SVĚTOVÍ poznávají svět skrze lidi a zkušenosti

„V podcastech se ptáme na mentalitu lidí, na to, jak se našemu hostovi dařilo navazovat vztahy a přátelství a zda se po čase cítil, že v cizí zemi zapadl. Snažíme se, aby v rozhovoru zazněly unikátní zkušenosti, ne jen faktické informace,“ říkají autoři podcastu SVĚTOVÍ.

Podcast SVĚTOVÍ vznikl z zrušené cesty za covidové pandemie. Dnes má přes 150 epizod, vlastní studio a posluchače, kteří čekají na každý nový díl. V rozhovoru autoři prozrazují, proč se soustředí na lidskou zkušenost místo statistik a proč si myslí, že budoucnost podcastů patří silným hlasům, ne umělé inteligenci.

Více podcastů o cestování a dobrodružství najdete v našem výběru.

Jak byste popsali svůj podcast někomu, kdo o něm nikdy neslyšel?

Do podcastu si zveme hosty, kteří sdílí zkušenosti ze života v zahraničí nebo s cestováním na zajímavá a netradiční místa. Ve více než 150 epizodách jsme takto už zabrousili do téměř všech koutů světa a posluchačům přibližujeme, na jakých hodnotách kde stojí společnost, co je pro tamější lidi důležité a jak se dá život porovnat s tím v Česku.

Co vás přivedlo k myšlence založit podcast?

V roce 2019 jsme si naplánovali tříměsíční cestu kolem Černého moře – na jaro 2020. Jenže s pandemií byly plány tytam. Když jsme tedy nemohli cestovat, začali jsme o tom alespoň povídat – a tak jsme založili podcast SVĚTOVÍ. Vtipné je, že už tehdy jsme si mysleli, že podcast dělá opravdu každý.

Jak vznikl název a co pro vás znamená?

Názvu našeho podcastu předcházelo několik brainstormingů a spousta podivných titulů. Název SVĚTOVÍ popisuje naše hosty – převážně cestovatele a lidi, kteří mají zkušenosti se životem v zahraničí, ale také lidi, kteří tvoří něco světového.

Jakou roli hraje podcast ve vašem životě?

Radek: Je součástí prakticky každého dne. Rozšiřuje mi obzory.

Jan: Pro mě je to učiliště několika oblastí zároveň: management, komunikace, moderování rozhovorů, sledování trendů na sociálních sítích či technické řešení podcastových platforem a background podcastingu obecně. Při přípravě podkladů na rozhovor se navíc vždy dozvím spoustu zajímavostí.

Jak se vaše tvorba od prvních epizod proměnila?

Vydáváme epizody pravidelně a častěji, jsme zběhlejší a organizovanější v celém procesu tvorby. Více rozumíme tomu, jak epizodu nazvat, jaký zvolit náhledový obrázek. Na začátku jsme měli spíš vlastní domněnku, co posluchači chtějí, než abychom to opravdu zkoumali. Postupem času jsme vybrousili koncept, na kterém stavíme dodnes. Dnes dokážeme lépe odhadnout, která témata budou rezonovat a víme, co lidé chtějí, aby v rozhovoru zaznělo.

A zároveň s tím vším se stále učíme. 🙂

Co všechno obnáší příprava jedné epizody?

Nedávno jsme to počítali – jedna epizoda vychází na cca 31 hodin práce ve dvou lidech – od hledání hostů, komunikaci s nimi, po přípravu otázek, natáčení, střih, přípravu videa pro vydání a community management.

Kde berete inspiraci na témata a hosty?

S tím, jak podcast vyrostl, se hosté ozývají převážně sami: lidé, kteří mají zajímavé cestovatelské příběhy a chtěli by je sdílet. Aktivně hledáme hosty třeba v knihkupectvích, kde čas od času projdeme nové i starší tituly. Nebo si procházíme harmonogramy cestovatelských festivalů či přednášek. Občas také narazíme na někoho na Instagramu, kdo sdílí zkušenosti ze života v zahraničí. Čas od času si zveme také akademiky z vysokých škol, na popovídání si o nějaké zemi z jiného pohledu. Epizody vydáváme každý týden a musíme zaklepat, ale inspirace nás zatím neopouští.

Co je pro váš podcast typické, třeba opakující se otázka, rubrika nebo tón, kterým ho vedete?

Od vzniku podcastu se držíme myšlenky, že cizí zemi nejlépe poznáte skrze tamější obyvatele. V podcastech se ptáme na mentalitu lidí, jak se našemu hostovi s nimi navazovaly vztahy a přátelství, zda se po čase cítil/a, že v cizí zemi zapadl/a. Snažíme se, aby v rozhovoru zazněly unikátní zkušenosti, ne jen faktické informace (cena chleba, počet obyvatel, nadmořská výška apod.), které si člověk jednoduše vyhledá na internetu.

Kde nahráváte a jakou techniku používáte?

Máme vlastní studio v centru Brna. Naší doménou je YouTube a Spotify, takže používáme tři kamery Panasonic Lumix GH5 a pro dobrý zvuk mikrofony Shure SM7B a Rodecaster Pro II.

Máte při nahrávání něco, co z něj dělá váš osobní rituál, nebo třeba nástroj, appku či technologii, bez které si to už neumíte představit?

Radek: Upozornit hosta na to, aby při natáčení nehýbal stolkem a křesílkem, které je kvůli kamerám umístěno na značkách. Ne vždy to dopadne na úrodnou půdu. 😀

Jan: Pokud je host nervózní, vždy ho ujistím, že nenatáčíme naživo a v případě potřeby můžeme cokoliv vystřihnout, přeříkat nebo se k něčemu vrátit. Většinou však hosté, kteří se na toto ptají, během podcastu nakonec nemívají s nervozitou problém. Z technologií je to určitě iPad v ruce během natáčení, z aplikací Google Kalendář a Trello.

Co vás na podcastování baví nejvíc?

Radek: Samotný proces tvorby, že tvoříme něco hodnotného pro lidi, kteří celý týden čekají na novou epizodu. Také to, že naším prostřednictvím mohou cestovat i lidé, kteří z jakéhokoliv důvodu cestovat nemohou, nebo si mohou znovu prožít zážitky ze země, kde sami jednou žili. Nebo se prostě jen chtějí dozvědět víc o světě.

Jan: Baví mě přinášet divákům vhledy do nejrůznějších kultur a po celém světě a ukazovat jim, že svět nekončí za kopcem, který mají na obzoru. Věci, které my v Česku zdánlivě nechápeme, jsou 5 000 km na východ úplně normální – a je to tak v pořádku. Je fajn, když se v komentářích ozvou lidi, kteří tomuhle rozumí a kteří si díky podcastu projedou místa, kam by se sami nejspíš nikdy nevydali.

Ke které epizodě máte nejbližší vztah a proč?

Radek: Život ve Vietnamu. Podařilo se nám udělat rozhovor s Vaškem, který se narodil vietnamským rodičům v Česku. V dospělosti se odstěhoval nazpět do Vietnamu a hledal tam svoji vietnamskou identitu. Epizoda je výjimečná v tom, že jsme zpovídali někoho, kdo zná a žije obě strany barikády, jak českou, tak vietnamskou mentalitu a těžko říct, jestli se nám tohle ještě někdy povede zopakovat.

Jan: Epizoda o izraelsko-palestinském konfliktu s docentem Markem Čejkou, který se problematikou zabývá přes 20 let. Natáčeli jsme asi dva týdny po vypuknutí války v Pásmu Gazy, dodnes si vzpomínám na svůj dojem z rozhovoru, na kontrast informací od odborníka vs. co zaznívalo v médiích. Dovedlo mě to k většímu zájmu o izraelsko-palestinský konflikt, který vůbec není černobílý a v našich končinách ne vždy objektivně prezentovaný.

Zažili jste díky podcastování něco, co by se jinak nestalo?

Setkali jsme se s řadou skvělých, inspirativních i známých lidí, které bychom bez podcastu pravděpodobně nepotkali. Podcast nám také otevřel dveře do světa – sami cestujeme a natáčíme z cest dokumenty a díky dosahu našeho YouTube kanálu se nám podařilo spolupracovat s cestovními kancelářemi, pro které jsme natočili cestopis z míst, kam bychom se sami jen těžko dostali (např. Irácký Kurdistán, Alžírsko…). Na cestách jsme zažili nespočet nezapomenutelných situací – byli jsme v uzbecké televizi, zažili jsme domácí párty v Íránu plnou alkoholu, přednášeli v ázerbájdžánské škole o Česku nebo jsme přespali na Sahaře ve společnosti místních Tuaregů.

Co byste poradili někomu, kdo chce začít s podcastem?

Od začátku to dělej s mindsetem, jako bys už měl/a ty statitisíce sledujících, které chceš. Nejhorší totiž je na začátku stavět vlastní úspěch na reakcích od diváků a po pěti epizodách si říct, že můj podcast nikoho nezajímá a zabalit to.. Počítej s tím, že obsahu existuje strašně moc a může trvat i rok, dva, než si tvého podcastu někdo pořádně všimne a začneš sbírat pravidelné publikum.

Taky mysli to, že obsah je nad vším. Nepotřebuje natáčet v pronajatém studiu, abys pak zjistil/a, že to finančně nevychází a skončil/a ještě dřív, než bys měl/a naději prorazit. Začni klidně doma, neřeš techniku a soustřeď se na to, aby to obsahově bylo super.

Jakou roli hraje podcast ve vašich financích? Přináší vám příjem, investujete do něj čas a prostředky – nebo něco mezi?

Podcast nám pravidelně generuje příjem z YouTube a občasně ze spoluprací. Velká investice přišla, když jsme se na začátku roku 2025 rozhodli postavit si vlastní studio, třetinu nákladů se nám však podařilo pokrýt ze sbírky na Donio, za což jsme našim posluchačům moc vděční. Příjem z podcast zatím tvoří jen část našeho měsíčního příjmu, není to naše full time práce. Proto aktuálně podnikáme kroky k tomu, abychom příjmu měli více, a tím pádem i více prostoru na tvorbu dalšího obsahu.

Jaké další aktivity se kolem podcastu postupně objevily?

Už zmíněné natáčení cestopisů pro cestovní kancelář, občas jsme se zúčastnili filmového festivalu s některým z našich cestopisů, budeme pronajímat vlastní podcastové studio a také se chystáme na živé rozhovory na festivalu.

Co byste si s podcastem přáli zažít?

Radek: Přál bych si, natočit epizody o všech zemích světa.

Jan: Přál bych si vydat příběhovo–faktickou knihu s těmi nejlepšími příběhy a informacemi, které v různých epizodách zazněly.

Jaké podcasty sami posloucháte?

Radek: Pravidelně poslouchám pouze Kudy běží zajíc. U ostatních podcastů vždy podle tématu/hosta.

Jan: Přiznám se, že v roce 2025 jsem téměř neměl čas poslouchat podcasty. Víceméně pravidelně poslouchám Kecy & politika, občas Čestmíra a DVTV, občas si poslechnu zahraniční: Chris Williamson, Andrew Huberman, Lex Fridman nebo Joe Rogan.

Co doporučujete svým posluchačům? Třeba knihu, podcast, cokoliv vás zaujalo.

Aby dali šanci i epizodám o méně známých zemích, často bývají neprávem opomíjené. A taky aby si poslechli náš druhý podcast VYSNĚNEJ FLEK, který se teprve rodí.

Koho byste si přáli pozvat? Ať už žijícího nebo ne…

Jan: Už roky mám doma knihu Íránský poutník (je ostuda, že jsem ji ještě nečetl). Napsal ji orientalista Jan Rypka, narozen v roce 1886. Chtěl bych si v podcastu popovídat s někým takovým, kdo cestoval do různých koutů světa úplně jinak, než cestujeme my.

Podcaster před vámi položil otázku

Položená otázka od podcastu Stověžatá vypráví: V jaké formě vidíte budoucnost podcastingu za 10 let?

Radek: Podcast už bude mít opravdu každý, takže obrovská konkurence, nutnost předplatného, lidi budou poslouchat stále lidi, ne AI. Bold prediction: většina podcastů se přesune do online prostředí. Nutnost chrlit obsah a automatizace postprodukce a technický pokrok zapříčiní, že podcasteři budou vydávat násobně víc epizod a pohřbí to velkou část fyzických komerčních studií.

Jan: Obsahu bude existovat nepředstavitelně více. Už dnes vzniká velké množství AI generovaných YouTube kanálů a podcastů, které jen kompilují existující informace. Oproti člověku však dokážou vychrlit třeba 100 epizod denně. Human-made podcasty, které takto staví svůj obsah, v budoucnosti neobstojí AI konkurenci. Přežijí ty se silnou značkou a s jedinečnými, originálními informacemi a poznatky pro posluchače. Jako dnes pokračuje trend zakládání nových podcastů, bude stejným trend vytváření placených komunit a velká přetahovaná o diváky s omezenou pozorností (to se do jisté míry děje už dnes).

Nebo i ty nejlepší podcastery nahradí obecná umělá inteligence (AGI) tak, že divák nerozezná AI od reality… kdo ví.

Více rozhovorů s podcastery najdete tady.