Zatímco TikTok a další platformy sází na rychlé střídání podnětů, podcasty staví na klidu, soustředění a větším zapojení mozku. Další díl série „A co děti, mají co poslouchat?“ srovnává vliv na kreativitu u krátkých videí a audio příběhů. Výzkumy totiž ukazují, že právě rozdíl v tempu a zapojení smyslů může hrát klíčovou roli v tom, jak se kreativita u dětí rozvíjí.
„TikTok brain“ není mýtus
Krátká videa na TikToku, Instagramu nebo YouTube Shorts jsou navržena tak, aby děti udržely v pozoru. A daří se jim to až příliš dobře. Rychlý střih, chytlavé zvuky, okamžitá odměna, to všechno aktivuje dopaminové dráhy v mozku, podobně jako cukr nebo hazard.
TikTok tenhle princip dovedl nejdál. Právě proto na něm děti tráví nejvíc času. Podle studie číslo každým rokem roste. V roce 2022 strávily děti ve věku 4 až 18 let na TikToku v průměru 107 minut denně, o rok později už 112 minut. Mezi dalšími sítěmi s velkým odstupem následuje Instagram, Facebook nebo Pinterest.
Děti si pak zvykají dělat jen to, co je hned baví nebo za co něco rychle dostanou. Trpělivost, hlubší soustředění nebo tvoření ustupují honbě za levným dopaminem. Výzkumníci i pediatři to popisují jako „TikTok brain,“ mozek nastavený na konzumaci, ne na tvorbu.
Výzkum s názvem Short‑Form Videos Degrade Our Capacity to Retain Intentions ukázal, že sledování TikToku zhoršuje schopnost pamatovat si, co jsme si naplánovali. Oproti Twitteru nebo YouTubu má kvůli rychlému střídání videí a přeskakování kontextů mnohem větší dopad na naši pozornost i paměť. A i když se studie týkala dospělých, je to o to víc znepokojující.Když s tím má problém dospělý mozek, co teprve ten dětský, který se teprve vyvíjí?
Když si dítě zvykne na bezedný obsah, nemá čas se nudit. Krátká videa nabízejí nekonečný proud hotových nápadů, často povrchních, prvoplánových a bez potřeby hlubšího zapojení. Právě nuda je ale to, co spouští kreativitu. „Nuda je prostor, kde vzniká kreativita a představivost. Pokud dítě neustále bavíme, nemá šanci tvořit,“ vysvětluje pediatr Michael Rich z Harvard Medical School.
Podcasty jsou prostorem pro fantazii
Podcasty nebo audiopohádky fungují jinak. Nedávají dítěti hotový obraz. Na místo pasivního hltání obsahu dítě kreativně pracuje. Podle Radiology Business se při poslechu aktivují centra pro jazyk, představivosti a porozumění. Dětský mozek propojuje postavy, místa i děj. Jak ukázala studie z Cincinnati Children’s Hospital, u poslechu příběhu se mozek dítěte zapojuje víc než při sledování animovaného filmu, který mu všechno naservíruje bez potřeby vlastní fantazie.
Výzkumnice Naomi Hupert z Education Development Center ve své studii z letošního roku popsala, že děti při poslechu dokonce často začínají dramatizovat příběhy, kreslit postavy nebo si „hrát na podcast.“ Podcasty spouštějí v hlavě dítěte hru, a to je přesně ta chvíle, kdy vzniká kreativita.
Tipy na podcasty, které podporují dětskou kreativitu
Podcast pro děti
Povídání o tom, jak to funguje v přírodě a vůbec na zemi. Každý díl je věnován konkrétnímu zvířeti, části těla, planetě a dalším zajímavým věcem.
Klub Rádia Junior
Tohle je podcast už pro trošku větší děti. Rozhovory se zajímavými vědci a lidmi, kteří mají co říct. Jaké jsou letos kouzelnické trendy a jak se v jazyce chemiků říká kypřícímu prášku? Tady se vaše zvídavé děti dozví víc než na Tiktoku.
Adélka a hvězdy
Rozhovory s nejoblíbenějšími celebritami dětského světa pro časopis Mateřídouška. Moderuje devítiletá Adélka Hesová.
Zvídavec Evy Sinkovičové
Tenhle podcast přináší každodenní dávku neuvěřitelných zajímavostí ze světa lidí, zvířat, rostlin i věcí.
A pak také spousta skvělých podcastových pohádek. Ale o těch zase příště.
Tenhle článek je součástí série A co děti, mají si kde hrát? První díl si můžete přečíst tady.