Jak Oliver a Véva budují F1 komunitu

Diary of a CEO předběhl Rogana, uvádí producent

Tipy na podcasty o divadle

Severní Amerika předběhla Evropu v tržbách Acastu

Co poslouchat na Dušičky

Tipy na podcasty o nemovitostech

Podcasty pro Netflix bude nakupovat exmanažer Applu

Reklamu v podcastu si tvůrce zapne bez minima stažení

Podcast Fantastic Future chystá summit ve Foru Karlín

První promítání Zrádců zaplatil podcast jejich tvůrců

Podcast o fotografii a tvorbě videa. Jmenuji se Tomáš Bláha a je mi 45 let. Fotografii se věnuji od svých 15 let a v současnosti je to i mé hlavní zaměstnání...tedy focení a práce za kamerou. Zároveň jsem velkým milovníkem analogové fotografie, temné komory a vůně chemikálií:-)
Navštívit mě můžete také na IG profilu www.instagram.com/hass_500cm
Dotazy, náměty a připomínky pište na tomas.blaha@volny.cz
Podpořit v další tvorbě mě můžete na http://paypal.me/tomasblaha

ZA ZRCADLEM podcast nejen o fotografii

Kulturní magazín z jižních Čech. Rozhovory s umělci, o akcích a různých zajímavostech.Všechny díly podcastu Kavárna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kavárna

Přední gastromanažer a kuchař Karel Šimůnek poodkrývá známá i neznámá fakta o potravinách.Všechny díly podcastu Abeceda potravin můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Abeceda potravin

Vítejte u podcastu Klub Krásy Dermacol, ve kterém vám každý měsíc nabídneme rozhovor s inspirativními ženami z oblasti krásy, líčení a životního stylu. Protože s láskou ke kráse měníme svět.

Klub Krásy Dermacol

Archiv Matěje Šindeláře je podcast o designu, umění a kreativitě.

Archiv Matěje Šindeláře

Podcast První kapitola vám umožní poslechnout si začátek nejrůznějších knih, které čte Lukáš Hejlík a další herci z cyklu scénického čtení LiStOVáNí. Jako kdybyste brouzdali svým oblíbeným knihkupectvím a začetli se do náhodně vybraných knih. Díky tomu zjistíte, jestli se vám daná kniha líbí, a následně si ji můžete pořídit.

První kapitola

Když se řekne katakomba, řada z nás si možná představí scény z filmu Quo Vadis z padesátých let minulého století, kde se pronásledovaní křesťané ukrývají v podzemí Říma. Přestože filmy od Mervyna LeRoye máme rádi, realita je jim vzdálená. Z vědeckých publikací zjistíme, že výraz "katakomby" nese různé významy napříč časem a prostorem. Víme tedy, co přesně katakomby představují? Kde má toho slovo původ? Jak termín „katakomby“ používají archeologové a jak historici umění? A jak se s tímto termínem pracuje mimo humanitní vědy? Co mají katakomby společného s ikonami nebo politikou? A kdo byl „Kryštof Kolumbus“ katakomb? Jestli nakonec archeolog Jiří Macháček, historik umění Ivan Foletti a jejich host, archeoložka Dominika Matějková, vyřeší záhadu slova katakomba, si mohou posluchači poslechnout v 69. díle podcastu Středověk (jinak) trvá. Vyrobilo RE:CENT Centrum pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Spring Walk advokátní kancelář s. r. o.Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

69# Co jsou to vlastně katakomby? S Dominikou Matějkovou

﻿O Velkém stěhování národů, které se daly do pohybu během 6. století, jsme slyšeli už na základní škole. Přesto se jedná o událost, o níž zatím víme velmi málo. A právě to se snaží změnit archeologové z Masarykovy univerzity, kteří na základě studia DNA vysvětlují, jak migranti z východu, dnes známí jako Slované či pojídači prosa a mléka, geneticky proměnili Evropu. O výsledcích tohoto mezinárodního projektu si v 68. díle podcastu Středověk (jinak) trvá povídají archeolog Jiří Macháček a historik umění Ivan Foletti. Proč je projekt tak důležitý? Co nám může genetika prozradit o samotných Slovanech a co o obyvatelích tehdejší střední Evropy? Jak se Slovanům povedlo přesvědčit půlku Evropy, o tom, že jejich způsob života je ten nejlepší? Najdeme ve střední Evropě paralely s Langobardy, kteří přicházející na Apeninský poloostrov a adaptují se na místní kulturu? A můžeme i v dnešní době a současných migračních vlnách najít paralely s minulostí a lépe tak pochopit svět, ve kterém žijeme?Vyrobilo RE:CENT Centrum pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Spring Walk advokátní kancelář s. r. o.Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

68# Jak Slovani, pojídači mléka a prosa, geneticky proměnili Evropu?

Co dělá úžas s lidmi? Je možné jej měřit? Jsou památky zdrojem úžasu? A jak to mají Češi? Host 67. dílu podcastu Středověk (jinak) trvá, Radek Kundt z Ústavu religionistiky Masarykovy univerzity, se zabývá sociálním rozměrem náboženského prožitku. Jeho měrnou jednotkou je právě úžas. Archeolog Jiří Macháček a kunshistorik Ivan Foletti se jej zeptali třeba na to, jaký vliv může mít náboženský prožitek na člověka, či na skupinu lidí. Vede je k vzájemné kooperaci, či naopak k většímu individualismu? Spojuje lidi, nebo je rozděluje? Vyrobilo RE:CENT Centrum pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

67# O náboženství, evoluci a lidském úžasu: S Radkem Kundtem

I v 66. díle podcastu Středověk (jinak) trvá zůstávají historik umění Ivan Foletti a archeolog Jiří Macháček za velikou louží. Tentokrát společně navštíví Yaleovu univerzitu, v jejímž univerzitním muzeu se nachází unikátní památka – nejstarší křesťanská svatyně – Dura Europos. Na první pohled klasický římský dům, který stál ve výše jmenovaném městě na území dnešní Sýrie, byl ve 3. století během nájezdu Peršanů zasypán a uchoval si tak unikátní nástěnné malby. Fragmenty, které se dnes v muzeu nachází, dokumentují počátky křesťanství a jeho rituálů. V tomto díle se tak posluchači dozvědí, jak probíhal celý rituál křtu, jakou roli v něm hrály obrazy, proč je při křtu a obecně v křesťanské symbolice tak důležitá voda a co se skrývá za slovy „smrtí to nekončí“.Vyrobilo RE:CENT Centrum pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

66# Dura Europos: skrytý poklad prvních křesťanů

Ve Spojených státech najdeme spoustu staveb, které na první pohled vypadají jako evropské gotické katedrály. Jak je to ale možné, když Amerika středověk v evropské podobě nikdy nezažila? Kdo byli hlavní aktéři, kteří středověk za velkou louži „dováželi“ a co je k tomu vedlo? A proč je Albert Einstein zobrazený na portálu kostela Riverside Church v New Yorku? O tom všem si v 65. díle podcastu Středověk (jinak) trvá bude historik umění Ivan Foletti a archeolog Jiří Macháček povídat s historičkou umění Janou Černockou, která se ve své diplomové práci věnovala právě tématu neo-středověké architektury ve Spojených státech a ideologickým motivacím, které za jejím využíváním stojí.Vyrobilo RE:CENT Centrum pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

65# Americký středověk? S Janou Černockou

Zatímco burgundské víno zná snad každý, památky tohoto regionu zatím zůstávají (nejen) českými turisty neobjeveny. A to i přesto, že se zde nachází místa, která berou dech svou kvalitou, autenticitou či zasazením do krajiny. V 64. díle podcastu Středověk (jinak) trvá vám kunsthistorik Ivan Foletti a archeolog Jiří Macháček ukáží, proč stojí za to Burgundsko navštívit, provedou vás jeho památkami a zároveň rozboří i některé mýty, které o kraji a jeho středověké minulosti dodnes přetrvávají. Například ten o čtyřech cestách do Santiaga de Compostella. Kudy vlastně poutníci k hrobu svatého Jakuba ve skutečnosti chodili?Vyrobilo RE:CENT Centrum pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

64# Nejen víno, ale i středověk: za památkami do Burgundska

Jak fungovaly ve středověké Evropě mezilidské vztahy? V kolika letech se lidé brali a kolik členů měla typická středověká rodina? Odpověď vás nejspíš překvapí. Michaela Malaníková, host 63. dílu podcastu Středověk (jinak) trvá, svým výzkumem rozbíjí zažité předsudky o minulosti a nabourává tradiční představy o tom, co je a co není tradiční rodina. Velké komunity, volně uzavírané sňatky i spolubydlení byly v období vrcholného středověku naprosto běžné. V soužití panovala pestrost a variabilita. A co na to církev? Ta, jak se dozvídají archeolog Jiří Macháček a kunsthistorik Ivan Foletti, byla mnohem liberálnější, než by se z dnešního pohledu mohlo zdát.Vyrobilo RE:CENT Centrum pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

63# (Ne)tradiční středověká rodina. S Michaelou Malaníkovou

Románské umění v Čechách. Tímto názvem se v učebnicích, přehledových monografiích a slovnících charakterizuje vizuální kultura v českých zemích mezi 11. a 13. stoletím. Co když to ale nebylo ani “románské”, ani “umění”, ani v “Čechách”? Proč jsou tyto termíny tak problematické? Jak můžeme mluvit o vizuální produkci dob minulých bez přežitých, zkreslujících a navíc často mylných frází? Archeolog Jiří Macháček, historik umění Ivan Foletti a jejich host, historik umění Jan Klípa, ukazují, kolika mýty a historiografickými konstrukty se musí badatel probrat, než může jít opravdu na dřeň. Krátkých je na to i vyměřených pětadvacet minut 62. dílu podcastu Středověk (jinak) trvá!Vyrobilo RE:CENT Centrum pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

62# S Janem Klípou o "Románském" "umění" v "Čechách"

Zatímco většina turistů jezdí do Milána nakupovat módu, vyfotit se na střeše Duoma či obdivovat moderní architekturu, málokdo si uvědomuje, jak zásadní význam má toto město pro studium raně středověkého umění. Pokud vstoupíme do baziliky sv. Ambrože, okamžitě si uvědomíme proč: její interiér je doslova mauzoleem artefaktů ze 4., 5., 9. a 10. století, které zde - i přes pohnuté osudy této stavby během válečných let minulého století - dodnes stojí v téměř nezměněném stavu. Uprostřed chrámu září ohromný zlatý oltář, který už z dálky přitahuje pozornost každého příchozího. Komu bylo dovoleno k tomuto předmětu ve středověku přistoupit? Jak se lišil pohled určený elitám a běžným věřícím? A jaký je vztah mezi drahocennými materiály a posvátnem? I o tom si povídají archeolog Jiří Macháček a historik umění Ivan Foletti v 61. díle podcastu Středověk (jinak) trvá.Vyrobilo RE:CENT Centrum pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

61# I ateista poklekne: Milánský zlatý oltář

Když zločinci prchají, snaží se po sobě všemožně zahladit stopy. Předměty doličné tak mohou v naději, že nebudou nikdy objeveny, skončit ukryté i na poněkud nepravděpodobných na místech. Třeba v odpadní jímce. Možná právě takový příběh skrývá středověká latrína Stříbrného domu v Jihlavě, v jejíchž útrobách archeologové objevili vybavení sloužící k ražbě mincí. Jaký je příběh ražby mincí ve středověké Jihlavě? Jsme snad svědky zbrklého jednání středověkých penězokazců na útěku? A jakou záhadu odhalil průzkum půdy stejného domu? Zapeklitý případ archeologických nálezů v jednom z nejstarších jihlavských domů spolu s kunsthistorikem Ivanem Folettim a archeologem Jiřím Macháčkem odkrývá archeolog Šimon Kochan, host 60. dílu Středověk (jinak) trvá!Vyrobilo RE:CENT Centrum pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

60# Nahé ženy a mafie ve středověku: poklady Stříbrného domu v Jihlavě se Šimonem Kochanem

Co baví české studenty na výuce dějepisu? Jaké poznatky si s hodin odnášejí a co naopak ihned zapomínají? Vnímají historii jako důležitou? V 59. díle podcastu Středověk (jinak) trvá vyzpovídali kunsthistorik Ivan Foletti a archeolog Jiří Macháček člověka z první linie - středoškolskou učitelku dějepisu a zeměpisu Irenu Ivčicovou. Je jednou z těch, kteří se snaží k výuce přistupovat inovativně, mezioborově a, jak sama říká, nechávat studenty, aby dokázali sami přijít na to, že učit se o minulosti – i té středověké – má smysl.Vyrobilo RE:CENT Centrum pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

59# Rytíři, antika a středověký bulvár aneb Problémy učitele dějepisu: s učitelkou Irenou Ivčicovou

Co se děje s památkami v rukou teroristů? Zatímco před několika lety proběhly médii hrozivé záběry o surovém ničení kulturního dědictví, situace se ve skutečnosti zdá být ještě komplexnější. Památky na Blízkém východě se pro tamní režimy stávají politickým a ideologickým nástrojem i obchodním artiklem, jehož potenciál však zdaleka nekončí na území Iráku či Sýrie. Kradené předměty se totiž často ocitají daleko v zámoří, třeba i v rukách bohatých Američanů. Matěj Macháček, expert na bezpečnostní problematiku Blízkého východu přibližuje v 58. dílu podcastu Středověk (jinak) trvá, jak zásadní geopolitický dopad má kulturní dědictví v dnešním světě.Vyrobilo Centrum raně středověkých studií při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

58# Proč Saddám Husajn stavěl zikkuraty? S Matějem Macháčkem o stavu památek na Blízkém východě

Patří památky výhradně minulosti? Je možné středověké artefakty vnímat jako svědectví „doby temna“, nebo nám naopak dávají poznat pestrost okolního světa? A co nám mohou říci o dnešním světě tady a teď? Jak dochází k manipulaci s dějinami a mají humanitní a společenské vědy šanci obstát v moderní, hypertechnologické společnosti? Nejen tyto, ale i další otázky představí historik umění Ivan Foletti a archeolog Jiří Macháček v novém podcastu Centra raně středověkých studií. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Středověk (jinak) trvá

Epizody

Poslouchej na

Odkazy

Informace