvu zahraničních věcí ČR jako juniorní diplomatka, z toho pět let v Bruselu v české delegaci při NATO. Po návratu do ČR vystudovala speciální pedagogiku a začala působit v pedagogických zařízeních i jako dlouhodobá pěstounka. V péči měla čtyři dívky, všechny dnes již dospělé, tři žijí samostatně. Jedna z přijatých dcer, Bára,  která má Aspergerův syndrom, žije stále s ní. Před rokem přijala do péče další dceru Kačenku.Manželé Martinkovi pečují o tři děti v náhradní rodinné péči formou poručnictví, z toho dvě děti jsou sourozenci. Kromě toho mají biologickou dceru a poslední rok také chlapce v hostitelské péči. Pan Martinek pracuje jako novinář. Hana Martinková Bojková vedle péče o děti působí v neziskovém sektoru, mimo jiné v Alianci náhradních rodin. Dálkově studuje sociální a pastorační práci a aktuálně zakládá spolek Ptáčata, který se věnuje tématu sourozenců v náhradní rodinné péči.Přejeme vám příjemný poslech.Podcast Sdružení pěstounských rodin vzniká za finanční podpory Ministerstva práce a sociálních věcí z Národního dotačního titulu Rodina. Děkujeme.Připravila: Karolína Antlová Námět: Julija Prejsová Hudba: Petra Bohemi Zvuk: Pavel Kunčar

Děti v náhradní rodinné péči: mozek, trauma a vztahová vazba | Náhradka #28

🎧 Poslední díl letošního roku podcastu Náhradka. I tentokrát mluvíme s hosty o tom, co ovlivnilo jejich profesní dráhu, jak prožívají vlastní náhradní rodičovství a co podle nich v systému náhradní rodinné péče chybí.Eva Stanková je speciální pedagožka ze slovenské organizace Návrat a zároveň dlouhodobá pěstounka. Když před více než dvanácti lety procházela přípravami, nejvíc jí v nich chyběla slova o tom, že kromě těžkostí přináší náhradní rodičovství i mnoho radosti.Původně vystudovala biologii a na otázku, zda se jí znalost přírodních věd promítá i do oblasti náhradní rodinné péče, odpovídá: „…naroubování větvičky stromu na jiný strom… ona si nese vlastní genetický materiál, svůj původ, ale roste v jiném prostředí… nedá se ale zapřít, odkud pochází… A to je takový krásný obraz náhradního rodičovství…“A co je podle ní důležité v práci s náhradními rodinami? „Důležité je brát ohled i na ty pěstouny, na celé okolí… nevnímat jen to dítě…“Dalšími hosty jsou manželé Anna a Michal Němcovi. Oba pracují v organizaci Prevent 99, která se věnuje vzdělávání, práci se závislostmi i podpoře náhradní rodinné péče. Jsou rodiči narozených, osvojených i pěstounských dětí a zároveň psychoterapeuty.Co je trápí na postojích společnosti k náhradní péči? „…že se bagatelizuje stav dětí… často slyšíte: ‚Dyť šel v půlroce do rodiny, co se mu tak mohlo stát…‘ ale ono se to do toho dítěte zařeže…“Pocit NEbezpečí, období nejistoty a absence jedné blízké osoby, to je pomyslný „batoh těžkostí“, který si děti nesou dál. Anna k tomu dodává: „Já jsem si uvědomila, jak naše handicapovaná dcera… ale těhotenství bylo krásné, my jsme ji hned milovali a věnovali se jí, že ona je velmi schopná, úspěšná žena… A ty děti, co se narodily zdravé… tak svou nejistotou, co zažily… jakoby byly vězněné v něčem.“A čemu je naučilo vlastní náhradní rodičovství? „To ve mně odhalilo takové stinné stránky, o kterých jsem nevěděl… s čím musí člověk dál pracovat… je to hodně rozvojové,“ říká Michal. Anna doplňuje: „Překvapivě i mě… příchodem dvou dětí jsem dostala za uši… myslela jsem si o sobě, jak jsem úžasná… ale že jsem vztekloun a spoustu takových věcí… to mi nikdo neřekl.“Podcast Sdružení pěstounských rodin vzniká za finanční podpory Ministerstva práce a sociálních věcí z Národního dotačního titulu Rodina. Děkujeme. Připravila: Karolína AntlováNámět: Julija PrejsováHudba: Petra BohemiZvuk: Pavel Kunčar

Když osobní zkušenost určí i profesní cestu | díl šestý | Náhradka #27

V předposledním díle letošního roku mluvíme s dalšími dvěma hosty podcastu Náhradka o tom, co ovlivnilo jejich profesní dráhu, jak prožívali vlastní náhradní rodičovství a co podle nich systému náhradní rodinné péče chybí.V rozhovoru s PaedDr. Petrou Pávkovou se dotkneme i náročného tématu vlastního dětství. Jak se promítlo do její profesní cesty? „S ohledem na práci, kterou dělám, mi došlo, že to mám podobně jako děti, které vyrůstají mimo svou rodinu. Můj obranný mechanismus na tu nepéči byl, že jsem chtěla být ve všem nejlepší, ale rodiče to nějak nezaznamenávali. A jak jsem se začala zavděčovat, chtěla jsem někomu pomáhat, aby mi říkali: děkuju… a nejblíž mi byly děti… a jsem tam.“ „Denně si uvědomuji, jak má minulost souvisí i s mou profesí.“Co pro ni znamená rodina? „Rodina je místo, kam se můžu vždycky vrátit. Můžu mluvit o tom, co mi dělá radost i co mě bolí. Nemusím to nijak cenzurovat… a ti lidé, i když mi nemůžou pomoct, tam se mnou prostě jsou.“A co ji – maminku tří synů – vedlo k tomu, stát se i mámou adoptivní? „Mou motivací nebylo mít dítě, ale pomoct dítěti.“ „Všechno bylo jinak… ona každou hranici vnímala tak, že ji nemiluji. Ty děti jsou hrozně křehké.“Druhým příběhem, který uslyšíte, je zkušenost Mgr. Marka Medeirose, psychoterapeuta ve výcviku a sociálního pracovníka Střediska náhradní rodinné péče, který se svým partnerem vychovává dceru. „V čem myslím, že moje zkušenost může být nosná pro mou dceru, je to, že jsem si tím prošel, také mě to dost bolelo, nějak jsem to zvládl… a také jsem přijal, že jsem opravdu jiný. A to je klíčové i pro mou dceru.“Popisuje také, jaké byly jejich začátky: „Měli jsme obavy… očekávali jsme stereotypy a předsudky, ale překvapilo nás, že se nic takového nekonalo. Setkali jsme se s velmi vstřícným přístupem.“A co by si přál změnit v systému? „Upravit dlouhodobou pěstounskou péči tak, aby existovala jasná hranice, že pokud není předpoklad návratu dítěte do biologické rodiny, pak dítě zůstane tam, kde už nějakou dobu vyrůstá. Aby to bylo jeho ‚doma‘.“ Poslechněte si celý díl, ve kterém uslyšíte víc o tom, že cesta k pomáhajícím profesím bývá náročná a někdy vyrůstá z vlastního nelehkého dětství. A také o tom, jak otevřenost k pochopení a zpracování vlastních dětských prožitků v dospělosti může proměnit bolest v porozumění a sílu, která umožňuje být soucitným, vnímavým a pokorným průvodcem pro druhé. 🎧 Podcast Sdružení pěstounských rodin natáčíme za finanční podpory Ministerstva práce a sociálních věcí z Národního dotačního titulu Rodina. Děkujeme!Připravila: Karolina Antlová | Námět: Julija Prejsová | Hudba: Petra Bohemi | Zvuk: Pavel Kunčar

Když osobní zkušenost určí i profesní cestu | díl pátý | Náhradka #26

V letošní Náhradce pokračujeme v rozhovorech s lidmi, kteří mají s náhradní rodinnou péčí nejen profesní, ale i osobní zkušenost.„Já mám svoje vlastní děti.Já vím, které jsem si porodila a které ne.Ale to je jediný rozdíl.Jediný.“ — říká v novém díle Náhradky Barbara Helešicová.Ve čtvrtém díle to platí i pro ředitele organizace NÁHRADNÍ RODINY ÚSTECKÉHO KRAJE a osvojitele Ing. Ivo Krause, stejně jako pro Mgr. Barbaru Helešicovou, dlouhodobou pěstounku a předsedkyni břeclavského spolku Dominik, který podporuje náhradní rodiny. Jejich pohled doplňuje PhDr. Irena Sobotková, psycholožka Sdružení pěstounských rodin.Poslechněte si celý díl a ponořte se s námi do otevřeného rozhovoru o vlastních kořenech, pomoci pěstounským rodinám a hlubokém přesvědčení, že tím nejléčivějším pro ohrožené děti je právě každodennost a stabilita života v pěstounské rodině. 🎧 Podcast Sdružení pěstounských rodin natáčíme za finanční podpory Ministerstva práce a sociálních věcí z Národního dotačního titulu Rodina. Děkujeme!Připravila: Karolina Antlová | Námět: Julija Prejsová | Hudba: Petra Bohemi | Zvuk: Pavel Kunčar

Když osobní zkušenost určí i profesní cestu | díl čtvrtý | Náhradka #25

V novém díle podcastu Náhradka jsme si povídali se třemi ženami, které samy vychovaly, nebo pečují o děti v náhradní péči, a dnes zároveň profesionálně podporují další pěstouny a osvojitele. Všechny tři působí v Rodinném centru Routa v Čelákovicích u Prahy.Rozhovor jsme vedli s Janou Luhanovou, dlouhodobou pěstounkou a vedoucí sekce SPOD, Martinou Šplíchalovou, přechodnou pěstounkou a klíčovou pracovnicí rodin, a Jiřinou Maleňákovou, adoptivní maminkou, která v centru koordinuje služby pro osvojitele.Společně jsme mluvili o tom, jak a proč se rozhodly přijmout do péče ohrožené děti. O tom, jak vypadala jejich první zkušenost, co bylo těžší, než čekaly, a na co je přípravy nikdy nemohly dostatečně připravit.„Na co mě nikdo nepřipravil, bylo to, že narazím na vlastní limity. A že můžu cítit i vztek na dítě. A ten vztek vůbec nedává smysl, protože ono za to nemůže. Takže jsem se s tím vším musela postupně vyrovnat.“„Děti si s sebou nesly batoh neznámého obsahu… My jsme reagovali na něco, ale nevěděli jsme na co. Ony taky na něco reagovaly… a nebylo jasné, na co.“„Musím říct, že ať to děťátko vypadá jakkoliv, já za ním okamžitě vidím ten příběh. A hned se navážu.“„Připravovali nás sice na ústavní deprivaci, ale realita byla úplně jiná.“ „Na tu byrokracii nás během příprav nikdo nepřipravil.“ „My dospělí to zvládneme... Když nám někdo řekne, že dítě přijde za půl roku, tak se s tím vypořádáme. Ale co to udělá s dítětem, které se už naváže, a pak se dlouho čeká… S tím se nemůžu smířit.“🎧 Poslechněte si celý díl a ponořte se s námi do otevřeného rozhovoru o rodičovství, pochybnostech i hlubokém zájmu pomoci dětem, které to potřebují.Podcast Sdružení pěstounských rodin natáčíme za finanční podpory Ministerstva práce a sociálních věcí z Národního dotačního titulu Rodina. Děkujeme!Připravila: Karolina Antlová | Námět: Julija Prejsová | Hudba: Petra Bohemi | Zvuk: Pavel Kunčar

Náhradní maminky z Routy: Když osobní zkušenost určí i profesní cestu | Náhradka #24

V tomhle díle uslyšíte další zajímavé a silné příběhy. Tentokrát nám je svěřili:Mgr. Ing. Pavel Šmýd, předseda Sdružení pěstounských rodin z.s.,MUDr. Dagmar Zezulová, jedna ze zakladatelek organizace Děti patří domů, dnes lektorka a odborná konzultantka, a taky pěstounská máma,a manželé Dietrichovi z doprovázející organizace Pěstounské rodiny kraje Vysočina, kteří jsou rovněž pěstouni.Celý díl bychom mohli citovat, ale myslíme si, že bude lepší, když si ho rovnou poslechnete.Podcast natáčíme za finanční podpory Ministerstva práce a sociálních věcí z Národního dotačního titulu Rodina.Připravila: Karolina AntlováNámět: Julija PrejsováHudba: Petra BohemiZvuk: Pavel Kunčar

Pěstounství pohledem těch, kdo ho zažívají na vlastní kůži i profesně | díl druhý

Jak se rodí láska k přijatým dětem? A proč se lidé rozhodují stát se pěstouny?V prvním letošním dílu podcastu Náhradka jsme se ptali hostů na jejich cestu k náhradnímu rodičovství – i na to, jak se za tu dobu změnila atmosféra kolem náhradní rodinné péče. Sdíleli s námi nejen své osobní příběhy, ale i to, proč se rozhodli této oblasti věnovat profesně, jaké hodnoty je na jejich cestě vedou a za co si váží pěstounů.O své příběhy se podělili:PhDr. Nina Vodičková, psycholožka poradny NRP Sdružení pěstounských rodin,Margita Šantavá, ředitelka Centra pro náhradní rodinnou péči,David Svoboda, ředitel Amalthea z. s.Podcast natáčíme za finanční podpory Ministerstva práce a sociálních věcí z Národního dotačního titulu Rodina.Připravila: Karolina Antlová Námět: Julija Prejsová Hudba: Petra Bohemi Zvuk: Pavel Kunčar

Pěstounství pohledem těch, kdo ho zažívají na vlastní kůži i profesně

V našem vánočním díle podcastu jsme oslovili pracovníky Sdružení pěstounských rodin, dobrovolníky i pěstouny a ptali se jich, co pro přijaté děti pěstounská péče znamená a co je přivedlo na tuto životní i profesní cestu.Vyrazili jsme také do brněnských ulic, kde nás zajímalo, jak veřejnost vnímá pěstounství a jaké potřeby podle ní mají přijaté děti.A samozřejmě jsme se ptali i na přání do nového roku. Co by si respondenti přáli od Ježíška a co by jim udělalo radost v roce 2025?Na závěr s námi své myšlenky sdílel také ředitel Sdružení Pavel Šmýd. V podcastu mluví o potřebě změn v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí a zamýšlí se nad tím, jak důležité je pěstounství zvažovat jako možné životní naplnění – a nebát se dojít k závěru, že to není naše poslání.Letos natáčíme za finanční podpory Ministerstva práce a sociálních věcí z Národního dotačního titulu Rodina. Připravila: Karolina AntlováNámět: Julija PrejsováHudba: Petra BohemiZvuk: Pavel Kunčar

"Zvažujte a klaďte si otázky" - Vánoční speciál o pěstounství a přáních do roku 2025

Čtyři příběhy spojené zkušeností s náhradním rodičovstvím.V novém díle podcastu Náhradka se Nikola Sumelidu zamýšlí nad svou sestrou Simonou a tím, jak celá rodina vnímala její rozhodnutí stát se pěstounkou a později adoptivní maminkou přijaté holčičky. Petra a Alžběta Sapákovy vyrůstaly ve velkých rodinách, kde kromě biologických dětí postupně přibývali i přijatí sourozenci. Jak na tuto zkušenost nahlížejí dnes? Ovlivnila nějak jejich životní směřování?Jaroslav Danielczyk jednou stál před rozhodnutím vzít si vlastní bratry do pěstounské péče. Co ho k tomu vedlo a jak sám své pěstounství vnímá? Letos natáčíme za finanční podpory Ministerstva práce a sociálních věcí z Národního dotačního titulu Rodina. Děkujeme!Připravila: Karolina AntlováNámět: Julija PrejsováHudba: Petra BohemiZvuk: Pavel Kunčar

Sourozenci a pěstounská péče

Podcast Sdružení pěstounských rodin o životních osudech a příbězích z pěstounských rodin, o historii náhradní rodinné péče v České Republice a dalších tématech, která s oblastí péče o ohrožené děti souvisí. 

Náhradka - nejen o pěstounství a pěstounech

Epizody

Poslouchej na

Odkazy

Informace