Tvůrci podcastové série Wargame: Česko poprvé přiblížili zákulisí nahrávání i samotné přípravy projektu. Prozradili, jak vznikala krizová simulace, která se z nápadu proměnila v podcastovou hru o rozhodování, jak probíhalo nahrávání, co obnášely přípravy a jaké plány mají s projektem do budoucna.
O podcastové sérii Wargame: Česko jsme už psali v samostatném článku, kde jsme představili, jak tým tvůrců z NWCMRS přenesl myšlenku krizové simulace do českého prostředí. Série inspirovaná britským originálem ukazuje, jak by Česká republika reagovala v momentě, kdy se Evropa ocitne v bezprostřední hrozbě.
Tentokrát jsme se s tvůrci i účastníky potkali osobně. Debata k Wargame Česko v pražském prostoru Chapter nabídla zákulisní pohled na vznik i nahrávání projektu, který vznikl v rekordním čase.
Příprava trvala asi tři týdny
Za komplexností celého projektu stojí gamemaster Jan Kofroň, který navrhl dějový a logický rámec hry a během natáčení simuloval rozhodování NATO. „Tomáš mi zavolal, jestli jsem slyšel britský podcast. Poslechl jsem si ho, ale ne úplně se mi líbil,“ vzpomíná se smíchem. „Naše rozehra je uvěřitelnější než ta britská. Není tam nic, u čeho byste si řekli, že by se nemohlo stát.“
Scénář byl podle něj hotový docela rychle, následně ho tým rozpracovával a vytvářel detailní road mapu. „Bez téhle práce by to nikdy nevzniklo,“ říká Kofroň. Na přípravě projektu se pracovalo prakticky nonstop po dobu tří týdnů.
Ukázka časové mapy projektu
Nahrávalo se jeden den ve 3 místnostech
Samotná hra trvala jediný den. Od devíti ráno do šesti večer. Účastníci byli rozděleni do tří místností: český tým, evropský tým a štáb. Každý z nich dostal sadu informací, novinových výstřižků a v určité momenty i obálky s červeným pruhem, které byly signálem pro hráře, že musí učinit zásadní rozhodnutí. „Bylo asi pět nebo šest takových uzlů, podle kterých se hra větvila dál,“ popisuje Jan Kofroň. Týmy se během dne třikrát sešly na „summitu“. Z celého nahrávání, které zabralo desítky hodin, se do podcastu nakonec dostalo jen asi 10 % materiálu.
U papírů s červeným pruhem muselo padnout rozhodnutí.
Tíha rozhodnutí
„Míra zodpovědnosti, která leží na politicích, je opravdu obrovská,“ zaznělo od Ondřeje Housky, který si zahrál jako představitel Francie. Podle Tomáše Petříčka (ve hře představoval ministra zahraničí) má Wargame Česko ukazovat realitu, nikoli strašit. „Takové pořady nechtějí děsit, ale připomínají, že žijeme ve světě, který jsme zdědili. I malé státy v některých situacích hrají roli, a emoce v rozhodování jsou vždy přítomné,“ dodává.
"Ze začátku jsem se snažil být vtipný, až mě museli krotit," říká Vladimír Mlynář, který ve hře vystupoval za premiéra naší země. "Nejhorší bylo, že jsem si myslel, že v tom zůstaneme sami, že se rozpadne NATO. Jednou jsem rozhodl úplně blbě. To, co jste slyšeli, je asi 10 % z toho, co se odehrálo,“ dodává.
Na dramatizaci a střihu pracoval tým Lukáše Citnera dva týdny v intenzivním tempu. „Moc jsme toho nenaspali“ přiznává. „Natočili jsme 10 až 12 hodin materiálu, vybírali jsme z toho ty nejsilnější momenty a všechno muselo být hotové do termínu," dodává. Tíha rozhodnutí nepadala jen na samotné aktéry, ale i na postprodukci.
Projekt tím nekončí
Tvůrci dostali nabídku na rozhlasovou verzi hry, která by nabídla delší formát a nové úhly pohledu. „Na stole je rozhlasová adaptace, která by byla asi delší,“ potvrdil Tomáš Jirsa z podcastu Insider, pod kterým série vznikala. S materiálem chtějí pracovat i do budoucna. Podle něj přemýšlí nad využítím nejzajímavějších okamžiků a nebrání se ani přeložení hry do angličtiny.
Chcete se udržet v obraze? Podívejte se na náš výběr zpravodajských podcastů.
