Autorka podcastu Nádech přiznává, že vlastní pořad o duševním zdraví, vztazích a seberozvoji pro ni znamená naplnění dávného snu. „Což je splněný sen i velká výzva, protože podcastování je pro mě stále nová věc,“ říká v rozhovoru pro České podcasty. Prozrazuje, jak vznikl název pořadu, jak vybírá témata a hosty i které podcasty sama poslouchá.
Podcast Nádech si můžete pustit tady.
Jak byste popsala svůj podcast někomu, kdo o něm nikdy neslyšel?
Nádech je o tom, co se odehrává uvnitř nás. Co cítíme a proč, jak se vztahujeme sami k sobě, k ostatním i ke světu kolem. Nechce ale individualizovat, takže se dívá i na to, jak do toho celého vstupuje společnost. Jaké normy nám předává, jak spoluutváří to, kým jsme nebo chceme být. Tedy do té míry, do které to umožňuje třicetiminutový rozhovor. Řeší nadčasová témata, ale občas nahlíží i do popkultury a současných trendů. Třeba hned první díl tak trochu reagoval na film The Drama, který se zabýval tím, jestli o sobě v partnerských vztazích musíme vědět všechno.
Co vás přivedlo k myšlence založit podcast?
Už delší dobu jsem přemýšlela, že by dávalo smysl psanou žurnalistiku doplnit o tu audio. Sama vím, že na čtení delších textů často nezbývá čas, zatímco podcasty často lépe zapadají do toho, jak fungujeme. Umožňují multitaskování: poslouchání, zatímco uklízíme, jedeme autem, jdeme pěšky.
Zároveň se ve mně rodil nápad na podcastovou sérii, kterou jsem chtěla stvořit právě pod hlavičkou Českého rozhlasu. Koncept jsem nabídla skrze námětový formulář a odtud se dostal do posledního kola výběru, kdy jsem ho prezentovala před šéfredaktorkami a šéfredaktory různých stanic a dalším vedením rozhlasu. Na základě toho se se mnou spojila šéfredaktorka Radia Wave Bára Šichanová s nabídkou moderovat pořad o duševním zdraví. Což je splněný sen i velká výzva, protože podcastování je pro mě stále nová věc.
Jak vznikl název a co pro vás znamená?
Název jsme vymysleli kolektivně. Má symbolizovat zklidnění, setrvání, prostor, skrze který se můžeme zastavit a věnovat se na chvíli sami sobě. Ať už se potřebujeme zamyslet nad něčím, co aktuálně řešíme, chceme se obohatit, získat více nástrojů a zdrojů, jak o sebe nebo o ostatní pečovat. Představuju si takové to vyživující nadechnutí, díky kterému nakonec můžeme dýchat více zhluboka, pauzu, která nás trochu uzemní, pár sekund odstupu předtím, než budeme reagovat. Taky mi to asociuje vzdušnost, lehkost, vědomost, větší svobodu v tom, jak se rozhoduju a jak procházím životem.
Co všechno obnáší příprava jedné epizody?
Vymýšlení témat, otázek i hostů a hostek, jejich oslovování, samotné natáčení, stříhání a promo na sítích, spolupráce s dramaturgem a dramaturgyní. Pro mě to taky momentálně znamená hodně přemýšlení o tom, jak to dělat lépe, jak to dělají ostatní, a hledání nějaké vlastní cesty.
Kde berete inspiraci na témata a hosty?
Ze života, takzvaně.
Kde nahráváte a jakou techniku používáte?
Ve studiích Českého rozhlasu – používám, co tam zrovna mají. :-)
Používáte při tvorbě něco, nástroj, appku, AI tool či technologii, bez které si to už neumíte představit?
Asi jdu trochu jiným směrem, než na co se otázka ptá, ale budou to sociální sítě, kde sleduju, co se děje, o čem se lidi baví, co řeší, co je trápí i těší. A z toho čerpám inspiraci pro další díly. A miluju jakýkoli aplikace na poznámky, ideálně takový, kde je možný užívat hodně barviček, obrázků, zaškrtávacích políček, emotikonů a tak.
Co vás na podcastování baví nejvíc?
Povídání si s lidmi o věcech, které mě zajímají a naplňují údivem. O věcech, které někomu můžou pomoct, poradit. Osvětlování témat, o kterých se tolik nemluví, která mívají punc tabuizace, děsivosti, jinakosti.
Co byste poradila někomu, kdo chce začít s podcastem?
Nebát se být v něčem začátečník nebo začátečnice – i když je to nepříjemný. A ptát se na zpětnou vazbu lidí, kterým důvěřujeme, protože sami sobě máme tendenci být největším kritikem, kritičkou. A nebát se se za svůj nápad postavit, ať už chceme začít sami nebo s nápadem plánujeme oslovit nějaké médium.
Jakou roli hraje podcast ve vašich financích? Přináší vám příjem, investujete do něj čas a prostředky, nebo něco mezi?
Tvoří jeden z mých příjmů.
Plánujete nějakou podcastovou akci?
Určitě, až se s podcastem trochu víc rozkoukáme! Těším se na to!
Co byste si s podcastem přála zažít a koho pozvat?
Chtěla bych svoji práci dělat dobře, důsledně, citlivě, empaticky. Chtěla bych dlouhodobě přispívat k tomu, abychom nepochybovali o tom, nakolik jsou témata duševního zdraví a vztahů zásadní, nakolik jsou veřejným zájmem. Ráda bych skrze Nádech ukázala, že péče o duševní zdraví by měla být dostupná všem, že je pro všechny. Že není zženštilé, sobecké nebo zbytečné se jí věnovat. A vždycky si ráda povídám s těmi, kteří to mají podobně.
Jaké podcasty sama posloucháte? Vyberte z nich 3 až 5 epizod, které byste doporučil posluchačům.
Vinohradskou 12, The Gray Area with Sean Illing, Pillow Talks, Vyhonit ďábla (doporučuju třeba epizodu o nových pravidlech mužství s Tadeášem Žďárským nebo jejich sérii o přátelství), Sex and Psychology Podcast, The Joy of Why (díl o tom, co je to vědomí), všechny série na Radiu Wave a další nový pravidelný pořad na Radiu Wave, Fasády(například epizodu o sousedských vztazích).
O tom, jak vzniká podcast plný osobních i tabuizovaných témat, jsme si na Českých podcastech povídali i s Terezí a Zuzanou z Vyhonit ďábla. A pokud vás zajímají další tipy na podcasty o duševním zdraví, sepsali jsme jich pro vás víc.
Co doporučujete svým posluchačům? Třeba knihu, podcast, cokoliv vás zaujalo.
Dělat věci taky jen tak pro radost, ne vždy je na to čas, ale analogový, offline koníčky jsou můj staronový objev roku.
Podcast Hovory z kabinetu položil otázku: Na co bys chtěl(a), aby se tě jako podcastera někdo v rozhovoru zeptal?
Asi kdy mi poprvé došlo, že je téma duševního zdraví důležité. A rovnou si teda i sama odpovím: když jsem si uvědomila, jak hrůzostrašné dopady může mít to, když je tematika duševního zdraví tabuizovaná a péče o něj je nedostupná, genderovaná, individualizující a systematicky nepodporovaná. Důsledky hodně z nás vidí všude kolem sebe. Ale pokud mi něco dodává naději, je to pocit a vědomí, že se to snad trochu mění a lepší. Že se spoustu z nás snaží o kultivaci prostoru v sobě i kolem sebe, o vytváření hezčího a bezpečnějšího mezilidského prostředí. Kéž by na to jednou měli čas, prostředky, emoční kapacitu i další zdroje všichni.
Více rozhovorů s podcastery najdete tady.