V červenci 2026 vydali němečtí zemští mediální regulátoři (ZAK) první rozhodnutí vůči Google AI Overviews a Perplexity s argumentem, že německé mediální právo se vztahuje i na AI vyhledávání a chatboty. Nyní je v připomínkovém řízení návrh zákona, který to chce zákonem zakotvit, a zároveň nově vymezit, co je žurnalisticky odpovědný obsah. Creator content a podcasty jsou součástí tohoto vymezení, ale ne plošně.
Ze světaŠárka Möllerová
2. 10. 2026
Co DMStV Teil 2 skutečně navrhuje
Návrh druhé části Digitale Medien-Staatsvertrag, který Rundfunkkommission odeslala 16. září 2026 do veřejné konzultace, rozšiřuje kategorii tzv. žurnalisticky-redakčně vedených nabídek. Do ní mohou nově spadnout podcasty a YouTube kanály, ale jen ty, které jsou svou povahou žurnalistické, ne každý hobby podcast nebo vlog.
Tvůrci v této kategorii by museli zveřejnit, kdo za obsah zodpovídá, zpětně opravovat chyby a v případě potřeby zveřejnit oponentní odpověď. Licenční povinnost zákon neplánuje. Rozsah povinností závisí na dosahu a vlivu daného pořadu, ne na formátu.
Zákon také zavádí povinnosti pro všechny tvůrce s placenou spoluprací, sponzorovaný obsah musí být jasně označen jako reklama, a zakazuje uměle generovaný dosah přes boty nebo koordinovaný software.
Proč je AI tím hlavním příběhem
Zatímco creator content je v návrhu spíše upřesněním stávajících principů, regulace AI je skutečnou novinkou. Návrh DMStV Teil 2 obsahuje ustanovení, podle nějž jsou poskytovatelé AI informačních systémů zodpovědní za obsah generovaný těmito systémy, „Anbieter von KI-Informationssystemen sind für die von diesen generierten Inhalte verantwortlich." Tato věta by Google, Perplexity nebo podobné chatboty zařadila do kategorie mediálních aktérů s povinnostmi zveřejňovat zdroje a vysvětlovat fungování svých nástrojů.
Toto není jen budoucí záměr. ZAK vydala první rozhodnutí vůči Google AI Overviews a Perplexity už v červenci 2026, na základě stávajícího Medienstaatsvertrag z roku 2020, který již zahrnuje telemedia, platformy a zprostředkovatele. DMStV Teil 2 by tuto praxi zákonem kodifikoval a upřesnil.
Za porušení pravidel pro označování syntetického obsahu a deepfaků hrozí pokuty až 15 milionů eur. Zemské mediální úřady by zároveň dostaly zákonný základ pro automatizované monitorování obsahu, text, obraz, audio i video, s tím, že automatizovaná detekce je vždy následována lidskou kontrolou.
Kde teď zákon stojí a co to znamená pro české tvůrce
Teil 2 je zatím návrh v připomínkovém řízení, které trvá do 13. listopadu 2026. Po jeho skončení přijde návrh smlouvy, notifikace Evropské komisi a ratifikace všech 16 spolkových zemí, přičemž Část první, schválená hejtmany 25. června 2026, vstoupí v platnost 1. srpna 2027.
Pro české tvůrce nejde o bezprostřední hrozbu, ale o relevantní regulatorní experiment. YouTube tvoří 39 % podcastové konzumace u týdenních posluchačů (Spotify 20 %), a tvůrce oslovující německé publikum nebo distribuující přes německé platformy by se pod německý zákon mohl dostat bez ohledu na svou národnost. Pokud Německo úspěšně aplikuje mediální regulaci na AI answer engines a žurnalistický creator content, může to ovlivnit evropskou debatu o hranici mezi „tvůrcem" a „regulovaným médiem."
Čtěte také