Chcete filozofii poslouchat jako rozhovor, nebo jako přednášku? V Sokratovských plkách si dva přátelé povídají o tom, [proč je energie důležitější než čas](https://ceskepodcasty.cz/podcast/sokratovske-plky/50-mit-energii-je-dulezitejsi-nez-mit-cas), a [Modré pondělky](https://ceskepodcasty.cz/podcast/modre-pondelky-filosoficke-prednasky-z-devadesatych-let) pouštějí univerzitní přednášky z magnetofonových kazet devadesátých let. Vybrali jsme sedm českých podcastů o filozofii a ke každému tip na díl, kterým začít.
Pokud chcete filozofii poslouchat jako rozhovor, pusťte si Sokratovské plky, vědomý dialog dvou generalistů a blízkých přátel. Filozofie tu začíná u životních témat. Díl o zahlcení se ptá, jestli se občas cítíte zahlcení celým světem nebo máte pocit, že vám něco utíká. „My sami nikdy nevíme, co budeme řešit a k čemu nakonec dojdeme,“ píšou o svém dialogu autoři.
Kdo chce vědět, proč Sókratés říkal, že nic neví, má v podcastu Z Údivu díl o Platónově Sókratovi. Dozví se v něm i to, jak se liší filozofové od sofistů a PR manažerů. Sókrata tu poznáte z Platónova vyprávění a Kanta ze zkoušení nanečisto před přijímačkami na doktorát. V dílu o Kantově první a druhé kritice moderátoři vysvětlují notoricky náročné pojmy přístupně, svou češtinou prošpikovanou angličtinou, a prozradí i to, co si Kant myslel o drbech.
Zájemci o racionalitu ocení, že už první díl rozebírá, jak mít o světě pravdivá přesvědčení, tedy přesnou mapu teritoria. Podcast chce mluvit i o teorii rozhodování, logice nebo kognitivní psychologii. Díl o chybě plánování ukazuje, kde se mapa rozchází s teritoriem, a realita podle něj často dopadá hůř než nejhorší scénáře. Lidé přesto plánují přehnaně optimisticky. Kognitivní psychologie se tu dostane až k tomu, kolik času si necháte na cestu na schůzku.
V podcastu terapeuta a spisovatele uslyšíte úvahy na pomezí filozofie, psychologie a běžného dne. Texty jsou jeho, namlouvá je ale AI hlas. Dva díly tu řeší, co s vámi dělá názor druhého. Díl o bezpečném prostoru se ptá, jestli se ještě umíme hádat a co když je nesouhlas v pořádku. V dílu o triggerech, tedy o tom, co vás vyprovokuje, stačí jedna věta, jeden názor, a člověk je „v emocích po uši“.
Komu se hněv zdá jen negativní emocí, ať si pustí díl Němého vola o hněvu. Člověk, který by hněv necítil, by podle dílu nebyl normální a ubližovalo by mu to. V dílu o obžerství se moderátoři ptají, v čem vidí problém Tomáš Akvinský a jestli se vyjadřoval i k laktózové intoleranci. Díl o zákonech zpochybňuje první dojem podobně jako díl o hněvu. Ptá se, jestli jsou všechny zákony jen dočasné, nebo některé platí vždy.
Série Českého rozhlasu Promyslet Havla se ptá, jestli Havlovo pojetí pravdy, odvahy a možností jednotlivce proti systému platí i dnes. Začít můžete dílem o havlovském životě v pravdě. Na stejné stránce je i starší série Doba složitá, jejíž úvodní díl se ptá, jak debatující vnímají roli filozofie v dnešním světě.
Kdo chce filozofii poslouchat jako přednášku, má tu Modré pondělky, sbírku přednášek z filosofických kurzů Univerzity Karlovy. V přednášce o Wittgensteinovi se dozvíte, proč se syn ocelářského magnáta rozhodl učit děti v zapadlé vesnici a žít v askezi. Nahrávky zachycují dobu, kdy se na univerzitách po čtyřiceti letech znovu otevřeně diskutovalo o idejích, které byly tabu. Přednáška z kazety tu nakonec hájí domlouvání. Václav Bělohradský v jedné z přednášek vysvětluje, proč je pro naši svobodu důležitější schopnost nést vysoké náklady na domlouvání než hledání jediné spásonosné pravdy.
Čtěte také