Reklama načtená umělým klonem hlasu moderátora prodala ve sledovaném testu skoro stejně jako čtení od samotného moderátora a jasně porazila anonymního ohlašovatele. Kampaň postavily podcastová síť Blue Wire a bezpečnostní služba IPVanish. Titíž posluchači ale umělou inteligenci v roli moderátora obsahu z velké části odmítají.
Klon hlasu moderátora prodá reklamu skoro jako onKlon hlasu prodával skoro jako živý moderátor
Značka IPVanish vyzkoušela ve spolupráci s podcastovou sítí Blue Wire, jak si v reklamě povede umělý klon hlasu moderátora. Stejný scénář nahrály tři různé hlasy. Jednou ho načetl sám moderátor pořadu, podruhé najatý ohlašovatel mimo pořad a potřetí umělá kopie moderátorova hlasu, kterou připravila technologie AdBridge pojmenovaná Trusted Voices. Úspěch se měřil počtem nově získaných předplatných. Umělý klon hlasu překonal najatého ohlašovatele o 26 procent a za skutečným moderátorem zaostal jen o 9 procent.
Blue Wire sdružuje více než 250 nezávislých sportovních podcastů. Tvůrci se do testu přihlásili sami a finální znění reklamy před vysíláním schvalovali. Napříč pořady s miliony stažení nepřišla podle zúčastněných firem jediná stížnost posluchačů. "Host-read performance no longer has to be reserved for the biggest shows or the biggest budgets," řekl šéf AdBridge James O'Connor. Reklama načtená hlasem moderátora podle něj už není vyhrazená jen největším pořadům s největšími rozpočty.
Posluchači umělého moderátora většinou odmítají
Čísla o reklamě ale nejsou celý příběh. Výzkum Sounds Profitable z přehledu The Podcast Landscape 2025 ukazuje, že 47 procent posluchačů by svůj oblíbený podcast poslouchalo méně, kdyby zjistili, že používá umělé hlasy v obsahu nebo v reklamě. Naopak přidat by jich chtělo jen 21 procent.
Rozdíl je vidět i mezi typy publika. Lidé, kteří podcasty hlavně poslouchají, by z 48 procent ubírali. U těch, kdo je hlavně sledují na videu, by naopak 30 procent přidalo.
Zkušenost s umělým hlasem přitom už není okrajová. Podle Edison Research slyšelo umělý hlas v podcastu 22 procent amerických týdenních posluchačů starších třinácti let. V britském průzkumu téže firmy vidí 72 procent posluchačů umělou inteligenci jako hrozbu pro důvěryhodnost podcastů.
Test IPVanish ukazuje, kde umělá inteligence v audiu dává ekonomický smysl už dnes. V reklamním čtení, kde jde o výkon a rozpočet, se klon hlasu blíží živému moderátorovi. Jakmile se ale umělá inteligence posune z reklamy do samotného pořadu, naráží na hranici, kterou drží posluchači. Hlas, kterému lidé v podcastu věří, chtějí mít skutečný.
Čtěte také