Tvůrci pustí zvukový spot i do videa, říká AdsWizz

Výdaje na podcastovou reklamu v USA vzrostly o 18 %

Ausha nabízí reklamu pořadům v každém jazyce

Opravdové zločiny zpoplatnily díly, fanoušci se zlobí

České podcasty se stovkami dílů

Tipy na podcasty o životě, studiu a práci v zahraničí

Apple hlásí v Japonsku téměř 9× rychlejší růst publika

Reportéři z PastViny spouštějí týdenní podcast

Smelly Chat rozebírá Přátele do detailu

Tipy na podcasty o kryptoměnách

Podcast o fotografii a tvorbě videa. Jmenuji se Tomáš Bláha a je mi 45 let. Fotografii se věnuji od svých 15 let a v současnosti je to i mé hlavní zaměstnání...tedy focení a práce za kamerou. Zároveň jsem velkým milovníkem analogové fotografie, temné komory a vůně chemikálií:-)
Navštívit mě můžete také na IG profilu www.instagram.com/hass_500cm
Dotazy, náměty a připomínky pište na tomas.blaha@volny.cz
Podpořit v další tvorbě mě můžete na http://paypal.me/tomasblaha

ZA ZRCADLEM podcast nejen o fotografii

Kulturní magazín z jižních Čech. Rozhovory s umělci, o akcích a různých zajímavostech.Všechny díly podcastu Kavárna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kavárna

Přední gastromanažer a kuchař Karel Šimůnek poodkrývá známá i neznámá fakta o potravinách.Všechny díly podcastu Abeceda potravin můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Abeceda potravin

Vítejte u podcastu Klub Krásy Dermacol, ve kterém vám každý měsíc nabídneme rozhovor s inspirativními ženami z oblasti krásy, líčení a životního stylu. Protože s láskou ke kráse měníme svět.

Klub Krásy Dermacol

Archiv Matěje Šindeláře je podcast o designu, umění a kreativitě.

Archiv Matěje Šindeláře

Podcast První kapitola vám umožní poslechnout si začátek nejrůznějších knih, které čte Lukáš Hejlík a další herci z cyklu scénického čtení LiStOVáNí. Jako kdybyste brouzdali svým oblíbeným knihkupectvím a začetli se do náhodně vybraných knih. Díky tomu zjistíte, jestli se vám daná kniha líbí, a následně si ji můžete pořídit.

První kapitola

🎙️ Epizoda 30: Tentokrát se vydáme pod šapitó 19. století – do doby, kdy se fotografie stala hlavním marketingovým nástrojem lidské jinakosti. 🎪👉 Co to vlastně byla freak show?Představení, kde se za penny mohli diváci podívat na vousaté ženy, siamská dvojčata, „živé kostry“ nebo čtyřnohé dívky.Fascinace jinakostí se tehdy stala byznysem — a fotografie byla jeho nejdůležitějším nástrojem. Eisenmannovy cabinet cards s portréty „kuriozit“ zaplavily domácí alba stejně jako dnes selfie zaplavují Instagram.🎩 Od Londýna a penny gaffů, přes Barnumovo American Museum až po Diane Arbus, která o století později obrátila pohled naruby — tahle epizoda zkoumá, jak se fotografie proměnila z nástroje dokumentace v nástroj exploatace.📸 Dozvíte se:– kde se freak show vzaly a jak se z hospodských „čumend“ stala společenská senzace– jak Barnum vymyslel moderní marketing a prodával mořské panny zešitím ryby s opicí– proč se fotograf Charles Eisenmann stal dvorním portrétistou lidského bizáru– a jak Diane Arbus proměnila fascinaci jinakostí v citlivý dialog o pohledu, moci a empatii

Freak show: když se jinakost prodávala do albíčka

🎙️ Epizoda 29: Jak se z fotografie stal film – a z vědy showbyznys?V této epizodě Ucha fotografie se podíváme na konec 19. století, do doby, kdy svět bzučel elektřinou, voněl po páře a fotografie se poprvé dala do pohybu.Dozvíte se:📸 proč britský fotograf Eadweard Muybridge střílel po koních i po milencích,🔫 jak vědec Étienne-Jules Marey vynalezl „chronofotografickou pušku“ a z ornitologie udělal western,💰 jak Thomas Alva Edison zavřel film do krabice a začal ho prodávat po deseti centech,🎥 jak otec Antoine Lumière poslal své syny do laboratoře se slovy „vymyslete něco, co bude hýbat světem“,🚂 a proč se lidé údajně lekli vlaku na první filmové projekci.Do hry vstupuje i kouzelník Georges Méliès, který z technické závady udělal první filmový trik a tím omylem vynalezl Hollywood.Lumièrové se nakonec k filmu otočili zády a vrátili se k fotografii – k bramborovému škrobu, světlu a vynálezu autochromu, první skutečné barevné fotografie.

Vynález filmu: když se fotografie dala do pohybu

🎙️ Jak se svět z černobílé proměnil v barvu? Od Maxwellovy tartanové stužky (1861) 🎀 přes Lippmannovu interferenční magii 🔮 až k Autochromu Lumière (1907) 🥔 – bramborové mozaice, která rozsvítila Belle Époque 🌸. Dozvíš se, proč tehdejší materiály „neviděly“ červenou ❤️ a zelenou 💚, co obnášel Kromskop Frederica Ivese 🪞 a proč autochrom působí jako impresionistický obraz 🎨.📸 V hlavní roli lidé, kteří dali barvě tvář: piktorialista Heinrich Kühn se svými jemnými autochromy 🌿, francouzský experimentátor Léon Gimpel a jeho „dětské válečné tableau“ 🪖🍬, a nakonec česká stopa – Karel Šmirous a Rudolf Bruner-Dvořák, kteří přinesli autochrom do Prahy 🏰 a na Šumavu 🌲. Raná barevná fotografie nebyla jen technický zázrak ⚗️, ale i poezie, hra se světlem a pořádná dávka trpělivosti ⏳.

Autochrom: pastelová bramborová exploze

V téhle epizodě Ucha fotografie zjistíte, proč se 19. století zamilovalo do fotek, které „ani nevypadají jako fotografie“. Od viktoriánských montáží Rejlandera a Robinsona přecházíme k Henrymu Peach Emersonovi, který v roce 1886 vyvětral salony manifestem naturalistické fotografie a roztočil debatu, zda má fotka napodobovat malbu. Do hry vstupuje impresionismus (výstava 1874 u Nadara, v Anglii 1889), který přenesl důraz na světlo, náladu a atmosféru. Vrchol přichází v 90. letech: secesní piktorialismus, ušlechtilé tisky (gumotisk, olejotisk, bromolejotisk) a založení Linked Ring Brotherhood (1892). A pak George Davison – úředník, manažer Kodaku a rebel – který pinhole kamerou rozmazal Cibulové pole (1890) a rozdělil Londýn na „ostré“ a „poetické“. Proč to všechno stále rezonuje i dnes? Poslechněte si.piktorialismus, secesní piktorialismus, Henry Peach Emerson, naturalistická fotografie, Linked Ring, George Davison, The Onion Field, gumotisk, bromolejotisk, olejotisk, Oscar Gustave Rejlander, Henry Peach Robinson, impresionismus a fotografie, dějiny fotografie, česká fotografie, František Drtikol

Mlhy, gumotisky a rozmazané cibule: Secesní piktorialismus

🎙️ Epizoda 26: V této epizodě se vydáme na mlhavou Šumavu 19. století, kde se místo erbů dědily stativy a místo šlechtických titulů skleněné desky. Seznamte se s fascinující (a občas tragikomickou) dynastií Quastů – rodinou malířů, koloristů a fotografů, kteří v Písku a Sušici vystavěli ateliéry, z nichž se linula vůně kolodia, gramofonu a občas i slz.Zjistíte:kdo byl Jan Zachariáš Quast, porcelánový miniaturista s nervy z kysličníku a srdcem z platiny,jak se z jeho dětí stali portrétisté, šumavští hipsteři i tragické postavy jak z Dostojevského,proč Konrád Quast domaloval zákazníkům oslí uši a proč se do ateliéru přestěhoval gramofon,jak Karolína a Marie Quastovy zachránily rodinné jméno i bez manželů, ale s fotoaparátem,a proč se i ten nejtemnější příběh dá exponovat do světla.💥 Kolodium, skleněné desky, expozice na věčnost i smutek ve stínu vývojky – to vše v epizodě, která spojuje dějiny fotografie, rodinnou ságu a ironický komentář k posedlosti obrazem.🔍 Klíčová slova pro vyhledávání: historie fotografie, Quast, kolodium, šumavští fotografové, 19. století, fotografický ateliér, portrétní fotografie, ženy ve fotografii, Karolína Quastová, Sušice, Písek, rodinný podnik, vizitková fotografie, kolorizace, tragédie ve fotografii, české fotografky.

Rodinné expozice a oslí uši: Sága rodu Quastů

🎙️ Epizoda 25: Jak vypadalo dětství před Instagramem a dětskými koutky v IKEA? V 19. století se obraz dítěte radikálně proměnil – z malého dospělého na andělské zjevení, které bylo třeba zvěčnit. Tato epizoda podcastu Ucho fotografie vás vezme do dob, kdy děti pózovaly jako malé Madonky, lezly ze zelí, a zároveň se stávaly hlavními postavami rané fotografie.📷 Dozvíte se:– Proč viktoriánští rodiče usilovali, aby jejich děti vypadaly jako mrtví andílci– Jak se měnilo společenské vnímání dětství a nevinnosti– Kdo byl Charles Dodgson alias Lewis Carroll a proč fotil malé holčičky i slavné umělce– Co chybí v jeho denících a proč jeho vztah s Alicí Liddellovou zůstává dodnes záhadou– A hlavně: proč se do říše divů vstupovalo přes objektiv fotoaparátuZůstáváme na hraně mezi nevinností, estetikou a kontroverzí.  Klíčová slova: Lewis Carroll, fotografie 19. století, dětská fotografie, viktoriánská éra, Alenka v říši divů, Charles Dodgson, portrétní fotografie, prerafaelité, historie fotografie.

Děti z kolodia: zelí, krajky a pedofilové

🎙️ Epizoda 24: V dnešním letním speciálu podcastu Ucho fotografie se ponoříme do historie pohlednice – papírového extroverta a sociálního sítka 19. století. Zjistíte:📮 Kdo poslal první obrazovou pohlednici (ano, sám sobě – a ano, s vtipem)📬 Jak Rakušan Emanuel Herrmann v roce 1869 zavedl Correspondenzkarte, první oficiální pohlednici bez obálky🪖 Proč se během prusko-francouzské války začalo místo dopisů posílat „Franz žije“🎨 Kdy se z jednoduché kartičky stal vizuální suvenýr a reklamní médiumA také se seznámíte s ikonou pohlednicové absurdity – Trudou Markusovou, manželkou Rudolfa Poppera, která na přelomu století létala balónem nad Šumperkem, padala z kola ve Vídni i Lvově a rozesílala pozdravy z budoucnosti i kolonády.👉 Epizoda vás provede zlatým věkem fotomontáží firmy Lederer & Popper, která z pražského ateliéru zásobila celou monarchii – někdy i jedním a tím samým modelem, jen s jinou parukou.⁠

Pozdravy z temné komory. Krátké dějiny pohlednice

🎙️ Epizoda 23: V dnešní epizodě podcastu Ucho fotografie si posvítíme na temné pozadí žánru, který vypadal nevinně – ale rozhodně nevinný nebyl. Vstupte do světa etnografické fotografie, kde se věda potkává s vizuálním kýčem, a koloniální nadřazenost se schovává za pečlivě komponované záběry.📸 Podíváme se na vznik etnografie jako vědeckého oboru v 19. století – doby, kdy se o kulturách jiných kontinentů rozhodovalo nejlépe z gauče v Londýně, ideálně na základě fotek od misionářů nebo vojáků. Zaměříme se i na vysokou cirkulaci etnografických pohlednic, které sloužily víc jako exotické suvenýry než jako nástroje poznání.👑 Hlavní hvězdou epizody je ovšem Edward S. Curtis – muž s posedlostí zachránit „mizící rasy“ původních obyvatel Severní Ameriky… tím, že je naaranžuje, nafotí a vloží do luxusního svazku knihy.⚔️ Řešíme i kritické otázky postkoloniální vizuální kultury: Co dělá inscenovaná fotografie s autenticitou? Jaké stereotypy Curtis pomohl vytvořit? A proč některé obrázky působí víc jako Walt Disney pro dospělé antropology než jako dokument?✨ Na závěr se dotkneme i současné kritiky etnografické fotografie a postkoloniální optiky v umění.🔑 etnografická fotografie, Edward S. Curtis, kolonialismus, vizuální stereotypy, postkoloniální kritika, fotografie 19. století, inscenace, vizuální manipulace

Etnograf v papučích: kolonialismus, gauč a fotoaparát

🎙️ Epizoda 22: Dávno předtím, než Amerika začala lákat startupisty, bývala česká kotlina Silicon Valley tiskařských technologií. Podíváme se na vynálezy, které změnily dějiny fotografie – a vznikly (jak jinak) u nás doma.Zatímco Marie Terezie se rozhodla tisknout peníze, aby měla na válku, čeští géniové jako Jakub Husník a Karel Klíč ladili světlotisk a hlubotisk do dokonalosti. Dozvíte se, proč se bankovky měly bránit padělatelům nahotinkami, co měl společného asfalt s fotografií a jak se tisk z hloubky stal novým vrcholem tiskařské estetiky.📸 Vynálezy jako heliogravura, světlotisk, trojbarevný tisk nebo rotační hlubotisk proměnily nejen tisk pohlednic a cenin, ale i vizuální kulturu celé Evropy. A otevřely dveře k masovému tisku fotografií v novinách – což úplně změnilo, jak svět vidíme.

Silicon Valley tisku: Česká kotlina a vynález fotografie pro masy

🎙️ Epizoda 21: V této epizodě se podíváme 👀 na královnu Viktorii z trochu jiné perspektivy – skrze čočku fotoaparátu! 🎞️ Podíáme se na viktoriánskou posedlostí obrazem, truchlením ve fotografii 🖤 i tím, jak se z panovnice stala první vizuální influencerka impéria.Dozvíte se:👑 proč Viktorie sbírala fotky služek, kuchařů i nahých Highlanderů,📚 jak katalogizovala portréty svých dětí v luxusních albech,💀 proč věřila, že fotka uchovává duši zesnulých,🌍 jak se díky fotografii stala známou tváří v Indii, Kalkatě i na pohlednicích z Nového Zélandu.A taky, co měl společného John Brown s rámečky na nočním stolku a proč měla královna v albu víc mrtvých než živých 📷🪦.

Monarcha jako mediální značka: Královna Viktorie

🎙️ Epizoda 20: ✨ Tentokrát se podíváme na to, jak britské aristokratky 19. století předběhly Picassa, dadaismus i Instagram. V době, kdy měly „dámy z vyšší společnosti“ sedět rovně a mlčet, vzaly do ruky nůžky, lepidlo a fotografii – a začaly tvořit vizuálně vtipné, subverzivní a často zcela absurdní fotokoláže.🐒 Nalepily hlavy příbuzných na těla opic, slepic, růžových poupátek nebo kentaura.🎩 Parodovaly společenské role, ironizovaly portrétní konvence a v soukromých albech vytvářely svět, kde se realita míchá s fantazií.👑 Poznáte příběhy Kate Gough, Lady Filmer a dalších kolážistek z tzv. Upper Ten Thousand, které místo uměleckých manifestů lepily karikatury princů a flirtovaly vizitkami.Dozvíte se také, jak koláže reagovaly na dobové vědecké teorie (ano, Charles Darwin v opičím těle!) i proč byl kroket nejrafinovanější předehrou viktoriánské éry. 🔎 Klíčová slova: viktoriánské koláže, aristokratky, ženský humor, salonní fotografie, carte de visite, vizuální kultura 19. století, Lady Filmer, Kate Gough, ženské dějiny umění, fotomontáž, meme v historii

Lepím, tedy jsem: salonní fotokoláže a vizuální humor aristokratek

🎙️ Epizoda 19:✨ Oscar Gustave Rejlander a Henry Peach Robinson 📸– dva muži, kteří fotku povýšili na inscenované drama hodné královského salónu…🖼️ V této epizodě se podíváme do doby, kdy fotografie snila o tom být malbou, a fotografové skládali negativy s vážností operního libreta. Dozvíte se:🔹 proč měla každá polonahá žena v obraze morální poselství🔹 jak vznikla fotografie složená z 30 negativů 🔹 co dělal princ Albert, když mu Viktorie zrovna nevládla v ložnici🔹 jak Rejlander i Robinson inscenovali smrt, hřích, ctnost… a taky trochu kýč🔹 proč viktoriánští diváci plakali i ječeli zároveň🎭 Od moralizujících fotografií přes prerafaelitský cosplay až po první photoshop s nůžkami a lepidlem – tahle epizoda ukazuje, že fotografie nemusela zachytit pravdu, stačilo, když se tvářila, že má smysl.

Malířství bez štětce: moralizující storytelleři s nůžkami

Co mají společného Aristoteles a Daguerre? Bez nich by tento podcast nikdy nevznikl, potažmo by nevznikla fotografie – médium, – které je tématem Ucha fotografie. Oceněná fotografka a kurátorka Kateřina Sýsová vás povede cestou od prvních daguerrotypií, kalotypií a koloidového procesu až k životům současných hvězd, jako jsou Annie Leibovitz, Gregory Crewdson nebo Nadia Lee Cohen. Přes kouzlo analogu až po éru digitálu a nekonečných swipů. Za každou fotografií může být ještě lepší příběh. Čekají váš ikonické osudy plné humoru i dějiny obrazů plné zvratů.

Ucho fotografie

Epizody

Poslouchej na

Odkazy

Informace