Smelly Chat rozebírá Přátele do detailu

Tipy na podcasty o kryptoměnách

Tipy na podcasty o anime, komiksech a Star Wars

Flightcast spustil převod kanálu z YouTube na Spotify

Aplikace pouští nezávislé podcasty jako živé rádio

Podle PodcastOne má o převzetí zájem několik hráčů

Jak Oliver a Véva budují F1 komunitu

Diary of a CEO předběhl Rogana, uvádí producent

Tipy na podcasty o divadle

Severní Amerika předběhla Evropu v tržbách Acastu

SocialSprinters je platfroma, která pomáhá podnikatelům vytěžit ze sociálních sítí maximum. Začali jsme v Čechách a na Slovensku, kde si nás oblíbilo přes 4.000 firem. Nyní před sebou máme cestu na další trhy, o které Tomáš nahrává podcasty. Pokud vás zajímá, jak z vesnice metodou pokus omyl budujeme startup v USA a jaké jsou naše úspěchy a pády, odebírejte nás.

SocialSprinters na cestě zahraničními trhy

Nový podcast o historii a vzniku skutečně úspěšných společností. Ve Speciálních epizodách se o své Kroky K Úspěchu podělí čeští zakladatelé firem. Více na www.krokykuspechu.cz

Kroky K Úspěchu

Ahoj, já jsem Jakub a tohle je podcast Ceny Peněz, kde se zabývám byznysu jako takovému.

Cena Penez

Podcast o všem, co řeší člověk, který má tolik aktivit, že neví co dělat dříve, ale jedno je jasné. Pokud má možnost dělat něco nového, kde se něco naučí, jde do toho. Takže nakonec řeší víceméně jenom problémy o kterých potom mluví, píše a obecně sdílí. Pojďte si něco z těchto věcí poslechnout.

Boris Pazdera do uší

Fotka jako řemeslo je podcast pro všechny milovníky focení, ty, kteří se jím živí, nebo o tom jen uvažují, ale i pro ostatní kreativce. Jiří Lízler, komerční fotograf s dlouholetou praxí, se společně se svou ženou Lu s Vámi podělí o zkušenosti s podnikáním ve fotografii a žádné téma nebude tabu.
Jiří Lízler
📸 Fotograf se zaměřením na focení architektury a hospitality
🏆 Oceněný autor s projekty pro 5* hotely, včetně St. Regis, Ritz-Carlton a Hyatt.
🎙Autor projektu FOTKA JAKO ŘEMESLO.
🌐 Kurzy: fotkajakoremeslo.cz
🔍 Portfolio: jirilizler.com

Fotka jako řemeslo

Maso Here Live

   Mladí lidé nechtějí pracovat, odmítají manažerské pozice a mají přehnané nároky na flexibilitu. O generaci Z a mileniálech koluje řada předsudků. Co ale skutečně říkají data?    V nové epizodě podcastu HR Espresso se Tereza Kavan Klimešová společně s Andreou Černou z Deloitte věnují výsledkům globálního průzkumu Gen Z and Millennial Survey, do kterého se  zapojilo 23 000 respondentů ze 44 zemí světa, včetně 500 respondentů z České republiky.    Průzkum ukazuje, že největší obavy mladých lidí souvisejí s financemi a dostupností bydlení. Přibližně polovina z nich žije od  výplaty k výplatě, což ovlivňuje nejen jejich osobní život, ale také kariérní rozhodování. Vedle finanční stability přitom hledají smysluplnou práci, možnosti rozvoje a prostředí, které podporuje jejich duševní zdraví.    Zajímavý pohled přinášejí také data o kariérních ambicích. Pouze 6 % respondentů považuje dosažení manažerské pozice za  svůj hlavní kariérní cíl. Znamená to ale skutečně, že mladí lidé nechtějí vést týmy? Nebo se spíše mění jejich představa o tom, co znamená profesní úspěch?    V epizodě se  dozvíte:    • Proč finanční nejistota ovlivňuje kariérní i životní rozhodnutí mladých lidí.    • Jak se mění přístup generace Z a mileniálů k leadershipu a manažerským pozicím.    • Proč skutečný wellbeing začíná u firemní kultury, nikoliv u zaměstnaneckých benefitů.    • Jak digitální únava a nejasné hranice mezi pracovním  a osobním životem ovlivňují zaměstnance.    • Proč by  firmy měly mladší generace více zapojovat do  rozhodování o podobě pracovního prostředí.    Diskuse ukazuje, že očekávání mladších generací nemusí být tak odlišná od  potřeb ostatních zaměstnanců. Rozdíl je  často v tom, jak otevřeně o nich dokážou mluvit.    Jak tedy vytvořit pracovní prostředí, ve kterém budou různé generace nejen spolupracovat, ale také se  vzájemně obohacovat? A co mohou firmy změnit už dnes?    Odpovědi přináší nová epizoda HR Espresso.

Andrea Černá: Co generace Z a mileniálové skutečně očekávají od práce?

   Co mají společného Miranda Priestly z filmu Ďábel nosí Pradu, Vito Corleone z Kmotra a Kapitán Amerika? Každý z nich představuje jiný přístup k vedení lidí. A právě jejich příběhy nám mohou pomoci lépe pochopit, jak funguje leadership v reálném pracovním prostředí.    V nové epizodě HR Espresso přivítaly Tereza Kavan Klimešová  a Andrea Černá Jiřího Vávru, zakladatele společnosti Comojo, který propojuje svět filmu s rozvojem leadershipu a řešením byznysových výzev.    Společně se  podívali na to, proč mohou být filmové postavy užitečným nástrojem pro rozvoj manažerů, jak rozpoznat vlastní styl vedení a proč ani charismatický a úspěšný lídr nemusí vytvářet zdravé pracovní prostředí.    Jiří vysvětluje, že každý leadershipový archetyp má své silné i slabé stránky. Zatímco v krizové situaci může být důležitá schopnost rychle rozhodovat, při rozvoji týmu přichází ke slovu empatie, naslouchání  a mentoring. Klíčem proto není ztotožnit se s jedním typem lídra, ale naučit se  přizpůsobovat svůj styl konkrétní situaci a potřebám týmu.    V epizodě se  mimo jiné dozvíte:    👉 Co odlišuje náročného lídra od toho, který vytváří toxické pracovní prostředí?    👉 Proč může být slabý leadership pro firmu stejně problematický jako autoritativní vedení?    👉 Jak mohou filmové archetypy pomoci manažerům lépe porozumět vlastním silným stránkám a rozvíjet jejich potenciál?    👉 Proč je  při sestavování manažerských týmů důležitá různorodost leadershipových stylů?    👉 Jak využít filmové příběhy při rozvoji lidí, řešení krizí nebo řízení organizačních změn?    Řeč přijde také na nástroj Cinematic Leadership Code, který Jiří se svým týmem vyvinul a který pomáhá lidem prostřednictvím filmových postav poznat jejich vlastní leadershipový profil.    Ať už vedete tým, pracujete v HR nebo se  zajímáte o vlastní profesní rozvoj, tato epizoda vám nabídne nový pohled na leadership. Možná totiž zjistíte, že odpovědi na některé manažerské výzvy najdete i ve svém oblíbeném filmu.

Jiří Vávra: Co nás mohou filmoví hrdinové naučit o leadershipu?

Employer branding není jen o kariérních stránkách, sociálních sítích nebo náborových kampaních. To, jak značku zaměstnavatele vnímají kandidáti i zákazníci, vzniká především v každodenní zkušenosti lidí uvnitř firmy.    V nové epizodě HR Espresso si Tereza Kavan Klimešová a Andrea Černá povídají s Evou Jakešovou, vedoucí oddělení personálního rozvoje ve společnosti DM, o tom, jak budovat autentickou značku zaměstnavatele zevnitř ven.    V DM proto employer branding nevnímají primárně jako to, co o sobě firma říká navenek, ale jako to, co lidé při kontaktu s ní skutečně zažívají. Důležitou roli přitom hraje firemní kultura, která podle Evy nevzniká v prezentacích, ale v každodenním chování, komunikaci, zpětné vazbě i rozhodnutích jednotlivých lidí.    V epizodě se dozvíte například:   • proč v DM nepoužívají označení „zaměstnanec", ale „spolupracovník",   • jakou odpovědnost za nábor nesou samotní vedoucí,   • proč jsou zaměstnanci jedněmi z nejdůležitějších ambasadorů značky,   • jak firma pracuje s kulturou, zpětnou vazbou a rozvojem vedoucích,   • jak funguje pražské náborové a školicí centrum a zaškolovací prodejna.    Eva zároveň ukazuje, že silný employer brand nemusí stát na jednom „kouzelném" nástroji. Podstatná je podle ní jednoduchost a důslednost: transparentně komunikovat, vědomě pracovat s hodnotami, pečovat o firemní kulturu a respektovat kandidáty i spolupracovníky.    Epizoda nabízí praktický pohled na to, jak propojit employer branding, nábor, leadership a firemní kulturu tak, aby značka zaměstnavatele odpovídala tomu, co lidé ve firmě skutečně zažívají.

Eva Jakešová: Employer branding začíná uvnitř firmy

   Jaké je budovat kariéru v prostředí, kde nestačí rozumět jen tomu, co lidé říkají, ale musíte se naučit i „číst vzduch"?    Hostem nové epizody HR Espresso je Markéta Reiter Fujita, která v Japonsku strávila 22 let. Studovala tam tradiční čajový obřad, naučila se plynně japonsky a postupně prošla několika pracovními prostředími – od obchodní společnosti přes startup až po manažerskou pozici ve financích, kde vedla vlastní tým. Společně s Terezou Kavan Klimešovou a Andreou Černou otevírá téma pracovního života v kultuře, která se od té české v mnoha ohledech výrazně liší.    Jak funguje japonská hierarchie? Co znamená systém senpai a kohai? Proč je důležité umět „číst vzduch" a rozpoznat význam, který se skrývá za vyřčenými slovy? A jaké je jako žena a cizinka postupně získat pozici, ve které už vás okolí neposuzuje podle původu, ale podle profesních schopností?    Řeč přijde také na tradiční japonské firmy, kde mohou být součástí pracovního dne uniformy, ranní rozcvičky nebo společný úklid, ale i na modernější společnosti, které se svou kulturou přibližují západnímu prostředí.    Jedním z nejsilnějších témat epizody je japonský princip „omoiyari" – schopnost myslet na ostatní a vnímat, jak naše vlastní jednání ovlivňuje lidi kolem nás.    Epizoda nabízí inspiraci nejen pro ty, kteří uvažují o práci v zahraničí. Je také připomínkou, že otevřenost vůči jiným způsobům práce může být důležitou součástí leadershipu, vedení multikulturních týmů i vlastní profesní odolnosti.

Markéta Reiter Fujita: Co nás může japonská pracovní kultura naučit o leadershipu?

Wellbeing ve firmách se často spojuje s benefity, ovocem v kanceláři nebo jednorázovou lekcí jógy. Skutečná prevence vyhoření ale začíná mnohem dřív: u způsobu, jakým pracujeme, vedeme týmy, nastavujeme očekávání a zacházíme s vlastní energií.    V nové epizodě HR Espressa si Tereza Kavan Klimešová a Andrea Černá povídají s Romanem Kunčarem, koučem, facilitátorem a spoluzakladatelem společnosti Vitruvio, o tom, proč je vyhoření potřeba vnímat jako výsledek dlouhodobého přetížení a proč jeho prevence není pouze odpovědností jednotlivce.    Dnešní pracovní prostředí přináší množství podnětů, které předchozí generace v takové intenzitě nezažívaly. Informace, sociální sítě, tlak na produktivitu a rozostřené hranice mezi prací a osobním životem vytvářejí chronický stres, který může postupně snižovat naši kapacitu.    Jak poznat, že už nejde jen o špatný den? Roman popisuje první signály, které často přehlížíme: horší soustředění, únavu, apatii, impulzivitu nebo pocit odloučení. Důležité přitom není, zda se objeví jednou, ale jestli se z nich postupně stává nový standard.    Řeč je také o tom, proč při nedostatku energie nemusí být řešením přidávat další aktivity. Někdy je potřeba nejdřív zjistit, kudy naše kapacita uniká, a pracovat s hranicemi, vztahy, prioritami nebo nevyřešenými situacemi, které nás dlouhodobě vysávají.    Epizoda nabízí praktický pohled na wellbeing pro zaměstnance, manažery i HR a připomíná, že dlouhodobě udržitelný výkon nevzniká jednorázovou wellbeing aktivitou, ale prostředím, ve kterém mají lidé prostor svou kapacitu obnovovat.

Roman Kunčar: Proč wellbeing nezačíná ovocem a jógou?

V nové epizodě HR Espressa si Andrea Černá a Tereza Kavan Klimešová povídají s Milošem Dvořákem, dlouholetým členem top managementu společnosti Unicorn, jedné z nejúspěšnějších českých technologických firem. Společně nahlédnou do zákulisí toho, jak Unicorn pracuje s talenty, rozvojem zaměstnanců a firemní kulturou postavenou na dlouhodobém růstu lidí. Dozvíte se, jak fungují unikátní koncepty K2 a Kmotr, proč firma klade takový důraz na vzdělávání a jakou roli v rozvoji zaměstnanců hraje Unicorn University. Řeč bude také o motivaci lidí, vedení týmů v době hybridní práce a o tom, proč podle Miloše Dvořáka přinášejí týmy často lepší rozhodnutí než jednotlivci. Velkým tématem je také umělá inteligence a její dopad na technologické firmy i HR. Jak se mění role lidí v době AI? A které principy pomáhají české technologické firmě uspět na mezinárodních trzích? Poslechněte si inspirativní rozhovor o leadershipu, vzdělávání a budování organizace připravené na budoucnost.

Miloš Dvořák z Unicornu: Jak budovat talenty v jedné z nejúspěšnějších českých IT firem

V nové epizodě HR Espressa si Andrea Černá povídá s Terezou Kavan Klimešovou z Deloitte a Petrem Kudlákem, CEO společnosti Mediverse, o výsledcích studie Zdraví zaměstnanců jako mise v Česku, která mapuje přístup českých firem ke zdravotním benefitům a péči o zdraví zaměstnanců. Přestože většina firem dnes nějakou formu zdravotních benefitů nabízí, studie ukazuje, že české organizace se teprve posouvají od tradičních benefitů ke strategickému řízení zdraví zaměstnanců. Vedle MultiSport karet, kafeterií nebo Dnů zdraví se stále více diskutuje o prevenci, duševním zdraví a využití telemedicíny. Velkým tématem epizody je právě telemedicína a její potenciál pomoci zaměstnancům i firmám šetřit čas, zlepšit dostupnost zdravotní péče a snižovat absenci. Hosté se věnují také duševnímu zdraví, které firmy stále častěji označují za prioritu, ale zároveň hledají způsob, jak zajistit vyšší důvěru a zapojení zaměstnanců do podpůrných programů. Diskuse se dotýká i otázky návratnosti investic do zdraví zaměstnanců, role firemní kultury, podpory leadershipu a vlivu daňového prostředí na rozhodování zaměstnavatelů. Dozvíte se, proč se zdraví zaměstnanců stává strategickým tématem byznysu, jaké trendy dnes firmy sledují a jak proměnit zdravotní benefity z nákladové položky na dlouhodobou investici do lidí i výkonu firmy.

Tereza Kavan Klimešová a Petr Kudlák: Zdraví zaměstnanců se stává strategickou prioritou firem

V nové epizodě HR Espressa si Tereza Kavan Klimešová a Andrea Černá povídají s Jozefem Stierankou, ředitelem v Global Mobility Services Deloitte Slovensko, o zásadních změnách ve zdanění fyzických osob a jejich dopadech na zaměstnance i zaměstnavatele. Slovensko od letoška výrazně upravilo systém daní.  Přibyly nové daňové pásma a horní sazba se posunula až na 35 %. To znamená vyšší zdanění především pro manažerské pozice a zaměstnance s vyššími příjmy, a to nejen jednorázově, ale často i na měsíční bázi. Velké téma epizody je dopad těchto změn na čistou mzdu. V kombinaci s vyššími odvody a omezením daňového bonusu na dítě se může výsledný příjem některých skupin zaměstnanců citelně snížit. Zároveň se ukazuje, že změny mají i sekundární dopady - například na náklady zaměstnavatelů nebo na očekávání zaměstnanců, kteří se ptají, jak na novou situaci reagovat. Diskuse se dotýká i reakcí firem. Některé změny komunikují jako součást širší konsolidace, jiné hledají způsoby, jak dopady zmírnit a to například úpravou odměňování nebo strukturou benefitů. Vedle toho se objevují i snahy o „optimalizaci", například přesun části aktivit mimo Slovensko nebo hledání jiných forem spolupráce. Specifickou oblastí je globální mobilita. Vyšší zdanění motivuje některé zaměstnance i firmy přehodnocovat, kde práce skutečně probíhá, a více pracovat s alokací příjmů mezi jednotlivé země. V epizodě zaznívá také téma kontrol a boje proti nelegálním formám zaměstnávání. Stát zvyšuje aktivitu v této oblasti a firmy by měly být připravené na větší důraz na dodržování pravidel. Dozvíte se, jaké konkrétní změny nastaly, koho se dotknou nejvíc a jak na ně reagují firmy v praxi. Epizoda přináší praktický pohled na to, jak daňová legislativa ovlivňuje fungování organizací i každodenní rozhodování zaměstnanců.

Jozef Stieranka: Daňové změny na Slovensku mění hru pro firmy i zaměstnance

V nové epizodě HR Espressa si Tereza Kavan Klimešová a Andrea Černá povídají s Nicole Scoble-Williams, globální lídryní Deloitte pro Future of Work, o tom, jak AI mění fungování organizací, týmů i každodenní práce a proč samotná technologie nestačí. Nicole upozorňuje, že mnoho firem dnes investuje do AI bez jasného cíle a jen reaguje na tlak trhu. Skutečný dopad ale nepřichází z nástrojů, ale z toho, jak jsou navržené vztahy mezi lidmi a technologiemi. Klíčem je přestat „lepit" AI na staré procesy a začít vědomě přemýšlet o tom, kde a jak může spolupráce člověka a AI skutečně vytvářet hodnotu. Velké téma epizody je tzv. „kulturní dluh". Firmy nestíhají přizpůsobovat své fungování rychlosti technologických změn a tím ztrácejí důvěru, jasnost i schopnost efektivně spolupracovat. Řešením není jen více nástrojů, ale práce s kulturou, leadershipem a tím, jak AI ovlivňuje vztahy mezi lidmi. Řeč je i o tom, jak vytvářet prostředí pro experimentování s AI, proč je klíčová role manažerů a jak mohou firmy podporovat učení a sdílení zkušeností napříč týmy. Nicole sdílí konkrétní příklady z praxe, kde správně nastavený přístup vedl během krátké doby ke znatelnému zvýšení využití AI i obchodního dopadu. Dozvíte se, proč se tradiční funkce jako HR nebo IT musí proměnit, jak bude vypadat jejich role v budoucnu a proč se firmy posouvají od „podpůrných funkcí" k jedné výkonnostní platformě, která propojuje lidi, data i technologie. Tahle epizoda je pro všechny lídry, manažery i HR profesionály, kteří chtějí AI využít smysluplně - ne jako trend nebo povinnost, ale jako nástroj pro skutečnou změnu fungování organizace. A především pro ty, kteří si chtějí ujasnit, co je jejich vlastní „human advantage" v době, kdy technologie srovnávají hřiště.

Nicole Scoble-Williams: Největší brzda AI není technologie, ale kultura

V nové epizodě HR Espressa si Tereza Kavan Klimešová a Andrea Černá povídají s Andreou Bohačíkovou, zakladatelkou platformy M.arter, o návratech rodičů z rodičovské, flexibilitě práce a o tom, proč tohle téma dávno není jen „hezký HR projekt". Andrea vysvětluje, že největší chyba firem často vzniká už v samotném přístupu. Rodičovská se neřeší až při návratu zpět do práce, ale začíná už ve chvíli odchodu. Pokud firma nemá proces, komunikaci, data a podporu manažerů, ztrácí talent, know-how i peníze. Řeč je o částečných úvazcích, sdílených místech, mentoringu, práci s managementem i o tom, proč flexibilita nemá být benefit, ale běžný pracovní model. Epizoda otevírá i širší kontext klesající porodnosti, stárnutí populace a nedostatku lidí na trhu práce. Dozvíte se, proč firmy potřebují přestat vnímat rodiče jako problém, jaké bariéry dnes rodiče nejčastěji řeší a proč se prorodinná politika musí dostat z roviny marketingu do roviny byznysové strategie. Tahle epizoda je pro všechny HR lídry, manažery i vedení firem, kteří chtějí s rodičovstvím pracovat chytřeji — ne jako s laskavostí, ale jako s tématem, které přímo souvisí s udržením talentu, výkonem a budoucností organizace.

Andrea Bohačíková: Rodičovská není brzda, pokud ji firmy umí řídit

V nové epizodě HR Espresso se věnujeme tématu, které je pro řadu firem stále aktuálnější – mobilitě zaměstnanců, práci na dálku a pracovním cestám do zahraničí. Tereza Kavan Klimešová a Andrea Černá si povídají s Lucií Filingerovou o tom, jak se za poslední roky proměnil přístup firem k remote worku a proč už dnes nejde jen o flexibilitu, ale i o řízení rizik. Z nové globální studie Deloitte vyplývá, že nějakou formu remote worku umožňuje 83 % organizací. To číslo se oproti roku 2022 výrazně nezměnilo, změnil se ale kontext. Zatímco dříve firmy reagovaly na mimořádnou situaci, dnes už si nastavují pravidla vědomě a strategicky. Zároveň se ale stále častěji střetávají dvě očekávání: zaměstnanci považují možnost pracovat odkudkoli za standard, firmy naopak řeší efektivitu, fungování týmů i dopady z pohledu daní, práva nebo imigrace. V rozhovoru zaznívá, proč je problematické, když o práci na dálku rozhoduje pouze přímý manažer bez širší podpory HR, daňových nebo mobility specialistů. Právě tehdy totiž může vzniknout situace, kdy schválená práce ze zahraničí přinese nečekané povinnosti, náklady nebo dokonce ohrozí rentabilitu projektu. Řeč je také o tom, jaká pravidla firmy nejčastěji zavádějí, proč bývají běžné časové limity pro práci ze zahraničí a jaké minimum by měla mít nastavena i organizace, která tuto oblast zatím řeší jen okrajově. Epizoda se dotýká i konkrétních rizik spojených s přeshraničním remote workem – od sociálního a zdravotního pojištění přes daňové dopady až po otázku stálé provozovny. Uslyšíte také, proč je dnes důležitější než kdy dřív vědět, kde zaměstnanci skutečně jsou, a proč i jednoduchý formulář nebo základní evidence mohou být dobrým prvním krokem. Pokud ve firmě řešíte flexibilitu práce, pracovní cesty nebo nastavování pravidel pro remote work ze zahraničí, tenhle díl nabídne praktický pohled na to, kde začít, na co si dát pozor a proč se vyplatí mít v této oblasti jasno dřív, než nastanou problémy.

Lucie Filingerová: Proč remote work už není benefit, ale compliance téma

V této epizodě HR Espresso otevíráme téma HR ghostingu – fenoménu, který zásadně ovlivňuje vztah mezi firmami a kandidáty. Andrea a Tereza si povídají s Martinem Mikou, zakladatelem Workify, který ghosting změřil v praxi pomocí experimentu s tisícem zaslaných životopisů. Výsledky ukazují, že více než polovina kandidátů nedostane žádnou odpověď. Otevíráme proto otázku, kde je skutečný problém – a data naznačují, že spíše na straně firem než kandidátů. Probíráme hlavní důvody: přetížené HR týmy, chybějící procesy i nedostatek kompetencí. Zároveň se ukazuje, že ghosting není jen reputační problém – má přímý dopad na náklady, produktivitu i fluktuaci. Řešení přitom nemusí být složité. Klíčem je základ: komunikovat, nastavit jasný proces a reagovat včas. Právě to rozhoduje o tom, jak firmu kandidáti vnímají – a jestli se k ní ještě někdy vrátí.

Martin Miko: HR ghosting – proč firmy neodpovídají a kolik je to stojí?

Podcast o zaměstnancích a všem co se jich týká. Poslechněte si zajímavé osobnosti, které přijali pozvání do studia za Terezou Kavan Klimešovou a Andreou Černou. Tématem jsou změny, které zrovna hýbou světem personalistiky, benefity, pracovní právo, firemní kultura, digitalizace nebo trendy v náboru.

Podcast HR Espresso

Epizody

Poslouchej na

Odkazy

Informace