Vlny vrací dokument o střelbě, soud zrušil zákaz

Co soud rozhodl

Platforma Vlny na začátku roku 2026 zveřejnila dokumentární minisérii o střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, při které v prosinci 2023 zemřelo 14 lidí a 25 jich bylo zraněno. Autorka Jana Škopková ji připravila jako osmidílné pátrání po tom, zda tragédii šlo předejít. Po zveřejnění prvních čtyř dílů ale zasáhl soud.

Předběžné opatření, které vydal Obvodní soud pro Prahu 1, nařídilo platformě stáhnout už zveřejněné díly a zbytek nezveřejňovat. Návrh podali někteří pozůstalí obětí. Ze zamýšlených 8 dílů se tak k posluchačům dostaly jen 4. „Respektujeme rozhodnutí soudu a do pravomocného skončení věci nebudeme minisérii zveřejňovat,“ uvedla tehdy platforma.

Vlny se proti opatření odvolaly s tím, že jde o nepřiměřený zásah do svobody projevu a práva veřejnosti na informace. Zablokované díly 5 až 8 měly podle platformy rozebírat krizové řízení a reakci institucí před tragédií, během ní i po ní. Doprovodný diskusní podcast VINA přitom běžel dál a nabízel hlubší kontext, který se do samotného dokumentu nevešel.

V září 2026 pak odvolací Městský soud v Praze předběžné opatření zrušil a překážka bránící zveřejnění dílů 5 až 8 padla. Podle soudu jsou okolnosti tragické střelby věcí veřejného zájmu, přinejmenším co se týče prevence a připravenosti bezpečnostních složek. Minisérii označil za dokumentární dílo, které se snaží působit vážně a bez senzacechtivosti. Vlny teď celou sérii znovu vysílají včetně dílů, které dřív nikdo vidět nesměl.

Spor o pietu, soukromí a způsob zpracování

Odvolací rozhodnutí ale spor neuzavírá. Řízení ve věci samé pokračuje a předběžné opatření bylo od začátku jen dočasný procesní nástroj. O pravdivosti ani etice dokumentu nerozhoduje. Web Manipulátoři upozornil, že soud prvního stupně nezakázal pravdu, zastavil konkrétní dokument kvůli sporu o pietu, soukromí a způsob zpracování.

Právě způsob zpracování patří k jádru sporu. Kritici mířili hlavně na dramatické rámování prvního dílu, který otevírá pohled z perspektivy pachatele. Soud i komentátoři popisují napětí mezi právem pozůstalých na ochranu a důstojnost a právem veřejnosti ptát se institucí, jak k tragédii mohlo dojít. Vlny od začátku tvrdily, že cílem bylo události porozumět. O hledání viníka podle nich nešlo.

Případ ukazuje, jak křehké je postavení dokumentárního audia, které se pouští do citlivých témat. Jediný návrh na předběžné opatření dokáže stáhnout hotové díly z internetu dřív, než se stihne posoudit, jestli je na nich něco skutečně závadného. Pro české podcastové a dokumentární tvůrce je proto podstatné, že odvolací soud tentokrát převážil veřejný zájem. Spor o hranice mezi pietou a právem vědět tím ale zdaleka nekončí.

Čtěte také

• Investigativa se přesouvá do sluchátek
• Nejlepší krimi podcasty
• Objev roku 2026. Co se skrývá za Motýlem za katrem