Tipy na podcasty o akciích a burze

iHeartMedia podle Bloombergu zvažuje prodej podcastů

Tipy na podcasty o zahraniční politice a dění ve světě

Tipy na podcasty o stavbě domu a rekonstrukci

Videopodcasty pořád stojí na zvuku, uvádí výzkum

Péče o duši není slabost říká podcast NA DUŠI

Podcasty jsou u mladých Američanů hned za rádiem

Spreaker slibuje bojovat proti neoprávněným kopiím

Tvůrci pustí zvukový spot i do videa, říká AdsWizz

Výdaje na podcastovou reklamu v USA vzrostly o 18 %

Nejposlouchanější český podcast o knihách. Tipy na čtení ze všech žánrů, rozhovory s autory a v každém díle dobrá nálada.

Knižní klub

Teri Hodanová a Hereira Simitqiu si do svého podcastu zvou úspěšné ženy z různých oborů, ale klasických motivačních hesel a klišé o seberozvoji se nedočkáme. Místo nudných rozhovorů nastupuje kreativní chaos, ze kterýho se dozvíš i věci, o kterých jsi ani nevěděl/a, že je vědět chceš. Podcast Girls to Girls vzniká pod hlavičkou GoOut.

Girls to Girls

#terapiesdilenim se stala nečekaným hitem poté, co Ester Geislerová a Josefina Bakošová aka Esterajosefina zveřejnily na Instagramu rozchodovou esemesku své kamarádky. Dnes jim od čtenářů chodí každý den stovky takových zpráv. Co všechno se za nimi skrývá a jaký vliv má vlastně online komunikace na naše vztahy? Holky vystupují ze své komfortní zóny a vydávají se na průzkum do terénu, mezi své sledující a taky pro radu k terapeutovi. Kompletní audio seriály Audionautu najdete na Apple podcasts, Patreonu a HeroHero.

Terapie sdílením: Průvodce moderními vztahy

Internet a přehršel informací bezstarostnému mateřství moc nepřispívá. Protichůdné názory na vás skáčou každý den a webové diskuse čtenářky často znejišťují. Předávání informací z generace na generaci dnes skoro neexistuje. Jak se potom máte rozhodnout, jestli „zabít“ dítě lepkem z bílého pečiva, nebo nechat zakrnět jeho jazykové svalstvo, když mu rohlík nedáte? I proto vznikl pořad Automatky.Všechny díly podcastu Automatky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Automatky

Hodinová rozhlasová výprava do oblasti intimity, sexuality, vztahů a jejich proměn. Pokoušíme normy, odchylky i úchylky, je-li třeba, pálíme do zažitých stereotypů.Všechny díly podcastu Kvér můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kvér

Jsem teenager co povídá o svém roce stráveném na střední škole v USA - zážitky, tipy a zkušenosti nejenom pro lidi co o takovém pobytu přemýšlejí. Je to prostě podcast o studiu v zahraničí.

Střední v USA

Ve druhé polovině 30. let se firma Baťa stává globálním koncernem, jenž pod vedením Jana Antonína Bati zaměstnává jen ve Zlíně přes 32 tisíc pracovníků (1937). Pro lepší organizaci uvnitř podniku se v roce 1936 začíná uvažovat o realizaci tří administrativních budov pro 2 tisíce úředníků. Objekty měly být standardizovanými pětietážovými stavbami navzájem propojenými mosty. Druhou variantou, kterou architekt Vladimír Karfík, šéf Stavebního oddělení, vedení podniku nabídl, byla výšková budova – 17poschoďový mrakodrap.
Více k epizodě: https://zam.zlin.eu/objekt/43-budova-21

Budova 21

Prostor horní části budoucího prospektu byl již od 2. poloviny 20. let vnímán jako exkluzivní místo. Zlínský architekt František Lýdie Gahura, po němž prospekt nese jméno, do něj ve svém „futuristickém“ plánu Zlína budoucnosti z roku 1927 umístil budovu kina, které v soustředném kruhu osázel budovami internátů.
Více k epizodě:https://zam.zlin.eu/objekt/151-studijni-ustavy

Studijní ústavy

Prosklený kvádr stojící na vrcholku svažitého parkového terénu ohraničeného po stranách internáty hromadného ubytování a doplněný dvojicí Studijních ústavů je bezpochyby jednou z nejvýznamnějších meziválečných realizací ve Zlíně.
Více k epizodě: https://zam.zlin.eu/objekt/16-pamatnik-tomase-bati

Památník Tomáše Bati

Souběžně se vznikem prvních internátů a budováním náměstí Práce a školního areálu se od roku 1931 začíná formovat nové prostranství uprostřed prudce se rozvíjejícího města. Zelený pás tvoří severojižní kompoziční osu centra, je lemován dvěma řadami internátních budov a propojuje lesy nad Zlínem s městskými parky v údolí.
Více k epizodě: https://zam.zlin.eu/objekt/15-gahuruv-prospekt

Gahurův prospekt

Jednou z výrazných dominant náměstí Práce je budova Velkého kina. Stala se nedílnou součástí nově se formujícího centra Zlína spolu s dalšími stavbami iniciovanými firmou Baťa – Obchodním domem a hotelem Společenský dům (nyní Moskva). Jednoduchý kubus kina, vymykající se firemnímu stavebnímu standardu, měl dočasně vyřešit potřebu kulturního stánku v blízkosti továrny.
Více k epizodě: https://zam.zlin.eu/objekt/11-velke-kino

Velké kino

V průběhu 20. a zejména 30. let se začala firma Baťa v souladu s principy tzv. kapitalismu blahobytu (welfare capitalism) koncentrovat na cílené rozšiřování mimopracovního komfortu svých zaměstnanců. Vedení podniku se během zámořských cest inspirovalo systémem fungování amerických průmyslových společností a své zkušenosti uplatnilo i ve Zlíně.
Více k epizodě:https://zam.zlin.eu/objekt/14-spolecensky-dum

Společenský dům

Devítipodlažní objekt byl jedním z největších a nejmoderněji vybavených obchodů v Československu. Společně se Společenským domem a Správní budovou, které byly postavené jen o několik let později, vznikl moderní veřejný prostor pro pohyb tisíců firemních zaměstnanců (v roce 1932 jich bylo už přes 32 tisíc).
Více k epizodě: https://zam.zlin.eu/objekt/13-obchodni-dum

Obchodní dům

S rozvojem obuvnických závodů v druhé polovině 20. let, který pokračoval přes nastupující hospodářskou krizi i v následujícím desetiletí, je spojena také výstavba obchodních domů, samostatných prodejen, které jsou v dobovém tisku nejčastěji nazývány Dům služby.
Více k epizodě:⁠ https://zam.zlin.eu/objekt/12-trznice

Tržnice

Zlín se stal v meziválečném období díky prosperitě firmy Baťa rychle rostoucím moderním městem s nezaměnitelným architektonickým stylem i životním tempem. Také historie centrálního prostoru nově budovaného firemního města – náměstí Práce, se odvíjela od rozvoje Baťova závodu.
Více k epizodě:⁠https://zam.zlin.eu/objekt/9-namesti-prace

Náměstí Práce

O možnosti zřídit ve Zlíně měšťanskou školu se mezi místními zastupiteli začíná diskutovat v návaznosti na změnu rakousko-uherského školského zákona už v roce 1872. Vzdělání, které doposud zajišťovaly obecné školy, měly o navazující tři ročníky rozšiřovat školy měšťanské.
Více k epizodě:⁠ https://zam.zlin.eu/objekt/7-mestanska-skola-zlinsky-klub-204

Měšťanská škola - Zlínský klub 204

Zřízení řeznické koncese pro obyvatele domu číslo 9 Karla Mikšíka je datováno do roku 1899. V této činnosti pokračuje i řeznický tovaryš Eduard Červinka, s jehož jménem je dnes objekt na okraji západní fronty náměstí Míru automaticky spojován.
Více k epizodě:⁠ https://zam.zlin.eu/objekt/6-dum-eduarda-cervinky

Dům Eduarda Červinky

Souběžně s prací pro firmu Baťa provozoval architekt František Lýdie Gahura také svou vlastní projekční kancelář. Jednou z realizací vzniklých ve Zlíně nezávisle na firemním zadání je dům č. 65 ve středu severní fronty na náměstí Míru (dříve Hlavním náměstí). Stavba v čistě funkcionalistickém stylu je příkladem architektovy realizace, v níž se nemusí držet firemních požadavků estetických ani finančních.
Více k epizodě:https://zam.zlin.eu/objekt/4-cinzovni-dum-frantiska-jelinka

Činžovní dům Františka Jelínka

Zlínský architektonický manuál (ZAM) je odborně popularizační databáze architektonických a uměleckých objektů, souborů staveb a veřejných prostranství vzniklých v letech 1894–2018. Tematické trasy představují proměnu Zlína z malého rolnického města v moderní Zlín úzce spojený s růstem firmy Baťa a zároveň jeho stavebně historický vývoj, který se odehrál od konce 2. světové války do současnosti.

Další trasy věnované zlínské a baťovské architektuře jsou k dispozici na www.zam.zlin.eu

ZAM – Zlínský architektonický manuál

Epizody

Poslouchej na

Odkazy

Informace